Bělorusko – Běloruská republika

16.9.2014  |  Cestování

Území dnešního Běloruska bylo původně částí Kyjevské Rusi, od 14. století patřilo Litevskému velkoknížectví. V roce 1569 získali tuto část východní Evropy Poláci, ale dlouho se z jejího držení neradovali. Ve druhé polovině 18. století bylo Bělorusko postupně připojeno k Rusku.

Tahanice Ruska a Polska o tento stát pokračovaly i na začátku 20. století. V roce 1919 byla sice vyhlášena Litevsko-Běloruská sovětská socialistická republika, ale neměla dlouhého trvání. Po obsazení polskými vojsky v roce 1920 byla západní část Běloruska připojena k Polsku. Ve východních oblastech vznikla Běloruská SSR, která se v roce 1922 stala součástí svazové republiky SSSR. Západní polské území bylo k Bělorusku, respektive k Sovětskému svazu, připojeno v roce 1939.

Významný historický mezník přišel v roce 1991, kdy se sovětská velmoc rozpadla a Bělorusko vyhlásilo samostatnost. K moci se dostal Alexandr Hryharjevič Lukašenko označovaný za novodobého diktátora. V roce 1994 se stal prezidentem, rozpustil parlament a v roce 1996 nechal referendem schválit novou ústavu, která nebývalou měrou posiluje prezidentské pravomoci.

PODNEBÍ

Klimatické podmínky: Bělorusko má mírné kontinentální klima. Teploty pod bodem mrazu se začínají objevovat až v polovině října a trvají do května. Během zimních měsíců se teploty běžně pohybují kolem – 15 °C, někdy se však můžete setkat i s teplotami až – 30 °C. Není třeba dodávat, že o sníh není nouze.

S pořádným vedrem se setkáte jen po krátkou dobu několika týdnů během letních měsíců, kdy teploty dosahují až 30 °C. Zbytek léta je ve znamení teplot mezi 15 °C a 25 °C. Koupat se lze v řekách nebo jezerech, stačí trocha otužilosti. Podzim je zpravidla deštivý.

Nejlepší doba návštěvy: Ideální dobou pro poznávání Běloruska je pozdní jaro či léto, kdy je příjemné teplo. Počítejte však s tím, že vás mohou překvapit dešťové srážky. Proto je důležité nezapomenout pláštěnku nebo alespoň deštník.

NEBEZPEČÍ

Charakteristika: Bělorusko je podle českého ministerstva zahraničí policejním státem. Z toho vyplývá, že možnost stát se obětí obecné kriminální činnosti je relativně nízká. Bělorusko si však zachovává specifiku „sovětského“ prostředí pokud jde o jednání na institucích, a to včetně stanic policie a dopravních milicí.

Bezpečnostní situace na silnicích se v porovnání s minulými lety zlepšila. K násilí však přesto dochází i na hlavních silničních tazích jako Brest-Minsk, Minsk-Gomel, Minsk-Vilnius a Minsk-Grodno. Většinou se týká plně naložených nákladních automobilů TIR.

Při cestování osobním vozem je třeba počítat s velkým počtem policejních hlídek, které (většinou nikoliv otevřeně) čekají úplatek místo případné pokuty. Na silnici se doporučuje chovat skromně, nepředvádět peněženky s tvrdými valutami, a to ani uvnitř vozu u benzinové pumpy.

Pokud řidič potřebuje odpočívat, doporučuje se zastavit na stanovištích silniční milice DAI, sníží se tak riziko přepadení. Není rozumné zastavovat stopařům, ani ženského pohlaví. Nezastavujte u odstavených automobilů na kraji silnice. Porucha může být fingovaná a z nešťastného řidiče se může vyklubat ozbrojený pachatel.

Bezpečnostní situace ve městech je různá a ne vždy ideální. Především je nutné dbát na bezpečné uložení peněz a osobních dokladů, zbytečně nepoutat pozornost. Ve velkých městech na hlavních třídách je však možné chodit bez většího rizika 24 hodin denně.

Zdravotní rizika: Nedoporučujeme pít vodu z vodovodního řadu (lepší je kupovat balenou vodu v lahvích s neporušeným uzávěrem). Rovněž není rozumné konzumovat nápoje s ledem, protože může být vyroben ze zdravotně závadné vody.

V roce 1998 překročilo Bělorusko podle Mezinárodní zdravotnické organizace kritickou hranici rozšíření AIDS, proto doporučujeme nepodléhat svodům běloruských prostitutek a vyvarovat se rizikovému pohlavnímu styku.

Drogová kriminalita: Dovoz omamných a psychotropních látek nebo jejich polotovarů je přísně zakázán v jakémkoliv množství. Distribuce narkotik je kvalifikována jako závažný trestný čin, za který hrozí přísné tresty.

DOPRAVA DO ZEMĚ

Letecká doprava: Pravidelné přímé letecké spojení mezi Českou republikou a Běloruskem zajišťuje běloruská národní letecká společnost Belavia (dvakrát týdně). Podrobné informace o tomto spojení najdete na stránkách aerolinek Belavia (http://belavia.hypermart.net/).

Turisté mohou využít i lety s přestupem na některém významném evropském letišti. Denně je možné letět například přes Vídeň či Frankfurt nad Mohanem. Let z Frankfurtu nad Mohanem do metropole Minsku, kde je mezinárodní letiště, trvá přibližně 2,5 hodiny.

Mezinárodní letiště Minsk je od centra metropole vzdálené zhruba 40 kilometrů. K vybavení letiště patří banka, směnárna, bary, restaurace, pošta, půjčovna aut a duty-free shopy. Z letiště se do centra Minsku dostanete autobusy a taxíky, kterých je u letiště dostatek. Doporučujeme sjednat jízdné s taxikářem ještě před nasednutím. Jízda trvá okolo 40 minut.

Železniční doprava: Vlakem můžete do Běloruska cestovat pravidelným spojem z Prahy do Moskvy (jeden vagón jede přímo do běloruské metropole Minsku). Cesta vede po trase Praha (hl. nádraží) – Pardubice – Olomouc – Petrovice u Karviné – Katowice – Brest – Minsk. Jízda trvá bezmála 21 hodin. Další možností je cestovat do Varšavy a odtud dále do Běloruska.

Při cestování vlakem přes území Polska hrozí možnost okradení. Proto je důležité dávat dobrý pozor na věci a na noc pro jistotu zamykat či jinak zajišťovat kupé.

Autobusová doprava: Cesta autobusem je o poznání delší než doprava vlakem. Cestovat lze pravidelnou linkou z Prahy nebo Kladna po trase Praha – Brno – Olomouc – Ostrava – Český Těšín – Terespol – Brest – Minsk. Cestu dlouhou 1415 kilometrů ujede autobus za téměř 33 hodin. Přestože cestování autobusem je relativně bezpečnější než vlakem, je znatelně méně pohodlné. Cestovat lze také z litevského Vilniusu nebo polského Bialystoku.

Automobilová doprava: Pokud jedete vlastním automobilem, potřebujete technický průkaz, mezinárodní označení CZ a řidičský průkaz (podle některých zdrojů vám stačí český, ale lepší a jistější je mezinárodní řidičský průkaz). Pokud nejedete vlastním vozem, ale zapůjčeným od soukromé osoby, musíte mít písemnou plnou moc od majitele potvrzenou notářem.

Při cestě do Běloruska je lepší cestovat starším automobilem. Pět až deset let staré mercedesy, BMW, Opely a Volva jsou dnes v Bělorusku nejběžnějšími vozy, které vidíte stát v desítkách v každé dopravní zácpě. Nová a luxusně vypadající auta mohou provokovat zloděje.

Automobilová doprava není při cestách do Běloruska vzhledem ke vzdálenosti a charakteru trasy (a situaci v Bělorusku) příliš využívaná. Důležitým faktorem jsou pochopitelně i citelné finanční náklady na pohonné hmoty. S těmi to v Bělorusko není dobré. Bezolovnatý benzín nabízejí jen některé čerpací stanice, které většinou přijímají pouze platbu v hotovosti. Nejlepší čerpací stanice jsou na hlavních tazích. Pokud jezdíte na plyn, můžete mít problémy s jeho sehnáním.

Čekací doba na hraničním přechodu Terespol-Brest není optimální. Stává se, že kamiony stojí na hranicích i několik dní. Řidiči osobních vozidel musí počítat s tím, že na hranicích stráví několik hodin, často i déle. Další kontroly je budou čekat na hlavních silničních tazích. Na nich jsou v rozmezí zhruba 50 až 60 kilometrů rozmístěna stanoviště dopravní policie DAI s ohraničeným průjezdním režimem (40 km/h, případně i STOP). Na těchto stanovištích jsou osobní i nákladní vozy namátkově lustrovány. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem je lepší před odjezdem kontaktovat české ministerstvo zahraničních věcí.

DOPRAVA V ZEMI

Automobilová doprava: Pokud jedete vlastním automobilem, potřebujete technický průkaz, mezinárodní označení CZ a řidičský průkaz (podle některých zdrojů vám stačí český, ale lepší a jistější je mezinárodní řidičský průkaz). Pokud nejedete vlastním vozem, ale zapůjčeným od soukromé osoby, musíte mít písemnou plnou moc od majitele potvrzenou notářem.

Půjčovny automobilů najdete ve velkých městech a na letištích. Při půjčení vozu však musíte mít na paměti nepříliš dobrou kvalitu silnic i sebevražedný styl místních řidičů. Rozhodnete-li se přesto pronajmout si vůz, doporučujeme důkladně prostudovat pojistku vozu a případně se připojistit.

V Bělorusku je téměř 100 tisíc kilometrů silnic, dvě třetiny z nich mají pevný povrch. Jezdí se vpravo. Nejvyšší povolená rychlost na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla je 100 km/h, mimo obce 90 km/h a v obci 60 km/h. Poměrně časté jsou radarové kontroly, proto se vyplatí jezdit podle předpisů. Vyhnete se zbytečným problémům, pokutám i snaze policistů získat od vás úplatek.

Děti do 12 let nesmí sedět na předních sedadlech. Používání bezpečnostních pásů je povinné. Alkohol v krvi není tolerován.
Běloruskem prochází hlavní tranzitní trasa z Polska do Moskvy. Jde o silnici dálničního typu. Osobní automobily, které jsou registrované v Běloruské republice, na ní nemusí platit mýtné. Vozidla bez registrace v Bělorusku platí silniční poplatek.

Při cestování po Bělorusku počítejte s tím, že na hlavních silničních tazích jsou ve vzdálenosti 50 až 60 kilometrů od sebe rozmístěna stanoviště dopravní policie (symbol DAI) se zvláštním průjezdním režimem (40 km/h, případně i STOP). Osobní i nákladní vozy zde jsou namátkově kontrolovány.

Pokud v Bělorusku dojde k dopravní nehodě, je třeba přivolat policii. Nehody jsou zpravidla řešeny ve prospěch domácích občanů. Významným hlediskem je, co řidič udělal či neudělal, aby se vyhnul havárii. Pro policii to znamená víc než zohlednění hrubého porušení předpisů domácím občanem.

Bezolovnatý benzín byste měli koupit u většiny čerpacích stanic. V poslední době se na trase Brest – Minsk objevilo několik benzinových stanic s úrovní, která se blíží poměrům v České republice. Nejčastěji používaná stanice LUKOIL se nachází přibližně 10 kilometrů od hranic bezprostředně za Brestem. Je v ní možné platit i v USD.

Servisní stanice jsou zejména ve větších městech. Značkové opravny pro zahraniční vozy jsou hlavně v Minsku. Zde najdete opravny značek Ford (ulice Gurského 11a, tel. 2523666), Opel (Šabany, Promyšlennuj per. tel. 2448651), Peugeot (Sverdlova 23, tel. 2274180), Volkswagen (Sharangovicha 2), Mercedes (Timiryazeva 68) a Volvo (Krasnoarmeyskaya 37). Pro značky Lada a Žiguli je opraven více, na trase Moskva – Minsk- Brest jsou servisy na kilometrech 497, 881 a 919.

Železniční doprava: Momentálně jsou provozovány pravidelné vlakové spoje na téměř 5500 kilometrech tratí. Koleje spojují všechna velká města i menší obce. Jedná se o rychlý a hlavně levný způsob cestování po zemi.

Autobusová doprava: Autobusy úspěšně suplují roli železnice a jezdí i do míst, kam byste se jinak než pěšky nebo po vlastní ose nedostali. Často se však jedná o archaické autobusy, navíc nepříliš čisté. Problémem může být i jejich přeplněnost.

Městská doprava: Využívat můžete autobusy a taxíky, které jezdí nonstop. Městská doprava je v provozu denně od 6 do 1 hodiny ranní. Jízdenky je možné koupit u řidiče, ve stanicích či v novinových stáncích.

Letecká doprava: Běloruskou leteckou společností je Belavia (http://belavia.hypermart.net/). Vnitrostátní letecká doprava existuje mezi velkými běloruskými městy (Minsk, Brest, Gomel, Grodna apod.). Reálně však tyto spoje prakticky nelétají, protože to je nerentabilní.

ZDRAVOTNICTVÍ

Charakteristika zdravotnictví: Zdravotní péče je na přijatelné úrovni, přestože se běloruské nemocnice a polikliniky permanentně potýkají s nedostatkem základních lékařských potřeb a také s akutním nedostatkem financí. Lékařům se často nedostává anestetik, vakcín i antibiotik. Cestovatelé by se proto měli předzásobit léky v množství přiměřeném délce pobytu.

Lékařská péče v rámci první pomoci by měla být poskytována zdarma. Návštěvníci Běloruska by si však měli před cestou sjednat kvalitní zdravotní pojištění, protože vážnější případy (jako je například hospitalizace nebo převoz do vlasti) může stát desetitisíce dolarů.

Léky a lékárny: Lékárny najdete prakticky ve všech větších městech. Většinou jsou otevřené ve všední dny od 9 do 18 hodin. Některé lékárny fungují nepřetržitě. Léky bývají stejně drahé jako u nás, mnohdy je však problém potřebné medikamenty sehnat.

Další rady: Změna jídelníčku a nedostatečná hygiena je původce poměrně častého cestovního průjmu. Ten způsobují viry, bakterie a paraziti, kteří mohou být obsaženi například i ve vodě. Proto je důležité věnovat kvalitě jídla i vody náležitou pozornost. Doporučujeme pít výhradně kupovanou balenou vodu s neporušeným uzávěrem. V restauracích si objednávejte nápoje bez ledu. Mléčné produkty kupujte jen pasterizované, nejezte u pouličních stánků, vodu i zeleninu vždy důkladně umyjte (pod kupovanou balenou vodou). Infekce se v lepším případě projevuje jen průjmem, v horším případě zvracením nebo horečkou. V případě cest do běloruské přírody je vhodné očkování proti klíšťové encefalitidě. Rovněž se doporučuje i očkování proti žloutence typu A i B a tyfu.

UBYTOVÁNÍ

Charakteristika ubytování: Bělorusko rozhodně není turistickou zemí a tomu také odpovídá počet hotelů a dalších ubytovacích zařízení. Hotely většinou najdete ve větších městech. Ceny se odvíjejí podle kategorie. Hotely vyšší kategorie a přijatelných hotelových služeb se nacházejí v těchto městech: Minsk, Brest, Gomel, Grodno, Moguilev (Mahilëu), Vicebsk, Kobrin, Orša, Baranovichi (Baranaviči). Většinou se jedná o klasické paneláky.

Kempy: Plochy pro kempink jsou na hlavním tahu z Brestu přes Minsk na Moskvu, ale podle některých údajů může být jejich používání nebezpečné. Proto je vhodnější kempovat ve volné přírodě kdekoliv mimo město (samozřejmě s notnou dávkou opatrnosti).

OBCHODY A SLUŽBY

Obchody: Klasický obchod najdete snad v každé vesničce. Ve větších městech jsou však lépe zásobené. Všude ale bez problémů seženete základní potraviny i hygienické potřeby. Zaplatit však musíte zpravidla jen běloruskými rubly.

Obchody mají otevřeno ve všední dny od 9 do 19 hodin, v sobotu od 9 do 18 hodin. Obchodní domy jsou otevřené ještě o hodinu déle. Obchody s turistickými suvenýry bývají otevřené pro zákazníky i v neděli.

Pošty: Z běloruských pošt lze zpravidla posílat nejen zásilky, ale i telegramy. Je možné odtud i telefonovat, faxovat a v některých případech také využívat e-mail. Centrální pošta v Minsku umožňuje zasílání expresních zásilek (DHL apod.). Otevřeno má od 7.30 do 23 hodin.

Internet: V Minsku a Brestu je několik internetových kaváren, které je možné bez problémů využívat. V Minsku je najdete v ulicích Kulman a Surganova.

Telefony: Kvalita telefonního spojení se blíží situaci v Československu v sedmdesátých letech 20. století. Telefonovat je možné z hotelů, pošt a telefonních budek po zakoupení magnetických karet. Cena karty závisí na délce možného hovoru a pohybuje se od 0,5 USD do 3 USD. Šedé budky jsou určené pro místní hovory. Do zahraničí se dovoláte z modrých telefonních budek. Při telefonování do zahraničí je však zapotřebí rezervovat hovor u operátora.

Síť GSM začala místy fungovat v dubnu 1999. Dnes pokrývá metropoli Minsk a ostatní velká města. Místními operátory jsou telekomunikační firmy Belcel a Welcome, funkční je roaming s telefony Eurotel. Pokud s sebou nemáte mobilní telefon, můžete si ho pronajmout na letišti v Minsku u stánku společnosti Belcel a ve městě.

Suvenýry: Oblíbenými suvenýry jsou rozličné řezbářské práce, které mají v Bělorusku velmi dlouhou historii. Známé jsou například nejrůznější krabičky, schránky na šperky nebo slámky. Turisté ze západních zemí preferují především tradiční ruské matrjošky a samovary, které se tu také hojně prodávají.

Elektřina: 220 voltů, 50 Hz.

AKTIVITY

Kultura: Centrem kulturního i společenského života Běloruska je metropole Minsk. Nachází se tady řada zajímavých galerií, divadel a koncertních hal. Zapomenout samozřejmě nesmíme na muzea, protože těch je tu opravdu mnoho. Jmenujme například Národní muzeum historie a kultury Běloruska, Muzeum historie běloruské literatury, Státní muzeum lidové architektury a Muzeum středověké kultury.

Výstavním prostorám dominuje Palác umění a Galerie Litviny. Významné koncerty se konají v útrobách Běloruské státní filharmonie nebo v Koncertní hale Minsk.

Svátky a dny pracovního klidu: 1 ledna – Nový rok, pravoslavné Vánoce, 8. března – MDŽ, 15. března – Den ustanovení, katolické a pravoslavné Velikonoce, 1. květen – Svátek práce, 9. květen – Den vítězství. 3. červenec – Den nezávislosti, 2. listopad – Dsiady, 7. listopad – výročí VŘSR, křesťanské Vánoce.

Zábava: Centem zábavy jsou opět velká města. Lidé se obvykle baví návštěvou dobrého baru nebo restaurace. Často navštěvují kina, taneční a zábavné kluby a samozřejmě také diskotéky. V Minsku je oblíbený cirkus. V neposlední řadě se dá zamířit i do některého z night-klubů.

Sport: Stejně jako ve většině evropských zemí je i v Bělorusku oblíbená kopaná, významnou roli hraje i lední hokej. Minsk byl v roce 1980 hostitelem olympijských her, pozůstatkem jsou nejrůznější sportoviště, která se v metropoli nacházejí. Bělorusové milují tenis, gymnastiku, atletiku, plavání a rybaření. Velké oblibě se těší lyžování, jízda na snowboardu, běh na lyžích a bruslení. Krásná běloruská příroda láká milovníky pěší turistiky i jízdy na horských kolech. Oblíbená je také dovolená na lodích v oblasti jezer Braslav.

ZAJÍMAVÁ MÍSTA

Brest
Hrdé město u hranic s Polskem. Leží na frekventované silniční a železniční trase východního koutu Evropy. Brest je pohraničním městem, a tak se i tady mísí běloruský život s polským. Za nákupy sem dojíždějí i obyvatelé vnitrozemí.

Zřejmě nejslavnější stavbou Brestu je mohutná pevnost. Když město přepadla v červnu 1941 německá vojska, vzdorovala jim déle než měsíc. I okolnosti založení pevnosti jsou velmi zajímavé.

Zatímco Brest se pyšní dlouhou historií, brestská pevnost je podstatně mladší. Když se vojenští hodnostáři usnesli na tom, že se v Brestu bude stavět opevněný komplex, rozhodli také o tom, že se celé město musí přemístit na východ, aby pro masivní pevnost vznikl dostatečný prostor. Jak rozhodli, tak se také stalo.

Dnes je brestská pevnost a její okolí velkým památníkem, protože většina ostatních budov byla v roce 1941 srovnána se zemí. Na západ od pevnosti se nacházejí zbytky Nikolajevského kostela, nejstaršího ve městě. Mezi významné církevní stavby patří i dvě stě let starý kostel sv. Nikolaje. A pokud vás zajímá historie Brestu, navštivte městské archeologické muzeum.

Zhruba čtyřicet kilometrů severně od Brestu se nalézá přírodní rezervace Bělazevskaja Pušča. Je dokladem toho, jak vypadal původní evropský les. Malá část rezervace leží na polské straně a je administrativně ve společné správě s Běloruskem.

V přirozeném prostředí žije více než padesát ohrožených druhů živočichů, mezi nimi například los, jelen, rys, kanec, divoký kůň, hranostaj, kuna, vydra a bobr, ale nejproslulejší je asi tisícovka evropských bizonů – tedy druhu, který byl ve dvacátých letech na pokraji vymření. Z Brestu sem jezdí několik autobusů denně.

Hrodna
Možná nejmalebnější městečko celého Běloruska. Malebné je jednoduše proto, že přečkalo válku lépe než ostatní. Díky tomu se pyšní desítkami zachovalých historických staveb, jejichž základní kameny byly položeny často už před 14. stoletím, kdy byla Hrodna pohlcena Litvou. Právě v této době tu vyrostla i obranná pevnost. Později přibyl také impozantní palác a několik kostelů.

Dnes je Hrodna průmyslové a kulturní centrum s kosmopolitní atmosférou. Mezi nejkrásnější chrámy patří nádherná barokní katedrála a renesanční Bernardinský kostel s klášterem. Staré časy připomíná dřevěný Kostel sv. Borise a Hliba z 12. století, který je druhou nejstarší stavbou v zemi.

Starý Zámek v Hrodně byl vybudován ve 14. století, ale jediné zachovalé zbytky tvoří několik původních zdí. Zdejší muzeum nabízí zajímavou výstavu s exponáty mnohdy staršími než deset staletí. V těsné blízkosti se nachází Nový Zámek z poloviny 18. století, původně v rokokovém stylu, ale později renovovaný do jemnější podoby. V současnosti tu cestovatelé najdou muzeum, knihovnu a sídlo ministerstva kultury.

Minsk
Hrdé město dlouhé historie, jedno z nejstarších v Evropě. Záznamy a vykopávky dokazují, že bylo osídleno už na začátku 9. století. Díky výhodné poloze na křižovatce obchodních cest se rychle rozrůstalo a v 11. století tu už stála významná pevnost. O čtyři staletí později ale Minsk postihla série pohrom. Byl vypleněn tatarskými vojsky, vyhořel a obyvatele zdecimovala morová epidemie. Aby toho nebylo málo, ve třicetileté válce byl Minsk téměř srovnán se zemí švédskými vojáky a velké ztráty utrpěl i během napoleonských válek. První světovou válku přežil s malými šrámy, zato druhý konflikt byl pro Minsk naprostou katastrofou. Nezůstal tu na kameni kámen, z osmdesáti procent domů zbyly jen základy. Většina staveb v Minsku proto byla postavena až po válce.

Dnes je Minsk pravděpodobně nejvěrnějším příkladem sovětského plánování na nejvyšší úrovni. Jednotvárnost monumentálních průčelí tu jde ruku v ruce s širokými ulicemi a parky, které lákají svým klidem a pohodou. Je to město plné shonu, kosmopolitní atmosféry, ovšem s čistějším a zářivějším vyzněním než v ostatních postsovětských městech.

Prvním místem Minsku, které mohou cestovatelé vidět, je obrovské Přinádražní náměstí. Dvě věže mají symbolizovat vstupní bránu do města. Nedaleko se nachází hlavní třída Minsku, třída Františka Skaryny, obrovská a hektická promenáda. Na jihozápadním konci třídy je asi půl kilometru dlouhé náměstí Nezávislosti, které obklopují vládní budovy, úřady a atraktivní katolický kostel sv. Simona. Turisté tu mohou vidět také významnou Běloruskou univerzitu, některé modernější domy a hotel Minsk.

Třída Františka Skaryny je plná nejrůznější staveb, moderní poštou počínaje a pomníkem vojáků sovětské armády konče. Park Janka Kupaly je příjemnou rozlehlou plochou zeleně ohraničenou řekou Svisloč. Samozřejmě tu nechybí ani památník tohoto národního básníka a botanická zahrada. Můžete si pronajmout loďku nebo se zastavit u domu, ve kterém se v roce 1898 konal ilegální kongres Ruské komunistické strany.

Staré město, které leží západně od třídy Františka Skaryny, je sídlem pravoslavné Mariinské katedrály ze 17. století, honosného Petropavlovského kostela nebo pevnosti z 18. století. Za poznáním dřívějšího Minsku se vydejte na východ od řeky Svisloč, například do čtvrti okolo ulice Mašerava, která byla přebudována ve stylu 17. století. Je to kuriózní místo plné kaváren, barů, restaurací a obchůdků se suvenýry.

Šedesát kilometrů severně od Minsku leží Katyň, dostupná s organizovanými výpravami. Je to jeden velký památník obětem největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva, druhé světové války. Hřbitov vesnic připomíná celkem 185 běloruských obcí a měst, které byly během ničivého konfliktu vyhlazené Němci.

Njasviž
Jedno z nejstarších měst v zemi. Jeho původ sahá do 13. století, ale největšího rozkvětu dosáhlo v polovině 16. století. Během dalších desítek let však přišlo několik zásadních zvratů – válka, požáry a kulturní úpadek, který přivodil, že město Njasviž kleslo na významu a jeho rozvoj se zastavil. Dnes tvoří nahodilou směs malovaných dřevěných chalup a obydlí s architekturou 16. století. Městský sál ze stejného období je jedním z nejstarších. Honosí se zajímavou podobou a zpracováním.

Njasviž je ale plné také dalších památek. V objektivech fotoaparátů se často objevuje Slutská brána, která prošla v 18. století přestavbou v barokním stylu. Obrovský a pochmurný Polský katolický kostel je rovněž v barokním stylu. Nad kostelem se nachází Radziwillův palác navržený italským architektem Bernardonim v 16. století. Dnes je v něm sanatorium pro kardiaky a neurotické pacienty.

Polack
Ospalé město s bohatou historií, která se datuje do 6. století. Ačkoliv se městu vyhnuly nájezdy mocichtivých Mongolů ve 13. století, poroba zdejší lid stejně neminula. O pár set let později se totiž Polack dostal pod nadvládu Litvy a Polska a zdejší obyvatelé se stali doslova otroky, kteří se dřeli především ve zdejším říčním přístavu. Polack je sice pochmurným městem, ve kterém je patrné sovětské plánování, ale přesto stojí za návštěvu.

Za zmínku stojí katedrála sv. Sofie postavená v 11. století, nejstarší stavba v zemi. Předlohou jí byla stejnojmenná katedrála v Kyjevě. Polacká stavba se naštěstí zachovala nepoškozená. To už se ale bohužel nedá říci o jejím vybavení, které lehlo v 15. století popelem, navíc se tu usídlili vojáci. Svému účelu začala katedrála opět sloužit v 18. století. Dnes je uvnitř muzeum.

Východně od Polacku leží Vicebsk, který se kdysi chlubil více než třicítkou kostelů a bohatou kulturní scénou. Hodně času tu trávil například Vasilij Kandinskij nebo Marc Chagall, který se tu narodil. Krásná atmosféra kulturního centra však vzala za své po 2. světové válce a pak po sovětské éře, ovšem v některých částech starého města přetrvala dodnes.

Vicebské umělecké muzeum nabízí přechodné expozice stejně jako stálé ukázky evropských prací z 18. až 20. století. Opodál se nalézá Starý městský sál, naproti části hradeb historického Vicebsku. Nedaleko památníku francouzsko-ruské války stojí elegantní palác, dnes údajně sídlo tajných služeb.

ZKUŠENOSTI TURISTŮ

Oficiální název: Běloruská republika
Rozloha: 207 600 km2
Počet obyvatel: 10,3 milionu
Hlavní město: Minsk – 1,7 mil. obyvatel
Úřední jazyk: běloruština
Náboženství: ruské ortodoxní 60 %, katolické 8 %
Měna: Běloruský rubl (BYR) = 100 kopejek
Státní zřízení: prezidentská republika s dvoukomorovým parlamentem
Nejvyšší hora: Dzeržinsk (346 m)
Nejdůležitější vodstva: Dněpr, Pripjať
Gramotnost: 98 %
Datum vytvoření: 1991
Správní členění: 6 oblastí
Členství: EBRD, ECE, SNS
Čas: oproti našemu + 1 hodina (GMT + 2)

  •  
  •  
  •  
  •  
  •