Brazílie – Brazilská federativní republika

31.8.2014  |  Cestování

Původně portugalské kolonie byla v polovině 18. století rozdělena na dvě místokrálovství, Bahía a Rio de Janeiro. Během napoleonských válek odtud portugalský dvůr vyhlásil válku Francii. Počátkem 19. století byla vyhlášena samostatnost země jako Brazilské císařství, na konci století došlo ke svržení monarchie a k vyhlášení federativní republiky.

Na začátku 20. století byla Brazílie rozšířena o část Bolívie, Ekvádoru a Kolumbie. Po účasti v obou světových válkách se u moci střídali prezidenti se silnými diktátorskými sklony a teprve po státním bankrotu v osmdesátých letech se vrátili k vládě civilní politici. Přetrvávající ekonomickou a finanční krizi se podařilo stabilizovat až v polovině 90. let našeho století.

KDY A JAK

Brazílie je obrovská země, její Amazonské pralesy tvoří plíce světa. Přesto jsou každoročně mýceny a huntovány. Právě v Amazonii často panují tropické deště, na pobřeží Atlantiku zase krásné tropické pobřeží. Na jihu země jsou teploty celkově vyšší. Období zvýšených srážek je od ledna do dubna na severu, od dubna do června na severovýchodě a od prosince do března okolí Ria de Janeira. Dobu své návštěvy podřiďte tomu, jakou část Brazílie chcete navštívit.
Brazílie má několik mezinárodních letišť, létá se například do Rio de Janeira, Brasílie a Sao Paula. Let z Londýna trvá přibližně jedenáct hodin. Do země se dá přicestovat i po souši, a to i z USA, odkud jezdí časté dálkové autobusy. Po moři vede cesta z okolních zemích, dokonce také z Evropy. Železniční doprava je možná, ale nepříliš pohodlná a bezpečná, z Argentiny, Bolívie a Chile.

NEMOCNICE, SLUŽBY

Při cestách do Brazílie vůbec je velmi důležité podstoupit očkování proti žluté zimnici (yellow fever), jinak čeští lékaři doporučují očkování proti hepatitidě typu A a B a proti tyfu, především u dlouhodobějších pobytů. První pomoc v případě nehody poskytují zdarma pouze veřejná nemocniční zařízení, jejichž kvalita je velmi různorodá. Jinak je nutno, samozřejmě nemá-li turista uzavřeno předem zdravotní pojištění anebo není-li vlastníkem mezinárodní platební karty, která toto pojištění poskytuje, hradit veškeré výdaje za lékařské ošetření v hotovosti. V případě nutnosti hospitalizace je třeba složit předem částku zhruba tři tisíce USD či předložit platební kartu, garantující úhradu poskytnutých zdravotních služeb. V opačném případě je jedinou možností veřejné nemocniční zařízení.
Služby turistům jsou na dobré úrovni především ve velkých městech, v jiných částech země už to tak slavné není. Náročný cestovatel, který chce pobývat v dobrém hotelu a stravovat se v restauraci, bude potřebovat asi 50 USD denně. Méně náročnému turistovi postačí polovina. Kvalita ubytování kolísá podle regionu, stejně tak i cena v jednotlivých hotelech. Prvotřídní hotely jsou zejména ve velkých městech na jihu. Počítejte však s tím, že během proslulého jarního karnevalu jsou pravidelně přeplněné, proto je dobré rezervovat si pokoj dlouho dopředu. V Riu de Janeiru či v Sao Paulu jsou desítky moderních hotelů, od drahých luxusních až po cenově přijatelnější. Na rozdíl od města Brasília, které i když je hlavním městem státu, disponuje jen hrstkou dobrých hotelů. Většina turistů proto město navštěvuje letecky z Ria de Janeira či Sao Paula pouze na jeden den, maximálně tu stráví jednu noc. V Salvadoru severně od Ria de Janeira je málo dobrých hotelů, ale jsou tu soukromé penziony s mírnými cenami. Povodí Amazonky je prakticky bez ubytovacích možností.
Kempování je v Brazílii možné, protože Camping Clube do Brasil disponuje téměř 50 kempy v různých místech země. Je sice teoreticky možné využít v nich kempinkové karty, ale v praxi s tím nemáme zkušenosti. Řada soukromých cestovních kanceláří pořádá výlety do Amazonie se spaním ve volné přírodě. Informace o kempování podávají turistické informační centrály. Kempování mimo organizovaná místa a bez zkušených průvodců rozhodně nedoporučujeme, protože se turista může stát obětí trestného činu. Rizikem jsou i přírodní kalamity i neznalost základních nutností pro přežití ve zdejší divoké přírodě.
Po celé Brazílii jsou tisíce restaurací a barů, v nichž podávají výborná jídla, která jsou ovšem naprosto rozdílná od evropské stravy. Mezi speciality patří vatapá (garnát, rybí olej, kokosové mlíko, rýže a chléb), sarapatel (játra, rajčata, papriky, cibule), caruru (garnát, cibule, paprika) či pato no tucupi z Amazonie (kachna v zelené bylinné omáčce). V Rio de Janeiru je výborná feijoada (mixovaný pokrm s různými druhy masa na černých fazolích a s vařenou zeleninou). Pijí se všechny druhy pití. Pivo je obzvláště dobré, točenému se tu říká chopp. Místní likér je cachaca, obdoba whisky. Často se podává jako koktejl s různými druhy přísad. O báječné chuti světoznámé Brazilské kávy není třeba se více rozepisovat. Pitnou vodu je lepší kupovat balenou a s neporušeným uzávěrem.
Platit můžete nejen místní měnou, ale také americkými dolary, ačkoliv je tu neudáte tak často jako v jiných jihoamerických zemích. Lepší je proto směna v bance, které jsou po celé zemi. Kreditní karty jsou akceptovány často, jejich největší využití je ve větších městech. Elektrické napětí je v hlavním městě Brasílii 220 V, 50 HZ, v Rio de Janeiru a Sao Paulu 110 V.

DOPRAVA, ČAS

Co se týče automobilové dopravy, k řízení automobilu je potřebný mezinárodní řidičský průkaz. Jelikož není opatřen portugalským textem, měl by teoreticky být opatřen doložkou DETRANu (obdoba našich dopravních inspektorátů) včetně překladu – příklad z naší vlastní zkušenosti. Nicméně skutečnost je taková, že zahraniční řidiči v drtivé většině žádnou podobnou doložku nemají, často ani mezinárodní řidičský průkaz, a používají pouze řidičský průkaz země svého původu. Při silniční kontrole je dále třeba předložit dokumenty od vozidla a doklad o zaplacení povinného ručení. Dálniční známky nelze v Brazílii pořídit, na zprivatizovaných silnicích se platí tzv. pedágio neboli dálniční poplatky. Jejich výše činí tři čtyři reály za osobní automobil a vzdálenost jednotlivých výběrčích stanovišť (stále se snižující) se pohybuje kolem padesáti až sta či více kilometrů. Cesta mezi Rio de Janeiro a Sao Paulo se tak zdraží asi o patnáct reálů. Jezdí se vpravo, silnice jsou v dobrém stavu a spojují všechny turistické oblasti. Půjčovny automobilů jsou ve větších městech. Počítejte ale s tím, že procedura je velmi byrokratická. Pokud si půjčíte auto, zamykejte se za jízdy uvnitř a po dobu nepřítomnosti nenechávejte ve vozidle žádné věci.
Nejpoužívanějším dopravním prostředkem jsou autobusy, které spojují obydlená místa země. Autobusovou dopravu, velmi kvalitní s klimatizovanými vozy, zajišťují desítky soukromých společností. Například Cometa oeruje mezi městy Sao Paulem a Belo Horizonte, Penha mezi Sao Paulem a Porto Alegrem, Reunidas mezi Sao Paulem a Aracatubou. Jízdní řády se však často mění a turista musí být připraven na dlouhé vzdálenosti i čekání na jednotlivé autobusy. Železniční doprava je omezená, spojení existuje mezi hlavními městy zejména podél pobřeží Atlantiku. Rio de Janeiro a Sao Paulo obsluhuje dálkový vlak s restauračními a spacími vozy. Vzhledem k velkým vzdálenostem mezi zastávkami a zdejšímu klimatu mohou být tyto cesty nepohodlné. Trajekty i lodě spojují pobřežní přístavy, v případě cestování po deltě Amazonky je to jediný možný způsob dopravy. Letecká doprava je častá, linky spojují velká města, je ale drahá. Taxíky stojí v Brazílii na každém rohu. Dokonce tu existují i luxusní taxi s klimatizací a dalším komfortem, ovšem jsou podstatně dražší.
Městská hromadná doprava je bohatá ve velkých městech, kde ji mnohdy zajišťují komfortní autobusy. Rio de Janeiro a Sao Paulo mají dokonce metro a místní železniční síť, v Sao Paulo fungují trolejbusy. Jízdné je regulované.
Čas je minus 4 hodiny na východě, severovýchodě, jihu a jihovýchodě, minus 5 hodin na západě a minus 6 hodin daleko na západě.

NEBEZPEČÍ

Bezpečnostní situace v Brazílii nikdy neproslula svou stabilitou, nicméně v poslední době se vzhledem k inflaci a zhoršujícímu se ekonomickému stavu země ještě poněkud přiostřila. Turistům lze v této souvislosti doporučit, aby u sebe nenosili větší částky v hotovosti (v Brazílii se navíc platí prakticky vše kartami a šeky), dražší fotoaparáty či videokamery. Dokumenty je třeba uschovat, v Brazílii stačí k prokázání totožnosti jejich kopie, které ani není nutno ověřovat. Pokoje v hotelích jsou ve valné většině vybaveny sejfy, za klíč od sejfu se platí navíc zhruba jeden až dva reály denně. Ledvinka ani batoh nejsou k uložení peněz či dokladů ideální, protože lákají pozornost, což dosvědčují případě většiny okradených českých turistů v Riu de Janiru. Při delších cestách do vnitrozemí je dobré se ohlásit respektive ponechat dokumenty a letenky na některém ze zastupitelských úřadů ČR v Brazílii. Návštěvy favel (chudinských čtvrtí) jsou hazardním podnikem, nicméně některé cestovní kanceláře organizují tzv. favela tours, které slouží vcelku bezpečně k jejich poznání. Taxislužba je obecně na velmi dobré úrovni, slušná, bezpečná a s pevnými cenami dle sazebníku. Při delších vyjížďkách lze dohodnout s řidičem paušální sazbu. Jelikož Brazílie je kontinentální zemí, každá oblast má svá bezpečnostní specifika, které lze sotva shrnout do jediné generalizující informace. Obecně lze konstatovat, že mimo Sao Paulo a Rio de Janeiro je situace lepší. Právě Sao Paulo patří mezi nejnebezpečnější místa světa, každých 90 minut tu násilně zemře jeden člověk. V roce 1999 policisté zabili v přestřelkách 664 zločinců tedy o 26 procent více než v roce předchozím.

OSOBNÍ ZKUŠENOSTI

ZAJÍMAVÁ MÍSTA

BELÉM
Největší město v amazonském povodí. Podnebí je tu horké a deštivé. Prudký rozvoj města, které bylo založeno na začátku 17. století, zapříčinilo především jeho umístění na důležité obchodní křižovatce Brazílie. Další rozvoj nastal po dokončení dálnice v roce 1960, která se táhne od severu k východu země v délce více než dva tisíce kilometrů. Belém je sídlem státní univerzity i mnoha významných novinových společností. Skutečným centrem města je velké mramorové divadlo Paz, které je místem kulturních, společenských a vzdělávacích setkání obyvatel tohoto města.
Belém je také dobrým výchozím bodem pro cesty do Amazonie, což je gigantický systém řek, lesů a pralesů zabírající takřka polovinu brazilského území. Samotná Amazonka protéká mezi městy Manaus a Belém. Během své cesty pohlcuje desítky dalších řek a říček, které se do ní vlévají, aby se pak sama vlila do Atlantského oceánu. Amazonské pralesy, které rychle mizí v důsledku neúměrné těžby dřeva i kvůli získávání nových zemědělských území, jsou domovem desítek tisíc druhů živočišných i rostlinných druhů zahrnující desítky ohrožených zvířat, stromů i květin. Většina území však stále zůstává neprobádaná a podle odborníků se v něm nacházejí desítky neznámých druhů živočichů i rostlin.

BRASÍLIA
Hlavní město Brazílie se nepyšní příliš dlouhou historií, zato okolnosti jeho vzniku jsou velmi zajímavé. Brazilci si totiž postavili metropoli na zelené půdě, slavnostně otevřena byla v roce 1960. Myšlenky na stavbu nového hlavního města však jsou podstatně starší, už v 19. století se objevily první návrhy, protože většina obyvatel Brazílie žila na úzkém pásu u pobřeží v okolí Ria de Janeira. Teprve v roce 1957 začal novopečený prezident budovat novou Brasílii, ve vnitrozemí, daleko od dosavadní civilizace. Během krátké doby tu vyrostly hlavní příjezdové silnice, parkoviště pro stavební auta a tzv. Svobodné město – sídliště pro více než sto tisíc lidí, kteří se na stavbě podíleli. Mělo být po dokončení Brasílie strženo, ale ve skutečnosti se stalo prvním slumem v okolí mladé metropole.
Dnes, po několika desítkách let existence je Brasília moderním městem s širokými ulicemi, zelenými náměstími a betonovými stavbami. Působí úchvatným dojmem, protože modernost z Brasílie doslova číší. Ústřední plochou metropole ve tvaru šípu je Náměstí tří mocí, jehož součástí je také prezidentský palác, soudní dvůr a kongresová budova se dvěma osmadvacet metrů vysokými věžemi, senátem a poslaneckou sněmovnou. Uprostřed náměstí stojí jeden ze symbolů města, dva válečníci. Rekreační zónou pro volný čas Brazilců je osmdesát kilometrů dlouhé a pět kilometrů široké jezero Paranoá. Brasília má i supermoderní mezinárodní letiště a stovky ulic, které jsou postavené podle teorií švýcarského architekta Le Cobrusiera. Čast je určená pouze automobilům, část pěším. Důsledkem je, že město nezná dopravní zácpy.

MANAUS
Vnitrozemské město, které leží pouhých šest kilometrů od soutoku Rio Negro a Amazonky. Je zřejmě nejvhodnějším výchozím bodem pro výlety do Amazonské oblasti. Město je často zmiňováno v brožurách desítek cestovních kanceláří jako Amazonská říše divů. Tisíce turistů lačnících po poznávání přírodních krás sem dnes a denně míří z celého světa, což usnadňuje i fakt, že se v městě nachází velké mezinárodní letiště.
Jedním ze symbolů města je divadlo Amazonas a Opera, kterou navrhl známý Domenico de Angelis ve stylu italské renesance. Z města lze podnikat výlety do čarokrásné amazonské přírody buď terénním automobilem či lodí s některou z mnoha cestovních kanceláří, což vám poskytne dokonalou příležitost spatřit byť jen malinkou část zdejší pohádkové přírody. Vždy je třeba cestovat v doprovodu místního průvodce, který vás nejen ochrání před nesnázemi, které plynou z neznalosti nevyzpytatelné amazonské přírody, ale také vám pomůže hlouběji proniknout do tajů stovek druhů živočichů a rostlin, které tu mají svůj domov.

RIO DE JANEIRO
Proslulé Rio, jak se městu také říká, je jedním z nejlépe položených měst světa. Vmáčknuté mezi svahy zdejších hor a obklopené nekonečným oceánem totiž působí vskutku impozantně. Ve městě žije v současné době okolo sedmi milionů obyvatel, čímž se Rio řadí mezi největší obydlené plochy světa. Místní obyvatelé – Cariocas – prý milují zábavu jako žádní jiní lidé. Pláže, samba, pivo, fotbal a tradiční místní alkohol Cachaca, to je jejich život.
Rio ale není jen místem zábavy a světoznámého karnevalu, ale také město s mnoha velkými problémy, přičemž některé z nich jsou doslova alarmující. Třetina obyvatel žije v chatrčích na okrajích města. Chudí nemají školy, doktory ani práci. To vše je živnou půdou pro dealery drog, násilí a epidemie. Zkorumpovanost a brutalita místní policie je pověstná. Rio je tedy vnímáno jako nebezpečné město, což je důvod poklesu zájmu turistů v posledních letech.
Město je rozděleno na severní a jižní část svahy pohoří Serra de Carioca, které jsou součástí národního parku Tijuca. Na vrcholku hory Corcovado se nachází symbol města monumentální socha Krista-spasitele. Mimo toho je odtud také překrásný výhled na jedinečné geografické rozložení města s jeho neodmyslitelnými plážemi. Přehlédnout však nelze ani tisíce ubohých chatrčí po obou stranách města.
Zřejmě nejslavnější pláží světa je Copacabana, která se táhne v délce 4,5 kilometru v okolí údajně nejhustěji obydlené části planety. Nejluxusnější a nejkrásnější pláží je Ipanema. Další významné pláže města jsou Pepino, Flamengo, Praia barra da Tijuca a Aproador. Jen několik minut chůze od Copacobany se na 120 kilometrech čtverečních rozkládá Parque Nacional de Tujuca, překypující zelenými lesy s desítkami druhů stromů a pohádkovými vodopády.
Skutečným pojmem je tradiční karneval, který doprovází pompézní oslavy ve všech částech města a na ulicích. V této době Rio žije sambou, erotikou, zábavou a smíchem v neskutečné záplavě barev. Pro cestování je to však nejméně vhodné období. Hotely jsou přeplněné, ceny několikanásobně vyšší a už tak vysoká míra kriminality vyrůstá do hrozivých rozměrů. Pro příklad, během jednoho z posledních karnevalů bylo zavražděno více než 200 lidí!

SAO PAULO
Největší město jižní Ameriky je městem přistěhovalců a soužití desítek etnických skupin. V tomto megaměstě žije více než 17 miliónů lidí, z nichž mnozí jsou potomky dávných italských či japonských přistěhovalců. Silný průmyslový rozvoj společně s neuvěřitelnou kulturní rozmanitostí vytvořil z města největší kulturní, společenské i vzdělávací centrum země. Zdejší obyvatelé si však neustále stěžují na dopravní zácpy, znečištění a pouliční násilí, nikdo z nich by ale nemohl a ani nechtěl žit nikde jinde. Lidé tu žijí doslova napěchovaní jeden na druhého bez jakéhokoliv soukromí.
Pokud máte rádi velká města, noční život a návštěvy různých kulturních a společenských akcí, pak je právě Sao Paulo pro vás to pravé. Ze zajímavostí města stojí za zmínku zejména barokní Teatro Municipal, Niemeyer´s Edifício Copan a Patío do Colégio z konce 16. století. Jihovýchodně od Sao Paula na hranicích s Paraguají a Argentinou leží vodopády, které vám svou přírodní krásou dovolí na dlouhé chvíle uniknout z ruchu velkoměsta. Nesou hrdé jméno Iguazú, což je v řeči indiánů něco jako Hřmící či Velká voda. Iguazú skýtá skutečně famózní pohled – voda se z podkovovitého okraje řítí do hloubky osmdesáti metrů, rachot je slyšet na kilometry daleko. Vodní tříšť vytváří nad vodopádem neustálý mrak. Nejkrásnější pohled je buď z vrtulníku, což je však poměrně drahý způsob poznávání vodopádů, nebo z mostů, které spojují Brazílii s Paraguají a Argentinou.
Nedaleko vodopádů se nalézá impozantní důkaz lidského důmyslu – obrovská vodní přehrada Itaipú. Osm hydraulicky ovládaných vrat se poprvé zavřelo v říjnu 1982, aby zadržely desítky tisíc kubických metrů vody. Dnes dodávají generátory této vodní elektrárny miliony kilowattů denně.

Rozloha: 8 511 975 km2
Počet obyvatel: 156,6 milionu
Hlavní město: Brasília
(1,6 milionu obyvatel)
Úřední řeč: portugalština
Náboženství: křesťanství
Měna: Real (BRL) = 100 centavů

  •  
  •  
  •  
  •  
  •