Džibutsko – Džibutská republika

1.9.2014  |  Cestování

Novodobé dějiny Džibutska se začaly psát v polovině 19. století, kdy tady Francouzi založili přístav Džibuti a prohlásili ho svým protektorátem. Od konce 19. století území tvořilo kolonii Francouzské Somálsko, později se statutem zámořského území Francie. Na začátku 20. století získalo Džibutsko vlastní samosprávu a název se změnil na Francouzské pobřeží Afarů a Ísů. V roce 1977 došlo vyhlášení nezávislosti nového státu Džibutska.

KDY A JAK

Džibutsko je zemí jakoby omotanou kolem krásného zálivu Tadjoura. Navzdory jen nepatrné vzdálenosti většiny oblastí od moře je klima Džibutska velmi horké a suché. Největší vedra tu panují od června do srpna, kdy navíc z pouště vane prašný a horký vítr Chamsin. Příjemnější počasí panuje v Džibutsku mezi listopadem a koncem března. Toto období je také všeobecně udáváno jako nejvhodnější doba návštěvy. Cestovatelé však musí mít na paměti, že v těchto měsících přicházejí občasné deštíky.
Do Džibutska je nejjednodušší přiletět, a to přes Paříž, odkud na mezinárodní letiště nedaleko hlavního města Džibuti létají letouny třikrát týdně. Turisté mohou využít také další evropská letiště, například v Londýně, odkud trvá let do Džibuti necelých dvanáct hodin. Do Džibutska je možné přiletět i z Moskvy. Pravidelné letecké spojení má země i se sousedními státy. Po zemi vede do Džibutska cesta jen ze sousedního Somálska a Eritreje. Z eritrejského města Assabu je možné přijet po skvělé silnici až do Džibuti. Ostatní silnice jsou prašné, ale sjízdné po celý rok. Ze Somálska vede silnice přes město Loyoda. Na trase dokonce pravidelně jezdí autobusy. Hranice s Etiopií jsou zavřené a neexistují tady hraniční přechody. Podle některých zdrojů však je možné přicestovat z etiopské Addis Abeby po železnici.

NEMOCNICE, SLUŽBY

Zdravotnictví není na vysoké úrovni. Zdravotnická zařízení často trpí nedostatkem základních potřeb, sterilních injekčních jehel či léků. Lékaři přesto vyžadují platbu v hotovosti. Kvalitní cestovní pojištění je proto nezbytné. Počítejte však s tím, že vám budou náklady na případnou léčbu proplaceny až po návratu do vlasti. Doporučujeme očkování proti žloutence typu A a B. Cestovatelé, kteří přijíždějí z rizikových oblastí, musí být očkováni proti žluté horečce.
Džibutsko je na tom hospodářsky lépe než jeho sousedi, což je znát i na službách pro turisty. Kvalitnějším službám však také odpovídají vyšší ceny. Pokud budete nocovat v nejlevnějším hotelu, stravovat se na tržištích a chodit pěšky, postačí vám kolem 25 USD denně. Pokud se ubytujete v lepším hotelu, budete jíst v restauracích a jezdit hromadnou dopravou či taxíkem, připravte si dvojnásobnou částku. Cestovatelé, kteří budou bydlet skutečně luxusně, stravovat se na úrovni a pronajmou si vůz, musí zalovit do kapsy pro 200 USD denně i více.
V Džibutsku bez problémů směníte peníze a uplatníte cestovatelské šeky. Platebními kartami můžete zaplatit ve většině lepších hotelů a restaurací. Bankomaty na karty do bankomatů však využijete většinou jen v hlavním městě.
Ubytování je nejsnáze dostupné v metropoli Džibuti, kde se nachází i luxusní hotel Sheraton. Má dvě restaurace – jednu mezinárodní a jednu plnou darů moře – výbornou recepční službu, bazén a tenisové kurty. V Džibuti však najdete i levnější hotely. Mimo metropoli se ubytování shání hůře. Ubytovací zařízení v zemi jsou vzhledem ke kvalitě služeb příliš drahá, ale vláda se snaží vybudovat dostatek cenově přijatelných dobrých hotelů. Takové se nacházejí ve městě Ali-Sabieh a dalších centrech v horách. Většinou mají několik pokojů, přijatelnou restauraci a bar. Na plážích zase rostou bungalovy.
Na návaly hladových turistů je Džibutsko dobře připraveno, restaurací je tu opravdu obrovské množství. V jídelních lístcích figurují různé pokrmy z mnoha koutů světa – francouzská jídla, vietnamské a čínské speciality i nejlepší kulinářské skvosty Džibutska. Pije se tradiční káva, neodmyslitelný čaj, limonády i alkoholické nápoje. Ty bez problémů koupíte v celé zemi, jen během ramadánu a v typických arabských enklávách ho neseženete. Elektrické napětí v zemi je 220/240 V, 50 Hz. Nezbytný je adaptér.

DOPRAVA, ČAS

K řízení osobního vozu vám podle platných předpisů Džibutska postačí náš řidičský průkaz, ale pro jistotu si vezměte i mezinárodní řidičský průkaz. Půjčovny automobilů jsou v hlavním městě a na letišti a nabízejí zejména terénní vozy s pohonem všech čtyř kol. Pronájem je však poměrně drahý. Jezdí se vpravo. Džibutsko má pouze jednu hlavní trasu mezi městy Džibuti a Tadjoura. Ostatní silnice nemají zpevněný povrch. Cestu do vnitrozemí je možné vykonat jen v terénním automobilu.
Jízdu po Džibutsku v žádném případě nedoporučujeme, je extrémně nebezpečná. Zdejší řidiči jezdí neúměrně rychle ve vozech, jejichž stav lze popsat jedině slovem hrozivý. Silnice bývají v katastrofálním stavu, jsou úzké a plné výmolů. Neustále přes ně přecházejí nedisciplinovaní chodci a hospodářská zvířata.
Osvětlení a dopravní značení prakticky neexistuje. Další riziko představují nevybuchlé pozemní miny, které se stále nalézají v některých oblastech. Poslední případ se udál v roce 1998, kdy explodovaly dvě miny na prašné silnici v oblasti Ali-Sabieh.
Všichni pasažéři vozidla zahynuli. Při cestě do vnitrozemí proto doporučujeme konzultovat plánovanou cestu s policií, která poradí, kterým lokalitám se vyhnout.
Autobusy a minibusy jezdí v hlavním městě Džibuti, zastavují na mávnutí. Některé minibusy míří i do dalších větších měst v zemi, ale nepravidelně. Nejlépe obsluhované regiony jsou na severu a západu Džibutska. Pro cesty v Džibuti i jiných městech (Ali-Sabieh, Dikhil, Dorale, Arta) si můžete najdou taxíka.
Jízdné doporučujeme dojednat předem. V noci se platí zvláštní příplatek ve výši padesáti procent z ceny jízdného.
Železniční trať vede z Džibuti přes Ali-Sabieh do Dikhil a dál do Etiopie. Turistům ji ovšem nedoporučujeme, protože je nespolehlivá a ve vlaku je možnost okradení. Pravidelné námořní spojení funguje každé tři hodiny mezi přístavem L’Escale v metropoli Džibuti do Tadjoury a Obocku. Letecká doprava není příliš hustá. Je možné pronajmout si malé letadlo. Čas je plus dvě hodiny.

NEBEZPEČÍ

Džibutsko je zemí s přiměřenou kriminalitou. K pouličním trestným činům dochází zejména v hlavním městě a velkých centrech. Podstatně větší hrozbou jsou dohasínající aktivity rebelů ve vzdálených oblastech, především u hranic s Eritreou, Etiopií a Somálskem. Džibutsko totiž dlouhá léta destabilizovalo povstalecké hnutí etnických Afárů, kteří vedli ozbrojený boj proti džibutské vládě. Partyzánské útoky, vraždy civilistů a kladení pozemních min byly na denním pořádku stejně jako odvetné razie vládních složek. V roce 1999 podepsali představitelé Afárů a zástupci vlády Džibutska v Paříži mírovou dohodu. Mír je však velmi křehký.

OSOBNÍ ZKUŠENOSTI

Tradiční suvenýry z Džibutska jsou stejné jako z okolních afrických zemí – pestrobarevné hábity, vyřezávané masky, sošky nebo bubínky. Nejlepší nákupní možnosti jsou ve velkých městech na stylových tržištích.

ZAJÍMAVÁ MÍSTA

Dikhil
Útulné městečko, odkud se pořádají výlety k jezeru Abbe. Jezero na hranicích s Etiopií je jen těžce dostupné, proto při jeho návštěvě použijte terénní vůz. Abbe je skutečným rájem ptáků, žijí tu tisíce plameňáků a pelikánů. Pokud budete vybaveni kvalitním fotoaparátem a trochou trpělivosti, můžete právě tady pořídit životní snímky.
Na druhou stranu z Dikhil leží městečko Ali Sabieh, které je vstupní branou na dvě obrovské pouštní planiny, Petit Bara a Big Bara. Jejich návštěvu sice doporučujeme pouze s průvodcem, avšak stojí za to. V dokonalé pustině totiž v tradičních chatrčích přežívají poslední příslušníci domorodých kmenů.

Džibuti
Metropole Džibutska leží na krásném místě na západním konci zálivu Tadjoura. Rozkládá se v zeměpisném místě známém jako Daleký trojúhelník – v jednom z nejteplejších a nejpustších míst na světě. Většina trojúhelníku je pod hladinou moře. První stavby Džibuti byly postaveny teprve v 19. století, přesto je město domovem více než dvou třetin obyvatel. Nynější zástavba má výrazné arabské cítění. Kouzla metropole spočívá především v životem kypícím tržišti za největší mešitou Džibuti.
Přesně na jihu od centra města leží mystické Centrální tržiště (Le Marché Central). Prodavači různých národností, často v pestrých hábitech, tady nabízejí zaručeně nejlepší zboží. Trhem se nese pokřikování, zpěv a při nezbytném smlouvání padají roztodivné cifry.
Pokud chcete spatřit něco z podmořského života Rudého moře a nemíníte se přitom ani trochu namočit, navštivte Tropické akvárium Džibuti. Je otevřené denně kromě ramadánu. O trochu dále se můžete procházet podél honosného prezidentského paláce po dlážděné cestě. Vede do čtvrti L´Escale, ve které si můžete sjednat projížďku loďkou nebo si poručit nějakou dobrotu připravenou z darů moře. Z L´Escale je zároveň možné podniknout zajímavý výlet na některý z blízkých ostrovů – na Ile Maskali nebo Ile Moucha.
V Dorale, necelých jedenáct kilometrů od Džibuti, se rozkládají nádherné pláže. Můžete se tu bez obav vrhnout do mořských vln nebo se oddat snění na prosluněném pobřeží. Jiné pláže se nacházejí ve čtrnáct kilometrů vzdáleném Kor Ambad.

Obock
Atraktivní starobylé město se sedmi mešity leží v modrých vodách zálivu Tadjoura. Rozkládá se naproti hlavnímu městu Džibuti a je dokonalým místem pro vodní radovánky. Právě tady se nacházejí skvělá místa jako stvořená k potápění, fotografování podmořského světa a rybaření. Nedaleko odtud leží také Horský národní park Goda lákající k návštěvě.
Jihozápadně od Obock leží mystické město Tadjoura, které dalo jméno celému zálivu. Vládci Džibutska založili Tadjouru na opravdu nádherném místě. Necelých deset kilometrů od hranic města se k nebi tyčí téměř 1400 metrů vysoké hory. Jen pár metrů od tadjourské pláže začínají úžasné korálové útesy, které poskytují nezapomenutelnou podívanou potápěčům. Návštěvníci město využívají i jako výchozí bod pro návštěvu jezera Assal.
Jezero je jedním z nenižších míst pevniny na světě. Nachází se 150 metrů pod hladinou moře. Tvoří jej vodní pustina obklopená kdysi činnými sopkami a černými lávovými poli. Nedaleko odtud se nachází Lac Goubet – mořské rameno známé jako Propast ďáblů.

Rozloha: 23 200 km2
Počet obyvatel: 561 000
Hlavní město: Džibuti (260 000 obyvatel)
Úřední řeč: arabština, francouzština
Náboženství: křesťanství
Měna: Džibutský frank (DJF) = 100 centimů

  •  
  •  
  •  
  •  
  •