Barma – Myanmar

31.8.2014  |  Cestování

V 11. až 13. století se na většině území rozkládalo království Pugam, které zaniklo s vpádem Mongolů. Teprve v 17. století došlo znovu ke sjednocení země. Po postupném obsazování území Velkou Británií v 19. století bylo království připojeno k Britské Indii jako provincie. Poté se stalo britskou korunní kolonií. Po 2. světové válce, kdy byla zemi poskytnuta formální nezávislost, bylo území opět součástí britského impéria, ale v roce 1948 vznikl nezávislý stát pod názvem Barmský svaz (Myanmar).

KDY A JAK

Barma se vyznačuje tropickým podnebím, horkými vlhkými léty a teplými zimami. Největší vedra jsou v Barmě od února do května, kdy tu prakticky vůbec neprší. Od května do října je velké horko a často tu řádí monzuny a deštivé přeháňky jsou na denním pořádku. Od října do února je chladněji.
Jediná možná cesta do Barmy je letecká. Barmské mezinárodní letiště obsluhuje mnoho evropských leteckých společností. Přiletět je možné přes velká německá letiště ve Frankfurtu nad Mohanem či v Berlíně, nebo přes Paříž.

NEMOCNICE, SLUŽBY

Zdravotnická péče není příliš kvalitní. Nemocnice i lékařská zařízení jsou ve větších městech, veškerá péče i léky se však musí platit v hotovosti. Důrazně proto doporučujeme zdravotní pojištění na cesty. Očkování není povinné, dobré je ale očkování proti hepatitidě A, břišnímu tyfu,u osob starších třiceti let proti obrně a japonské encefalitidě. Zkušení cestovatelé užívají před cestou antimalarika.
Služby nejsou na příliš vysoké úrovni. V restauracích najdete často silně kořeněné a pálivé jídlo, musíte však dávat dobrý pozor na kvalitu stravy. Specialitami jsou rýžový salát lethok son nebo rýžové nudle s kuřetem a kokosovým mlékem oh-no khauk swe. Nejlepším a nejbezpečnějším stravováním zůstává čerstvé ovoce, nesmíte zapomenout na jeho pečlivé omytí pod kupovanou balenou vodou. Co se týče nápojů, nejčastěji se pije čaj, na kávu tu příliš často nenarazíte. Alkoholické nápoje jsou nekvalitní a předražené. Obvyklé spropitné by se mělo pohybovat kolem deseti procent z účtované částky.
Barma se v posledních letech snaží o rozvoj cestovního ruchu, ale ubytování zůstává neustále velmi limitované. Například v Rangúnu je pouze hrstka hotelů, které disponují necelými pěti sty lůžky. Proto doporučujeme rezervaci, a to zejména od listopadu do března. Cestovatelům také radíme, aby si vzali spací pytle a přikrývky, protože mohou sehnat ubytování na jednu či dvě noci v některém z četných chrámů a klášterů. Elektrické napětí je 220/230V, 50 HZ, ale jen tehdy, když funguje. Barmu totiž trápí časté výpadky elektrického proudu.

DOPRAVA, ČAS

K půjčení automobilu potřebujete český i mezinárodní řidičský průkaz a trpělivost. Půjčoven je totiž málo a většinou nabízejí nekvalitní a mnohdy dokonce nebezpečné stroje. Jezdí se vpravo, stav silniční sítě je velmi špatný. Dopravní předpisy či rychlostní limity se nerespektují, opilý řidič za volantem je běžným obrázkem.
Pro cesty Barmou můžete používat nekvalitní síť autobusů včetně dálkových, které však kvůli katastrofálním silnicím často nedojedou k cíli. Většinou s úspěchem se stopuje, protože mezi městy jezdí nákladní vozy, které stopařům většinou zastavují. Železniční doprava je turisty využívána, ale trápí ji častá zpoždění způsobená klimatickými, technickými i byrokratickými obtížemi. Nejlepší spojení existuje mezi městy Rangún a Mandalay a mezi městy Mandalay, Lashio a Myitkyina. Noční vlaky mají i lůžkové vozy. Lístky byste měli koupit přes barmské hotely a turistické služby minimálně čtyřiadvacet hodin před cestou.
Jedním ze způsobů, jak poznat zemi, je po vodě. Zejména to platí pro úsek Bhamo-Mandalay a Mandalay-Pohan. Barma má totiž kolem 8000 tisíc kilometrů splavných řek. I tady se však musíte připravit na neplánovaná zpoždění. Letecká doprava je možná, ale nevyzpytatelná. Čas je plus 5,5 hodiny.

NEBEZPEČÍ

Barma (Myanmar) není v důsledku napjaté vnitropolitické situace a vlády vojenského režimu turisticky tak navštěvovaným státem, jako je tomu v případě Thajska a dalších států tohoto regionu. Cizinci přijíždějící do Barmy jsou prakticky na každém kroku pod dohledem policejních orgánů a možnosti jejich pohybu a cesty po zemi jsou z různých důvodů omezované. V případě individuální turistiky doporučuje kontaktovat místní cestovní kanceláře.

OSOBNÍ ZKUŠENOSTI

ZAJÍMAVÁ MÍSTA

Bagan
Městečko s bohatou historií. Bylo založeno roku 849 na břehu řeky Ayeyarwaddy a odjakživa bývalo hlavním městem první říše Barmy. Dnes je Bagan více archeologickou památkou než městem, protože se tu na ploše přibližně čtyřicet kilometrů čtverečních rozkládá více než 2000 pagod, většinou poměrně dobře zachovalých. Nedávno tu navíc byly objeveny pozůstatky dalších přibližně 2000 chrámů. Bagan sice nedosahuje takového věhlasu a slávy, jako například chrám Angkor Vat v Kambodže, ale ke khmerským chrámovým městům bývá často přirovnáván.
Jednou z nejzajímavějších památek je pagoda Šwezigon. Podle mnoha pramenů je v jejích útrobách nachází mnoho pozůstatků samotného Budhy včetně jeho zubu a několika kostí. Proto není pagoda Šwezigon pouze cennou archeologickou památkou, ale i chrámem určeným k náboženským účelům a jedním z nevýznamnějších poutních míst v celé Barmě.
Stavba pagody byla započata v 11. století během vlády krále Anawratha, ale dokončení se dočkala až za vlády jeho syna, krále Kyanzittha. Pagoda je považována za vůbec první budovu postavenou ve specifickém barmském stylu. Stejně tak jako v dalších pagodách bylo i tady mnohé změněno, základní starobylou podobu si však Šwezigon zachovala.

Kengtung
Ospalé město ukryté daleko ve východním rohu Barmy. Jeho význam je především historický. Je postaveno u malého jezera a představuje zajímavou směsici starobylých buddhistických chrámů a budov ve stylu britské koloniální architektury. Otevření města pro cizince roku 1993 znamenalo obrovský turistický boom, protože jen málokdo znal krásy Kengtungu. Jedná se totiž údajně o nejvzdálenější obydlené město v horských údolích Barmy, jehož návštěva je možná jen letecky nebo po namáhavé pozemní cestě.
Když pomineme staré chrámy a kláštery, je největším zážitkem návštěva trhu s vodními buvoly na západním okraji města. Je zajímavé sledovat místní obchodníky, jak se s kupujícím hlučně handrkují o konečnou sumu. Chvíli křičí, chvilku smějí, většinu času se ovšem rozčilují. Obchod je ale nakonec většinou dojednán ke spokojenosti obou stran. Konečná cena je stanovena, peníze se stěhují z kapsy do kapsy a nový majitel si spokojeně odvádí buvola za kruh v nose.

Mandalay
Město, které se dá směle považovat za kulturní centrum Barmy. Mandalay bylo posledním hlavním městem země před tím, než ji převzali do svých rukou Britové. Dnes je také druhým největším městem Barmy.
Mezi nejdůležitější místa oblasti patří Shwenandaw Kyaung, jediná zachovalé budova ve stylu netradičního paláce s příkopy. Hojně navštěvovaná je také hora Mandalay se spirálovitými schodišti, chrámy a krásným výhledem. Významným poutním místem je starobylé vyobrazení Budhy v Mahamuni Paya. Lidnaté tržiště plné produktů místních řemeslníků je další místo, kam často směřují kroky zvědavých turistů.
V blízkém okolí Mandalay najdete hned čtyři zajímavá opuštěná města. Jsou to Amarapura, Sagaing, Ava a Mingun. Posledně jmenované místo je z uvedené čtveřice zřejmě nejzajímavější. Najdete zde mnoho překvapivě krásných a zajímavých památek.
Necelých deset kilometrů jihovýchodně od Mandalay leží město Taunggyi. Rozkládá se na příkrém svahu hory, která zasahuje až k Himalájím. Je obydleno především Šánci, kteří mají etnicky blíže k Thajcům než k Barmáncům. Mezi místa, které rozhodně stojí za návštěvu, patří chrám Ananda z 11. století, který je velmi zachovalý. V objektivu fotoaparátů se často nachází i chrám Thatbyinnyu z 12. století, v němž je ukryta velká socha Budhy. Monumentální pagoda Mingalezedi byla postavena roku 1284. Taunggyi není jen klasickou turistickou památkou, ale i výchozím místem vhodným pro cesty do nedalekých hor.

Rangún
Barmská metropole není příliš starým městem, ačkoliv původní sídlo se tu údajně nacházelo už před 2500 lety. Rangún v návštěvnících vytváří dojem, že jde o jakési město minulosti. Možná je to proto, že za posledních 30 let se změnilo opravdu jen málo. Rangún není přecpaný mrakodrapy a dopravní zácpy jsou spíše vzácností. Mezi většinou budov, které se nacházejí v různých stádiích rozpadu, se pohybují především chodci a cyklisté. Z automobilů tu uvidíte hlavně vozy z padesátých a šedesátých let, často dokonce ještě starší.
Do 18. století byl Rangún malou vesnicí se jménem Dagon. Dagon nikdy nebyl skutečným centrem říše. Každopádně v počátcích barmské historie šlo ale o místo velice významné, protože tu stála pagoda Šwedagon, jedno z nejdůležitějších náboženských míst. V roce 1755 dobyl Dagon barmský král Alaungpaya, který město přejmenoval na Rangún, což bylo překládáno jako Konec války. Roku 1824 během první anglo-barmské války byl Rangún krátce okupován Brity, ale brzy byl znovu osvobozen. V roce 1841 vyhořel do základů, ale později byl na přání krále Tharrawaddy opět postaven.
V roce 1852 následovala druhá anglo-barmská a tentokrát padl Rangún zcela do britských rukou, a stalo se administrativním střediskem Jižní Barmy. V roce 1855 během třetí anglo-barmské války Britové dobyli a ovládli i Severní Barmu a Rangún se stal hlavním městem barmské části královské kolonie Britská Indie. Britové město kompletně přebudovali, jejich systém je praktický a dodnes činí orientaci ve městě podstatně snazší.
Mezi nejzajímavější a historicky nejdůležitější památky města patří pagoda Šwedagon. Stojí na hoře Singuttara, která je od centra Rangúnu vzdálená přibližně tři kilometry. Vznik pagody se datuje do času Budhy, tedy nějakých 2500 let zpět. Původní pagoda je devět metrů vysoká. Na rozdíl od mnoha dalších chrámů byla vždy využívána a je tomu tak do dnes. Pagoda byla mnohokrát přestavována, především po častých požárech a zemětřeseních, proto se její vzhled liší od původní podoby. Další velice významnou památkou města je pagoda Chauchtatkyi. Tato stavba s velmi složitým jménem je domovem moderní sedmdesátimetrové sochy ležícího Budhy.

Rozloha: 677 000 km2
Počet obyvatel: 45 milionů
Hlavní město: Rangún (2,6 milionu obyvatel)
Úřední řeč: barmština
Náboženství: buddhismus
Měna: Kyat (KT) = 100 pyaů

  •  
  •  
  •  
  •  
  •