Etiopie – Etiopská federativní demokratická republika

1.9.2014  |  Cestování

Původní království Habeš. Na začátku tisíciletí byla dnešní Etiopie centrem mocné Axúmské říše, později tu zapustil kořeny islám. Ve středověku se křesťanská království snažila rozšířit moc z hor i na nížiny, respektive obchodní cesty, kdy se podařilo získat ústřední postavení tzv. šalamounským císařům a tato dynastie si i přes úpadek moci v 17. a 18. století udržela své postavení až do sedmdesátých let 20. století.

Etiopii se jako jedinému africkému státu podařilo uhájit samostatnost koncem 19. století, kdy probíhalo koloniální dělení Afriky, pouze byla načas okupována Itálií. Po svržení monarchie se Etiopie po sérii socialistických experimentů stala v roce 1990 republikou.

KDY A JAK

Etiopie je navštěvovanou africkou zemí s nádhernými památkami kolem životodárného Nilu. Nejlepší dobu pro návštěvu není možné jednoznačně určit, protože počasí je v Etiopii celkem stálé. Největší teploty panují v nížinách a na pobřeží Rudého moře, ve vyšších oblastech bývá příjemné teplo. V horských oblastech je poměrně chladno i v létě. Průměrná roční teplota ve vnitrozemí je 27 °C. Do Etiopie můžete zamířit prakticky kdykoliv, pouze se vyhněte období dešťů, které je v Etiopii králem od června do října. Nejtěžší srážky přicházejí v červenci.
Do Etiopie se létá. Na mezinárodní letiště Addis Abeba míří pětkrát týdně letouny z Londýna (let trvá téměř jedenáct hodin) a třikrát týdně z Frankfurtu nad Mohanem. Pravidelné letecké spojení má Etiopie i s některými sousedními státy.
Po silnici se do země dostanete nejlépe z Keni, odkud vede z hraničního města Moyale dobře udržovaná cesta přes města Yabelo, Dila a Yirga do Addis Abeby. Celý rok jsou sjízdné i jiné trasy, konkrétně přes hraniční přechody Dewale/Galafi z Džibutska, Zal-Anbessa/Rama/Bure z Eritreje, Humera/Metema ze Súdánu a Jijiga ze Somálska. Železniční cesta do Etiopie není v současné době pro cizince povolená. Naopak po moři je možné připlout do přístavů Assab nebo Massawa v Eritreji a odtud po silnici docestovat do Etiopie.

DŮLEŽITÉ KONTAKTY

Zastupitelský úřad ČR v Addis Abebě: Embassy of the Czech Republic, Maj. Gen. Damtew Rd., Higher 21, k-01, H. No. 29, P.O.B. 3108, Addis Abeba, tel.: 00251-516382, 516132, fax: 00251-513471. Informace turistům poskytuje Ethiopian Commission for Tourism, P. O. Box 2183, Addis Ababa, Ethiopia, tel: 1-517470, fax: 1-513899. Důležitá telefonní čísla: policie 91, záchranná služba 92, hasiči 93.

NEMOCNICE, SLUŽBY

Navzdory poměrně rozvinuté turistice je zdravotnictví v Etiopii velmi nekvalitní a nemocnice jsou v hrozivém stavu. Ačkoliv je personál většinou zkušený, zdravotnická zařízení a kliniky trápí nedostatek moderních lékařských prostředků, sterilních jehel i léků. Doporučit je možné jen nemocnici Balcha v Addis Abebě, kterou vede ruský Červený kříž (telefon 513205). Další nemocnice a zařízení mohou být pro vaše zdraví nebezpečné. Stejně nekvalitní je i poskytnutá první pomoc. Navzdory tomu požaduje vedení každé nemocnice platbu v hotovosti, a proto je nutné kvalitní cestovní pojištění. Počítejte však s tím, že vám náklady na zdravotnickou péči budou proplaceny až po návratu do vlasti. Etiopie je velmi levnou turistickou destinací. Pokud budete spát v levných hotelech, stravovat se na trzích a jezdit hromadnou dopravou, postačí vám 12 USD denně. Pokud se uvelebíte ve známém renomovaném hotelu, budete jíst v hotelové restauraci a půjčíte si osobní vůz, pak si připravte 200 USD denně.
Ubytování se v Etiopii zajišťuje snadno, existuje poměrně pestrá paleta různých ubytovacích zařízení. Ceny se pohybují od několika dolarů až po stovky dolarů za noc. Mezi levné hotely je možné zařadit státní ubytovací zařízení v Addis Abebě i jiných městech, která mají vcelku příznivé ceny vzhledem ke kvalitě služeb. Největší výběr ubytování je samozřejmě v hlavním městě a dalších velkých centrech. Platí, že čím je hotel vzdálenější od hlavního města, tím je levnější. Přesné informace o ubytování poskytuje National Tourism Organisations, P. O. Box 5709, Addis Ababa, tel: 1-512955, fax: 517688, e-mail: nto@telecom.net.et.
Ceny produktů v obchodech se liší podle oblastí, cenová hladina však odpovídá cenám v ČR. Většina obchodů je otevřena ve všední dny od 8 do 12.30, od 15.30 do 19.30 hodin. V sobotu je otvírací doba od 9 do 13 a od 15 do 19 hodin.
Restaurací je dostatek zejména v Addis Abebě a velkých městech. Hotely nabízejí nejčastěji evropská jídla, ale na jídelních lístcích narazíte i na čínské nebo indonéské položky. Tradiční etiopský pokrm je wet – maso se zeleninou pečené v pálivé omáčce a servírované na placatém chlebu injera. Mezi další typická jídla patří misir (kuře na hrachu a čočce) nebo tibs (pořádně propečený biftek). V restauracích na vás čekají i skvěle připravené dary moře.
Návštěva tradiční etiopské restaurace je opravdovým zážitkem, protože vám jídlo přinesou na pestrobarevné kulaté stoly z proutí nazvané masob. Před začátkem jídla hosté dostanou mýdlo a nádobu s vodou, aby si mohli opláchnout ruce. Součástí jídla je dostatek chleba injera, který se používá místo příboru. Ten ve stylové etiopské restauraci neuvidíte.
K pití se často podává etiopská káva z provincie Kaffa. Káva nazývaná Adamovo zdraví je typická tím, že se do ní přidává špetka žita kvůli nezvyklé příchuti. Pije se místní víno, které je skutečně skvělé. V obchodech bez problémů nakoupíte etiopské pivo Talla i evropská piva. Tvrdým nápojem je obilná kaitaka a tej, netradiční nápoj s příchutí medu. Elektrické napětí je 220 V nebo 240 V, 50 Hz. Je třeba adaptér.

DOPRAVA, ČAS

Pokud chcete v Etiopii jezdit vozem, počítejte s tím, že tu neplatí žádné řidičské průkazy než britské a etiopské. Při příjezdu je proto nutné požádat Road Authority o vystavení etiopského průkazu. Je třeba před cestou na ambasádě Etiopie zjistit, jaké jsou aktuální podmínky získání etiopského řidičského průkazu. Půjčovny automobilů fungují v Addis Abebě. Silnice mezi velkými městy a turistickými centry jsou kvalitní a skvěle udržované. Pro cesty na jiných komunikacích je vhodný terénní vůz. Častý nedostatek paliva v čerpacích stanicích však může cestování velmi zkomplikovat. Silniční poplatky se nevybírají. Jezdí se vpravo.
Cestování po pozemních komunikacích je bezpečné, pokud nesjedete z hlavních tras. Během války totiž byly zaminované i odlehlé silnice, na nichž je dodnes možné narazit na nevybuchlou munici. Před cestou do takových oblastí je nutné oznámit itinerář cesty policii, která může poradit, zda byl úsek zbaven min. Bezpečnost jízdy není ani na takových silnicích příliš velká. Řidiči jezdí agresivně a příliš rychle, na komunikacích se neustále objevují lidé a hospodářská zvířata. Noční jízdu mimo Addis Abebu v žádném případě nedoporučujeme. Na silnicích se totiž nacházejí vraky automobilů a hrozí nebezpečí loupeží.
Autobusová doprava je velmi rozšířená, v Etiopii operují státní i soukromé společnosti. Linky spojují všechna města. Jízdní řády i jízdenky jsou k dispozici u správy autobusového nádraží. Je třeba počítat s tím, že autobusy jezdí pomalu a jsou nespolehlivé, za což může i nedostatek paliva – častý obrázek na etiopských silnicích. Taxíky jsou ve všech větších městech, obvykle fungují jako sběrné taxi pro více pasažérů. Jízdné je dobré domluvit předem.
V Etiopii funguje jedna železniční trať z Addis Abeby do Dire Dawa. Vlaky bývají přeplněné a cestování je proto nepohodlné. Leteckou dopravu zajišťují etiopské aerolinky. Letouny míří celkem do čtyřiceti měst, ale pravidelným letům brání častý nedostatek paliva. Oproti našemu času jsou v Etiopii plus dvě hodiny.

NEBEZPEČÍ

Celkově lze o Etiopii říci, že se jedná o zemi nábožensky tolerantní. Bezpečnostní situace se ve srovnání s předchozími lety zhoršila. K tradičně nebezpečným oblastem (Bale Mountains, Ogaden, oblast Omo River) přibylo etiopsko-súdánské pohraničí. Důrazně se vyhýbejte všem nepřátelským útokům vůči domorodců, a to i v podobě příkřejších slov. V Addis Abebě zase budete častým terčem zlodějů. Dodržujte proto základní cestovatelská bezpečnostní pravidla: neukazujte peníze, fotoaparáty, videokamery a řetízky. Cestovní dokumenty noste nejlépe na krku. Vyvarujte se fotografování mostů, státních úřadů, institucí, vojáků a policistů.

OSOBNÍ ZKUŠENOSTI

ZAJÍMAVÁ MÍSTA

Addis Abeba
Metropole Etiopie a zároveň ekonomické a společenské centrum země. Město založil v roce 1887 císař Menilek. Stopy jeho bujné činnosti jsou v Addis Abebě stále patrné, ale cestovatelé sem míří i za zábavou. Ve městě je totiž velké množství restaurací nabízejících exotická jídla z různých částí světa. Typická etiopská jídla jsou servírována i ve většině čínských, italských, francouzských, arménských, arabských, řeckých a tureckých restauracích. Po dobré večeři je možné zamířit do kina, divadla nebo zajímavého muzea.
První budovou, která stojí za návštěvu, je Národní muzeum Addis Abeby. Představitelé města ho slavnostně otevřeli v roce 1984, je tedy nejnovějším muzeem v metropoli. Zaměřuje se na politickou, kulturní a stavitelskou historii Addis Abeby. K vidění tu jsou například fotografie prvního osídlení města, prvních eukalyptových stromů a prvních automobilů. V prvním patře jsou vystaveny ukázky starodávného umění.
Významné expozice jsou i v Národním muzeu, jehož sbírky přivezli francouzští archeologové z oblastí severního regionu. V pečlivě udržovaných místnostech je možné vidět velmi vzácné historické artefakty, starobylé mince i malby moderních etiopských umělců. Zároveň tu jsou také ukázky tradičního svátečního oblečení a obrovský zdobený královský trůn.
Katedrála Trojice Selassie je nejkrásnějším chrámem v Addis Abebě. Obrovská kopule i štíhlé věže jsou významnými prvky města. Interiér chrámu tvoří nádherný křišťálový lustr, nástěnné malby a krásná vykládaná okna. V katedrále se nachází hrobka bývalé císařovny Menen a na přilehlém hřbitově je pohřbeno mnoho vlastenců, kteří padli během pětileté okupace země. Merkato neboli Addis Ketema nabízí fascinující zážitek návštěvníkům, kteří do města cestují poprvé. Největší tržiště ve východní Africe se skládá z množství stánků s kořením, zeleninou, tepaným zbožím i suvenýry včetně ostrých mečů, kopí, ochranných štítů a dalších kuriózních předmětů. Merkato je prostě ohromujícím místem, ve kterém je stále co objevovat. Národní palác je nejnovější ze zdejších tří paláců. Byl postaven v roce 1955 na oslavu prvních pětadvaceti let vlády císaře Haile Selassie. Budova byla navržena jako rezidence významných státních návštěvníků, ale císař jej využíval jako soukromé sídlo. Addis Abeba je také městem zeleně. Důkazem může být například Lví park, domov dvanácti dospělých lvů. Pokud sem návštěvníci přijedou na jaře, mohou obdivovat čerstvé přírůstky do lví rodinky. Lvíčata se toulají kolem malých klecí, kutálejí se při hrách a stále něco pořádají.

Axúm
Nejstarobylejší město Etiopie a jeden z nejčastějších cestovatelských cílů. Právě tady se totiž začala psát velkolepá historie země. Axúm býval metropolí mocného Axúmského království, jehož bohatství se odráží například v hrobkách krále Kaleb Gebre Meskal nebo legendárních lázních královny Sheby.
Ani v pozdějších staletích hvězda Axúmu nezapadla. Opravdu krásná katedrála sv. Marie byla postavena sice až v 16. století, ale stavitelé šikovně využili základy chrámu ze 4. století. Dnes je nejposvátnějším náboženským místem Etiopie, ale honosnou výzdobou si nezadá s dalšími chrámy a kláštery v Axúmu. Historicky velmi cenné ikony se totiž nacházejí v každé budově, některé svatostánky dokonce ukrývají koruny dávných císařů.

Gondar
Historické město je vlastně jeden obrovský komplex hradů a pevnůstek. První stavby nechal postavit císař Fasiledes podle plánů portugalských architektů. Během 17. a 18. století, kdy byl Gondar právem metropolí Etiopie, vždy s příchodem nového panovníka vyrůstaly další a další mohutné pevnosti.
Dnešní podoba hradního města je skutečně fascinující. Úchvatné stavby, jaké nenajdete nikde jinde v Africe, jsou ukázkou bohatosti architektury. Ve fantastické směsici se zde snoubí staré tradice s vlivem Arábie.
Kroky turistů nejčastěji míří k paláci Ras Beit z 18. století, který vyniká hezkou architekturou. Lázně Fasiledes nesou jméno stavitele. Jasně vypovídají o tom, na jaké úrovni bylo starobylé lázeňství. Zapomenout nesmíme ani na pozůstatky paláce Kusquama a chrám Debre Berhane Selassi s unikátními nástěnnými malbami. Jižně od Gondaru leží jezero Tana, kterým protéká pověstmi opředený Modrý Nil. Na pláních kolem jezera pěstují domorodí obyvatelé zvláštní druh kávy a místní drogu čat. Podle skalních příznivců je nenávyková. Pokud jim věříte, nenechejte se pobízet k ochutnání. V okolí jezera žije neuvěřitelný počet divokých zvířat. Pozorovat můžete lvy, zebry, hrochy i antilopy.

Harar
Starověké a posvátné město, jehož původ sahá do poloviny 16. století. Dnešní Harar je nejen proslulé turistické místo, ale i významné obchodní centrum. Cestovatele ze všech koutů světa sem láká zejména fakt, že se ve městě nachází přesně 99 mešit. Okolo staré čtvrti se jako had omotávají mohutné městské hradby, za kterými se k zemi choulí krámky malých obchodníků. Mezi nejvýznamnější památky Hararu patří kromě muslimských svatostánků také Rimbaudův dům, nádherná stavba pocházející z období, kdy tu pobýval francouzský básník Rimbaud.
Harar proslul i díky nezaměnitelným tržištím. Každý den od časného rána trhovci nabízejí své zaručeně nejlepší a nejlevnější zboží – například tkané látky, košíkářské výrobky či zakázané knihy. Harar je také poutním místem věřících.

Lalibela
Monumentální skalní chrámy vytesané starověkými dělníky v rudých pouštních masivech. Lalibela, původně Roha, později Zagwe Lalibela, začala vznikat zřejmě už ve 12. století, ale podle archeologů se musela rodit několik staletí.
Přesné krychlové stavby byly vytesány zvláštním způsobem. Nejdříve se přímo ve skalním masivu z výšky vysoustružila geometricky přesná krychle, která nebyla při čelním pohledu vůbec vidět. Z některých kostek byly postupně vytesány kříže, některé zůstaly tak, jak je kameníci vytvořili. Teprve poté začali dělníci v krychlích sekat vnitřní prostory, patra, jednotlivé místnosti i okna. Suti, která se musela odvézt kilometry daleko, bylo podle střízlivého odhadu sto tisíc kubických metrů. Největší z dochovaných chrámů má udivující rozměry, je dlouhý téměř 34 metrů, široký 24 metrů a jeho výška dosahuje 12 metrů. Prvním Evropanem, který skalní chrámy v Lalibele spatřil, byl portugalský mnich Francisco Alvarez. Jeho popis místa vyjadřuje úctu a obdiv, jaký v Lalibele pocítil, ale zároveň obsahuje dovětek, že mu existenci Lalibely nikdy nikdo neuvěří. My mu věříme stejně jako archeologové, kteří chrámy dokonale prozkoumali.
Nejznámější stavbou je chrám Panny Marie ve tvaru řeckého kříže, jehož vnitřní sloup dodnes pokrývá temně červené plátno. Stojí na obrovském nádvoří, které museli dělníci v potu tváře vykutat a suť odnosit. Právě odtud vedou klikaté skalní stezky k dalším chrámům, už zdaleka ne tak honosným. Celkem se jich pod horizontem kopců ukrývá jedenáct. Jsou důkazem toho, že náboženství v Etiopii měly odjakživa veliký vliv na chod společnosti.

Simijen
Národní park zapsaný do seznamu UNESCO se nachází v Etiopské vysočině. Do Simijenu je poměrně komplikovaný přístup, protože sem nevede žádná silnice, jen prašné štěrkové stezky. Turisty tu nečekají ani žádné ubytovací kapacity, naleznou jen improvizovaná místa pro stan. Přesto stojí Simijen za návštěvu.
Oproti některým oblastem v nížinách je totiž rozeklané pohoří Simijen s nejvyšším štítem Rás Dashan (4620 metrů) prakticky nedotčené, civilizace sem dosud nepronikla. Většinu Simijenu tvoří listnatý les, savana a malá políčka domorodců s prosem, ječmenem a obilím. Ve vyšších polohách roste vřes a trnité keře. Ty pokrývají především hluboké kaňony, ve kterých se valí burácející horské potoky.
Simijen je domovem mnoha vzácných druhů zvěře, mezi které patří vzácná simijenská liška. Ve skutečnosti nejde o lišku, ale divokého psa, který je lišce podobný díky zrzavé srsti a tvaru hlavy. Jedná se o téměř vyhubené zvíře, protože v minulých desítkách let domorodí pastevci pořádali na simijenskou lišku doslova hony.
Dalším vzácným obyvatelem Simijenu je typická etiopská opice dželada. Připomíná paviána, s nímž však nemá mnoho společného. A konečně posledním důležitým zvířetem je kozorožec habešský. Především kvůli jeho ochraně byl v šedesátých let vyhlášen národní park Simijen a většina obyvatel se musela odstěhovat. Přes veškerou krásu trápí Simijen řada neduhů. Jedním z nejvážnějších jsou pytláci, kteří tady vybíjejí vzácné druhy zvěře bez ohledu na zákaz lovu. Ochránci parku to s nimi nemají lehké, protože pytláci často disponují moderními zbraněmi a v hornatém Simijenu jsou velmi dobře ukryti.

Údolí roklí
Široké úrodné údolí mezi Addis Abebou a hranicemi s Keňou je zemědělským centrem země. Nachází se tady přesně sedm jezer, která nabízejí nejlepší podmínky pro pozorování divokých a vzácných ptáků. Nejznámější je modré jezero Lagano, stříbrné jezero Abiyata a hnědé jezero Shala, které se rozkládá v hlubokém kráteru bývalé sopky.
Jižně od jezer jsou horké prameny Wondo Genet, u nichž si mohou znavení turisté odpočinout po dlouhé pouti Etiopií. Směrem k hranicím s Keňou se rozkládají jezera Abaya a Chamo. Na jejich březích žije spousta divoké zvěře, často je tu možné sledovat krokodýly.

Rozloha: 1 133 380 km2
Počet obyvatel: 57 milionů
Hlavní město: Addis Abeba (2,1 milionu obyvatel)
Úřední řeč: amharština
Náboženství: islám, křesťanství
Měna: Etiopský birr (ETB) = 100 centů

  •  
  •  
  •  
  •  
  •