Člověk je původem vegetarián (dlouhé střevo, tělo si neumí samo vyrábět vitamíny). Doposud bylo objeveno 1 200 000 živočichů, 400 000 rostlin, 100 000 hub, lišejníků a mikroorganismů.
Variabilita (proměnlivost) je základní vlastností všech živočichů. Část rozdílů mezi jedinci (i stejného druhu či odrůdy) je nedědičná (rozdíly v půdě, osvětlení, vliv konkurence okolních rostlin, škůdců aj.), část je dědičná. Dědičné vlastnosti jsou zde odjakživa. Jsou výsledkem dlouhodobého hromadění malých i větších odchylek v dědičné hmotě - molekulách deoxirobonukleové kyseliny (DNK; DNA), která v sobě drží veškeré informace podle kterých se řídí život jedince (rostliny). Základní jednotkou této informace zhmotnělé v kousku molekuly DNK je vloha - Gen. Geny jsou uspořádány v Chromozómech, uložených v jádrech buněk. ty obsahují mnoho 1000genů, které se při rozmnožování kombinují a rekombinují z buněk samčích a samičích. Souboru genů říkáme Genotyp, jehož vyjádřením v určitém prostředí růstu je Fenotyp. Na fenotypech z rodičů stejného druhu se projevuje proměnlivost znaků povolená příslušným genem či souborem genů. Jinak je tomu při použití předem vybraných samčích a samičích rostlin stejného znaku.
I dědičně podmíněná variabilita má svou další proměnlivost. U některých jedinců se zvolna změní jedna či více vlastností(např. výskyt květů s jinou barvou, než jakou měla výchozí populace). Tato změna je Mutace. Ty vznikají buďto přirozenou cestou či následkem náhlého šoku (ozáření, chemické látky).
Počet chromozómů je pro každý druh příznačný a stálý. Některé příbuzné druhy vznikly zdvojením či zmnohonásobením základního počtu chromozómů. Tyto změny jsou Genové mutace a organismy s vyšším počtem chromozómů jsou Polyploidy.
Mutace jsou jevy náhodné, jakési "omyly" při reprodukci DNK v chromozómech. Mnohé jsou nepříznivé a vedou k oslabení či zániku.
Četnost výskytu mutaci je Mutabilita.
Jsou i změny vzniklé křížením příbuzensky různě vzdálených organismů. Při křížení ( Hybridizaci ) se mění vlastnosti, selekce vyloučí nevhodné a podpoří vhodné.
Podstatou Hybridní zdatnosti či Heterózy je, že děti překonají rodiče (nejen u lidí). Životnost a výnosnost kříženců bývá někdy značně vyšší než u rodičů. Zdá se, že heterózní efekt způsobuje už samo střetnutí dvou různých genů či doplnění rodičovských genů, vedoucí k vyšší výkonosti. potomstvo nemusí být vždy výkonější, ale např. i rezistentní či odolnější ke škůdcům, chorobám, prostředí atd.
Rozmnožovací orgány - plody, semena, květy, poupata.
Růst rostlin je mimojiné závislý na dusíku. Rostliny jej v sobě hromadí v podobě dusičňanů.
Jejich nadbytek způsobuje:
1) U kojenců - methemoglobinémii, způsobenou změnou krevního barviva (hemoglobinu)
2) Tvorbu rakovinových mitrozaminů, vzniklých po reakci dusičňanů s aminy
dusičňany - reakce v těle - dusitany + aminy -- nitrozaminy
Tvorbě nitrozaminů zabraňují vit.C, E, kyselina citronová. K zabránění tvorby nitrozaminů stačí poměr vit.C k dusitanům 2:1, přičemž dospělý člověk přijme za den asi 275mg dusičňanů.
Obsah dusičňanů a vit.C v zelenině ( mg/kg zeleniny)
| ZELENINA | Vit.C | DUSIČŇANY |
| kukuřice cukrová | 66 | 27 |
| hrách | 224 | 27 |
| rajčata | 224 | 31 |
| cibule | 70 | 76 |
| celer, bulvy | 85 | 19 - 114 |
| pastinák | 136 | 35 - 112 |
| paprika zeleninová | 1615 | 56 - 110 |
| melouny | 85 - 220 | 37 - 202 |
| okurky | 59 | 95 - 158 |
| kapusta růžičková | 787 | 100 - 510 |
| fazole | 84 | 181 |
| česnek | 92 | 214 |
| květák | 383 | 247(soukromníci1137) |
| pór | 184 | 290 |
| mrkev | 49 | 300 - 900 |
| zelí | 329 | 200 - 1020 |
| kapusta | 344 | 370(soukr.1200) |
| petrželová nať | 1713 | 110(v zahraničí3400) |
| reveň | 108 | 450(v zahr. 3419) |
| petržel, kořenová zel. | 340 | 470 - 1189 |
| tykev | 105 | 740 |
| špenát | 512 | 790 |
| červená řepa | 114 | 825(zahr. 3000) |
| baklažán | 73 | 831 |
| ředkvička | 226 | 1080 |
| kedlubny | 448 | 1646 |
| salát | 80 | 1726 |
Ovlivnění příjmu dusičňanů:
Suché plodiny je třeba skladovat ve stavu anabiozy (úplného klidu), šťavnaté ve stavu hypobiozy (zpomaleného života) - optimální je rychlé zchlazení na 4°C a uložení v 0°C.
Nejlepší konzervační metodou je zavařování(většinou jde však o pasterizaci - sterilizace nedosáhneme v zavařovacím hrnci, je třeba použít speciální zařízení - autoklavu).
Při nižší teplotě je třeba působit tepelně delší dobu - na úkor výživných látek.
OVOCNÉ VÍNO
Vinné kvasinky rodu Saccharomyces vyrobí z cukru asi 1/2 tohoto množství alkoholu.
Vylisuj z ovoce šťávu a mošt nech kvasit v 15 - 20°C po dobu 6 - 8týdnů (až prokvasí všechen cukr a usadí se kaly). Pak víno stoč.
MLÉČNÉ KYSÁNÍ
U zeleniny(Zelí, okurky). Zalij ji slaným nálevem a zatěž, aby byla stále potopena v teplotě nad 20°C proběhne proces do týdne, v chladu asi za měsíc.
PROSOLENÍ
Jemně nakrájenou zeleninu(třený česnek)či zelené koření(např. kopr) promíchej asi s 20% soli, ulož v suchu.
PROSLAZOVÁNÍ
Cukr a 30 - 40% vody(marmelády, džemy),
Kandování - postupné namáčení nakrájeného ovoce do stále hustších cukerných roztoků, ař cukrem nasycená sušina představuje až 70% výrobku
OCET
Zelenina a houby, nutno ještě pasterizovat do 100°C
ALKOHOL
60% alkohol a 5% cukru(např. višně)
SUŠENÍ
- zvolna v teple, prouděním vzduchu
- nejprve v 50 - 60°C, pak v 80°C a nakonec opět nižší teplota
- vonné zeleniny a koření na slunci či do 55°C
Usušenou zeleninu skladuj v suchu(sklenice se zábrusnou zátkou). Před použitím namoč zeleninu na několik hodin do studené vody, ovoce do vlažné.
Sušíme celer, cibule, mrkev, petržel, pastinák, pór, jablka, hrušky, švestky, meruňky, hrozny
BLANŠÍROVÁNÍ - krátká tepelná úprava(spaření, provaření) před dalším zpracováním
ROZVAŘOVÁNÍ - co nejrychleji v co nejvyšších teplotách(např. horkou párou)
PASÍROVÁNÍ - protlačování za studena(měkké ovoce, jahody, maliny) či za tepla( rozvařená zelenina, hrušky). Protože každý styk s kovem ohrožuje chuť výsledku, musí být i pasírování co nejrychlejší a v absolutně čistém zařízení.
KOMPOTOVÁNÍ - naložení kusového(krájeného)ovoce do cukrového nálevu
KLEVEL(ovocná rozvářka) - hustší kompot, naložení předem rozvařeného ovoce zahuštěného cukrem.Ovocné pomazánky či kompot(po zředění).
DŽEM - s kousky ovoce
MARMELÁDA - tmavší a tužší bez kousků ovoce. vaří se z protlaků a cukru odpařováním vody.
ROSOL - ze šťávy ovoce nakrájeného na kousky i se slupkou. Vaří se po částech v dávkách 1 - 2l vody v plochých nádobách do odpaření asi 1/3 obsahu vody. Kdoule, hroznové víno, nezralá jablka, rybíz.
POVIDLA - z rotvařeného ovoce vař pomalým varem až do tuhé konzistence
OVOCNÉ PASTY - vař jako povidla do husta, pak suš v tenké vrstvě v troubě na plechu vyloženým mastným papírem. Pasta je třeba zvolna prohřívat a sušit z obou stran(energetická konzerva).
OVOCNÉ SÝRY - ovocný protlak či výluh vař do takové hmoty, aby se neroztékal, přidej cukr, popř. koření(skořice, vanilka, hřebíček) či sekané mandle a ořechy, a vše krátce dovař, rosol nalej do formiček, vymaštěných a vysypaných cukrem, nech tuhnout několik dní. ulož do chladu a sucha.
Nejčastěji kdoule či černý rybíz.
NADZEMNÍ ČÁSTI - počátek rozvití květů(tvorba plodů)
KVĚTY - na počátku rozkvětu(asi 1/2květu je již plně rozvito), nejlépe za sucha v poledne, květy nesmíme pomačkat a zapařit, sušíme ve stínu v tenké vrstvě
LISTY - v plném vývoji(před květem či v květu), listy dvouletých rostlin zbírej 1 rok před květem, suš zvolna v tenké vrstvě
NAŤ(stonek, list a zpravidle i květ) - obvykle na počátku květu, jednoleté se slabě vyvinutým kořenovým systémem či rostliny se silným kořenem zbírej i s kořenem
KOŘEN . na podzim pro obsah zásobních látek rostliny( za suchého počasí v době před mrazíky)
- na počátku rozkvětu pro obsah silic a hořčin
Pro usnadnění hledání lze:
jednoleté - před počátkem květu
dvouleté - konec 1. vegetačního období
PLODY, SEMENA - za chladného a suchého počasí můžeš zbírat celý den,
jasné dny - zrána hned po zaschnutí rosy či navečer před spadnutím rosy
Zbírej celá plodenství(suš na šňůrách), semena z vyschlých plodenství vysip
KŮRA - na jaře při nalévání pupenů a rašení listů či na podzim při jejich opadávání, zbírej za vlhkého počasí nebo po dešti
Zbírat lze i počátkem léta - malý účinek.
Pouze z mladých větví, neskladuj v ruličkách navzájem do sebe zapadajících, dej pozor na zbytečný styk s kovy(znehodnocení), nařízlou kůru naklep tupým předmětem a sloupni
CIBULE - ihned po vegetačním období(nať žloutne a usychá)
PUPENY - časně zjara, jsou nalité, ale nevyrašily
!!! Rostliny nezbírej do igelitu, nemačkej je a nenechávej ve větších vrstvách. Nezbírej u silnic, průmyslových oblastí, blízko měst atd. Suš co nejrychleji, ale nepřekroč optimální teplotu. Rostliny, které rostli ve stínu nech na slunci pouze zaschnout a pak je přenes do stínu. Jedovaté a aromatické rostliny suš odděleně od ostatních!!!
KVĚTY - tvrdé a lámavé, při lehkém dotyku se jednotlivé části rozpadají, zabarvení je stejné jako původní, pouze trochu tmavší, sléz zmodrá a čekanka zbělí
LIST - zkroucený, chrastí, lehce drobitelný, zbarvení většinou beze změn, má-li list na spodku ochlupení, je tvrdé a křehké
NAŤ - listy a květy se drolí a lámou, stonky se lámou při slabém ohnutí
KOŘENY - silně svrasklé, slabé se při ohnutí lámou, silné se deformují obtížněji či prasknou
- ústrojné látky z příbuzenstva cukrů, obsahují nejvíce E (složení molekul C, H, O), váže se v nich podstatná část E získané fotosyntézou. Jsou zdrojem uhlíkových materiálů pro ostatní ústrojné látky rostlin. Předcházejí vzniku tuků, bílkovit aj.
Sacharidy
a) jednoduché cukry
b) složené cukry
a) hlavně Pentóza a Hexóza.
Z pentóz je důležitá Ribóza, obsažená hlavně v buněčném jádře.
Z hexóz Glukóza (hroznový cukr) a Fruktóza (ovocný cukr).
Kondenzací 2 či více molekul jednoduchých cukrů vznikají cukry složené Disacharidy či Polysacharidy.
b) Nejznámějším disacharidem je Sacharóza (třtinový či řepný cukr).
Polysacharidy - Škrob a Celulóza.
Vznik škrobu:
Srážením molekul glukózy
1) disacharid Maltóza
2) další kondenzací molekul maltózy vzniká polysacharid škrob (obsažen v bramborách či obilovinách)
Vznik celulózy:
Srážením molekul glukózy
1) disacharid Celibióza
2) polysacharid celulóza
Celulóza je hlavní složkou buněčných blan. Čistá se vyskytuje jen u mladých rostlin (později se přidružují hemicelulóza a lignin). Molekuly celulózy jsou nitkově spojené v počtu asi 60ti molekul do útvarů zvaných Micely. Ty se dál spojují ve Fibrely, jež tvoří v buněčné bláně prostorovou mřížku, značné mechanické pevnosti a chemické stálosti. Člověk není schopen celulózu strávit, zatímco býložravci ano, a to díky tomu, že jejich žaludek vylučuje enzym celuláza. Přesto však má i u člověka významnou roli v zažívání díky tomu, že napomáhá posouvání potravy dlouhým zažívacím traktem.
- v rostliných buňkách, některých plodech a semenech. Molekula obsahuje C, H, O, N, někdy i P a S.
Hrách, kapusta, česnek(5%) a sója(40%) mohou uhradit dodávku bílkovin na den(100g).
Základní složkou bílkovin jsou Aminokyseliny, kterých rostliny produkují 20 typů.
Molekula bílkovin je tvořena i z několika stovek molekul aminokyselin.
Proteiny - jednoduché bílkoviny, jsou pouze v aminokyselinách
Proteidy - složené bílkoviny, k aminokyselinám se připojí nebílkovinné složky ( např. nukleové kyseliny či chlorofyly)
Enzymy(fermenty) - zvláštní typ bílkovin, již při nepatrné koncentraci urychlují biochemické reakce v rostlinách. Fungují jako biologické katalyzátory jinak pomalejších pochodů. Reakcí, kterou katalyzují však zůstávají nezměněny. Uplatňují se jen při určitých rozkladných reakcích (např. enzym sacharáza rozkládá s vodou na jednodušší látky pouze sacharózu, celuláza celulózu, skupiny oxidoredukčních enzymů katalyzují dýchání, kvasení atd.).
- i při nízkých koncentracích podněcují a regulují růst a vnitřní biochemismus v buňkách rostlin. Mnohé jsou potřebné i pro životní procesy člověka (např. vit. A pro růst).
A - nebyl z rostliny izolován
Jeho nejblíže předcházející látkou jsou Karoteny (zelené listy, kořen mrkve), které se po přenosu do jater živočichů štěpí na vit.A účinkem enzymu karotinázy
B1 - thiamin, aneurin
Pro nervovou rovnováhu, proti zánětlivým procesům.
V hojné míře v pletivech zeleniny a ovoce.
B2 - riboflavin, laktoflavin
Podporuje růst, brzdí tvorbu zánětů, vliv na dobrý stav pokožky i vlasů.
V nepatrném množství je hojně rozšířen v tělech rostlin a živočichů.
B6 - pyrodoxin
Důležitý pro rozvoj kojenců a dětí, nutný při užívání antibiotik a u žen užívajících hormonální antikoncepci, proti únavě, slabosti či předráždění organismu.
V kvasnicích, zelenině, obilních klíčcích, vlašských a lískových oříšcích.
PP - niacin, kyselina nikotinová
Vliv na psychický stav a celkovou nervovou soustavu.
V obilných zrnech, listové zelenině ( hlavně špenát, mrkev, rajčata, hrách ).
B5 - kyselina panthotenová
Ovlivňuje celkový metabolismus.
V červené řepě, chřestu, květáku a vřadě hlavně čerstvých zelenin.
C - kyselina askorbová
Vit. C nedokáží vyrábět z vyšších obratlovců pouze morčata, opice a lidé.
Ovlivňuje látkovou přeměnu, odolnost vůči infekcím, krvácivosti tkání, potlačuje únavu.
Zvýšený příjem pro kuřáky, diabetiky, ženy s perorální antikoncepcí, staré a pro ty, kdož jsou vystaveni stresu.
V zelených organismech, podzemních hlízách, kořenech a plodech většiny pěstovaných rostlin (nejvíce v zelí, česneku, zelené paprice, černém rybízu, jahodách, petrželové nati, šípcích).
D - v přírodě je v podobě provitamínů, které se v organismu teprve mění vlivem slunečního záření. Jeho hlavní látkou je uhlovodík steran (např. D2 vzniká ozářením ergosteronu - původně izolován z námelu - dnes se vyrábí ozářením ergosteronu kvasničného).
Pro regulaci metabolismu, Ca a P zabraňuje měknutí kostí.
V játrech tresek.
E - tokoferol
V člověku má roli antioxidantu ( látka chránící před oxidací řady významných sloučenin, hlavně tuků), zpomaluje stárnutí, ovlivňuje mozkovou činnost, prospívá plodu v těhotenství, ovlivňuje plodnost.
V obilních klíčcích, brokolici, rajčatech, řeřiše seté, růžičkové kapustě, chřestu, hlávkovém salátu, hovězích játrech.
K - fylochinon
Nedostatek způsobuje poruchy ve sráženlivosti krve.
V zelených zrnéčkách (chloroplastech) rostliných buněk, kde probíhá fotosyntéza.
Potřeba vitamínů v lidském těle v různém věku:
| KATEGORIE | VĚK | VITAMÍNY ( mg/den ) | ||||||
| A | B1 | B2 | B6 | C | D | E | ||
| Kojenci | do 0,5 0,5 - 1 |
0,3 | 0,4 0,5 |
0,5 0,6 |
0,3 0,4 |
35 | 0,01 | 6 7 |
| Děti | 2 - 3 3 - 6 |
0,35 0,4 |
0,6 0,8 |
0,7 1 |
0,6 0,8 |
40 | 0,01 | 8 9 |
| Chlapci | 9 - 12 12 - 15 15 - 18 |
0,6 0,75 0,8 |
1,2 1,4 1,6 |
1,4 1,7 1,9 |
1,5 1,8 2 |
45 | 0,0025 | 11 12 12 |
| Děvčata | 9 - 12 12 - 15 15 - 18 |
0,55 0,64 0,75 |
1,1 1,3 1,3 |
1,3 1,5 1,5 |
1,5 1,8 2 |
45 | 0,0025 | 11 12 12 |
| Muži | 18 - 35 35 - 50 nad 50 |
0,8 | 1,5 1,4 1,3 |
1,8 1,7 1,5 |
2 | 45 | 0,0025 | 11 |
| Ženy | 18 - 35 35 - 50 nad 50 |
0,75 | 1,2 1,1 1 |
1,4 1,3 1,2 |
2 | 45 | 0,0025 | 11 |
Obsah vitamínů v ovoci a zelenině (v mg%; karoten v mezinárodních jednotkách):
| A | B1 | B2 | PP | C | |
| angrešt | 290 | 0,04 | 0,03 | 0,2 | 33 |
| broskve | 880 | 0,02 | 0,05 | 0,9 | 8 |
| celer | - | 0,05 | 0,04 | 0,4 | 4 |
| cibule | 50 | 0,03 | 0,04 | 0,2 | 9 |
| citrony | - | 0,06 | - | 0,1 | 40 |
| červená řepa | 20 | 0,02 | 0,05 | 0,4 | 10 |
| česnek | 20 | 0,02 | 0,03 | 0,8 | 18 |
| fazolové lusky | 400 | 0,08 | 0,12 | 0,5 | 17 |
| hrozny | 80 | 0,06 | 0,04 | 0,2 | 4 |
| hrušky | 20 | 0,02 | 0,04 | 0,1 | 4 |
| jablka | 60 | 0,04 | 0,03 | 0,2 | 7 |
| jahody | 200 | 0,03 | 0,07 | 0,3 | 60 |
| jeřabiny | 120 | 0,04 | 0,02 | 0,2 | 45 |
| křen | - | 0,06 | 0,07 | 0,6 | 200 |
| kukuřice | 350 | 0,15 | 0,09 | 1,7 | 14 |
| květák | 90 | 0,11 | 0,1 | 0,6 | 55 |
| lilek | 30 | 0,04 | 0,05 | 0,6 | 5 |
| meruňky | 2 790 | 0,03 | 0,05 | 0,8 | 7 |
| mrkev | 8 000 | 0,06 | 0,06 | 0,5 | 6 |
| okurky | - | 0,03 | 0,04 | 0,2 | 8 |
| paprika | 290 | 0,04 | 0,05 | 0,9 | 120 |
| pomeranče | 190 | 0,08 | 0,03 | 0,2 | 52 |
| rajčata | 3 410 | 0,06 | 0,04 | 0,5 | 30 |
| reveň | 30 | 0,01 | - | 0,1 | 9 |
| rybíz červený | 120 | 0,04 | - | - | 36 |
| rybíz černý | 100 | 0,04 | 0,06 | - | 110 |
| švestky | 130 | 0,06 | 0,04 | 0,5 | 4 |
| třešně | 620 | 0,05 | 0,06 | 0,4 | 8 |
| tykev | 4 950 | 0,05 | 0,12 | 0,5 | 12 |
| vlašské ořechy | 30 | 0,48 | 0,13 | 1,2 | 3 |
| zelí | 100 | 0,07 | 0,05 | 0,3 | 22 |
Běžná, ale u většiny kulturních rostlin málo zastoupená látka. Jedná se o estery mastných kyselin a trojsytného alkoholu glycerolu, ústrojné látky z C, H a O.
Tekuté tuky(oleje) jsou ve větším množství v semenech řepky olejné, slunečnice, máku, podzemnice olejné aj.
Při vysokém obsahu E fungují oleje jako zásoba pro dýchající semena či klíčící rostliny.
Za přístupu O, H2O, Q, mikrobů a enzymů se tuky rozkládají - žluknou - což je důvod toho, že se potrava kazí.
Dostávají se kořeny do pletiv rostlin z půdy.
Rostlina jich obsahuje nemnoho (1-2%). Maximum jich je v ořechách a šípcích.
Obsah minerálních látek v potravinách ( v mg%):
| Na | K | Ca | P | Fe | |
| brambory | 19 | 440 | 11 | 60 | 0,8 |
| hrách | 118 | 880 | 100 | 397 | 5,6 |
| jablka | 15 | 125 | 10 | 10 | 0,2 |
| chléb | 370 | 160 | 25 | 200 | 1,5 |
| mléko | 50 | 160 | 125 | 90 | 0,1 |
| sýr | 600 | 90 | až 1200 | až 700 | 0,5 |
| maso | 70 | 330 | 8 | 200 | 3 |
Pro faunu i flóru mají význam i STOPOVÉ PRVKY (Zn, As, Pb, Cu, Mn). Ve větším množství jsou však jedem, způsobujícím poruchy látkové výměny a růstu.
Další méně významné látky látky dodávající potravinám chuť:
Dusíkaté organické látky rozpustné ve vodě, jedovaté, v malém množství léčivé či povzbuzující
- tein, kofein, teobromín(kakao), morfin aj.
Rostliny: čeleď mákovitých(mák, vlaštovičník), lilkovitých(rulík, blín, durman), liliovitých(ocún, kýchavice), pryskyřníkovitých(oměj)aj. - náprstník, námel atd.
Jsou jedovaté. V řípadě otravy podávej silný neslazený čaj, živočišné uhlí, křeče břicha tlum horkými obklady, slabosti srdce kávou.
Vznikají sloučením cukrů s aromatickými látkami
- amgdalín(hořké mandle), semena meruňek aj. peckovin
Rostliny:
1) Srdeční(jedovaté) - náprstník, konvalinka, hlaváček, oleandr
2) Arbutin - medvědice, brusinka (dezinfekce močových cest, zánětlivá onemocnění)
3) Antrachinnové - krušina, reveň (projímadla)
4) Flavonoidy - pohanka, jerlín (vit P, zvýšená odolnost cévních stěn)
- hloh, bez, lípa, třezalka ( proti infekcím, zvyšují účinek vit.C)
- cibule, česnek, brukvovité rostliny(např. křen), listy petržele, celeru, póru, pažitky a v plodech a semenech (kmín, anýz, pepř, kůra skořicovníku, poupata hřebíčku).
Rostliny:
Podporují chuť k jídlu, žlučopudné, protidýmavé, protikřečové, dezinfekce trávicího traktu(použití jako koření) - kmín, fenykl, tymián, máta, anýz, hřebíček, zázvor
Močopudné, dezinfekce močových cest - plody jalovce, kořen petržele a libečku
Dezinfekce dýchacích cest, usnadňují odkašlávání(inhalace, nosní kapky, kloktadla) - máta, fenykl, tymián, mateřídouška, kosodřevina
Uklidnění - kozlík, levandule, meduňka, chmel
Nálev proti zánětům(obklady, koupele, kloktání) - heřmánek, šalvěj, tymián
Zevně - mentol
Rostliny:
Dub, borůvka, ostružiník, řepík, nátržník, rdesno hadí kořen
Srážejí bílkoviny, alkaloidy, těžké kovy, svíravé a antibakteriální, snižují dráždivost a bolestivost při zánětech, omezují vyměšování sliznic, zastavují drobná krvácení, urychlují obnovu poškozených tkání
Vnitřně - na průjem, otravy alkaloidy vyjma morfia, pijme čaj, otravy těžkými kovy
Zevně - při nadměrném pocení, hemeroidy, popáleniny, kloktadlo - záněty ústní dutiny
Rostliny:
Divizna, lékořice, prvosenka, mydlice, bříza, jehlice, průtržník
Vykašlávání hlenů, na trávení, projímavé, močopudné, antimikrobiální(ve větším množství rozkládají červené krvinky).
Rostliny:
Povzbuzují činnost trávicího ústrojí a žláz s vnitřním vyměšováním( do aperitivů a likérů)
Rostliny:
Antibiotické účinky na bakterie, viry a plísně(tytéž účinky mají i silice a třísloviny).
Česnek, řepík, třezalka.