Irák – Irácká republika

31.8.2014  |  Cestování

Vznik prvních států na tomto území se datuje už do 3. tisíciletí před naším letopočtem. Poté došlo k vytvoření rozsáhlé říše Babylóňany a Asyřany, v 7. století vládli v oblasti Arabové a země se stala součástí Arabské říše (Chálífátu). Po jejím rozpadu tu vládli v 11. a 12. století turečtí Seldžuci, ve 13. století Mongolové.

V 16. století se území připojilo k Osmanské říši. Po dobytí hlavního města Bagdádu britskou armádou v 1. světové válce byl Irák vyhlášen královstvím pod britským protektorátem, krátce nato mu byla formálně přiznána nezávislost. V průběhu 2. světové války se Británie neúspěšně snažila o udržení svého vlivu nad Irákem. Po neúspěšném vyhlášení Arabské federace, kdy revoluce svrhla krále, následovalo období plné převratů, pučů a válek proti Kurdům. V 80. a 90. letech, kdy tu vládl diktátor Saddám Husajn, došlo nejdříve ke krvavé válce s Íránem, poté s Kuvajtem.

KDY A JAK

Irák je zemí s extrémně horkým a vyprahlým počasím, kdy teploty mnohdy dosahují téměř 50 °C. O trochu příjemněji je v Iráku v zimě, kdy jsou teploty snesitelnější, ale zase tu často prší. Ať už sem zavítáte kdykoliv, nezapomeňte pokrývku hlavy, sluneční brýle s UV filtrem a opalovací krémy. Budete je potřebovat.
Vzhledem k pokračování sankcí, které zakazují komerční lety do Iráku, zůstává hlavním spojením Iráku se světem silnice pouští do jordánského Ammánu, odkud je možno cestovat taxíkem či autobusem. Na jaře 1997 bylo otevřeno silniční spojení se Sýrií přes autorizovaný přechod At-Tanaf (Al-Walíd na irácké straně), neplatí však pro taxislužbu. Ve výjimečných případech lze cestovat z Íránu, letecky do Kermanšahru a přes přechod Kasršrín-Kišráwí (na irácké straně), odtud asi 200 kilometrů do Bagdádu.

NEMOCNICE, SLUŽBY

Kvalita zdravotnických služeb vlivem rozsáhlých sankcí pomalu upadá. Je nutno využívat soukromé ordinace, které jsou schopny poskytnout základní ošetření na relativně solidní úrovni a za přijatelnou cenu. Zdravotnické služby je nutno platit na místě, proto je nezbytné kvalitní cestovní pojištění. Při cestě do Iráku není povinné očkování. Na hranici je ovšem nutno se podrobit odběru krve pro vyšetření na AIDS (s výjimkou držitelů diplomatických pasů a osob starších 55 let), které stojí 50 dolarů. Irácké úřady v tomto případě neuznávají žádná zahraniční potvrzení.
Služby jsou na nepříliš vysoké úrovni, v zemi je nedostatek zboží. Ceny základních potravin místní výroby jsou relativně nízké, ovšem kvalita zejména mléčných výrobků a výrobků podléhajících rychlé zkáze je pochybná. Běžně jsou k dostání zahraniční potraviny dovážené z Jordánska a Turecka, jejichž cena je ovšem v průměru o polovinu vyšší než v zemích původu. Ceny základních služeb jsou zhruba srovnatelné s cenami v ČR.
Turistický ruch je omezený. Sankce OSN o turistice výslovně nehovoří, zakazují jen bankovní operace. Existuje možnost organizované turistiky běžného charakteru, které využívají především skupiny z Japonska, Německa, Itálie a Británie (nikoli z USA). Zájezd musí být organizován registrovanou cestovní kanceláří ve spolupráci s iráckou cestovní kanceláří, platby jsou prováděny na místě či prostřednictvím agentur v Ammánu. Týdenní pobyt stojí přibližně 600 USD. Této možnosti využívá každoročně několik tisíc turistů, jejich počet se rok od roku zvyšuje. Omezujícím faktorem je zastaralost turistických zařízení, včetně hotelů, časté výpadky elektrického proudu (220 V, 50 Hz) a pokles úrovně služeb. Hotely evropského standartu jsou jen v Bagdádu, Mosulu a Basře. Cena ubytování na jednu noc se pohybuje okolo 40 dolarů. Spaní pod širým nebem se rozhodně nedoporučuje.

DOPRAVA, ČAS

Možnosti dopravy v Iráku jsou velmi omezené. Každý cizinec potřebuje při individuální cestě státní povolení, při cestě je často zastavován a kontrolován ozbrojenými složkami. Oficiálně by měl být při cestách vozem vyžadován mezinárodní řidičský průkaz, ale v praxi stačí pas. Stav silniční sítě se zhoršuje. Hlavní tahy jsou mezi městy Bagdád a Kirku, Hilla, Kerbela, Al Basrah a Safwan, mezi Bagdádem a íránskými hranicemi a mezi městy Arbil a Zakho. Mnohé vozy jsou v hrozivém stavu, a proto dochází k dopravním nehodám. Jezdí se vpravo, dálniční poplatky se nevybírají.
Autobusy jsou nespolehlivé, špatně udržované a přecpané. Stejně jsou na tom i taxíky, které najdete ve městech na každém rohu. Železniční doprava velmi utrpěla během války v Zálivu. Fungující spoje jsou vcelku přijatelné. Hlavní trasy vedou od syrských hranic do měst Mosul, Bagdád a Al Basrah. Dále vlaky jezdí z Bagdádu do měst Kirkuk a Arbil. Využít můžete také služby spacích a restauračních vozů s klimatizací. Letecká doprava je omezená. V samotném Bagdádu zajišťují městskou hromadnou dopravu autobusy a minibusy. Čas je plus dvě hodiny od října do dubna a plus tři hodiny od května do září.

NEBEZPEČÍ

Bezpečnostní situace v Bagdádu s výjimkou chudinských čtvrtí je díky policii vcelku stabilní, kriminalita se zde zaměřuje hlavně na krádeže aut a vykrádání bytů. Podobná situace panuje i v přístupných oblastech severní a centrální části země. Na jihu země zbídačeném válkami s Íránem a v Perském zálivu se často vyskytují loupežná přepadení na cestách ze strany ozbrojených gangů. Proto se cestuje většinou jen ve dne a nebo v kolonách pod ozbrojeným dohledem. Nebezpečím může být i zdejší počasí, protože v létě tu panují extrémní klimatické podmínky, kdy teplota ve stínu může přesáhnout i 50 °C.

OSOBNÍ ZKUŠENOSTI

ZAJÍMAVÁ MÍSTA

Babylon
Rozvaliny světoznámého starobylého města se rozkládají u moderního města Hillah na středním toku Eufratu. První zmínky o slavném Babylonu a jeho Babylónské věži pocházejí už ze třetího tisíciletí před naším letopočtem. První chrámová věž, tzv. zikkurat a Babylonská věž, ale byly postaveny až kolem roku 1780 před naším letopočtem. Příkaz ke stavbě vydal semitský král Chammurapi, z jehož vlády pochází slavný Chammurapiho zákoník. Právě tento vládce se významně zapsal do historie nejen Babylonu, ale celého světa, protože si podmanil celou Mezopotámii a podpořil rozvoj kultury, umění i práva. V této době se město rozkládalo téměř na třech kilometrech čtverečních. Jeho dominantou byly mohutné hradby a vnitřní chrámy byly zdobené zlatem. Po smrti Chammurapiho začal Babylon ztrácet na významu, až se stal nedůležitým městem, které v 6. století před naším letopočtem dobyli Peršané. O osm století později už bylo město zcela opuštěné, budovy se rozpadaly v prach a zlatá výzdoba byla dávno rozkradená.
Zavátý Babylon nalezla na přelomu 19. a 20. století německá expedice, které oprášila mnohé ze skvostných předmětů starého města. Ze slavné Babylonské věže, posvátného chrámu, však zbyly jen základy.

Bagdád
Hlavní město země prošlo během své barvité historie celou řadou nečekaných zvratů. Bagdád založil v roce 762 Abu Jafar al-Mansur na západním břehu řeky Tigris. Ačkoliv původní název města zněl Madinat as-Salam (Město míru), známější bylo jako Kulaté město. Lidé si ho překřtili podle tvaru hradeb, které Bagdád obklopovaly. V centru města stál palác a obrovská mešita a právě odtud vybíhaly čtyři hlavní cesty. Postupná expanze způsobila, že zástavba přesáhla hranice původních hradeb a rozšířila se i na východní břeh řeky. Obě části pak byly spojeny mostem. Východní čtvrť dostala název Rusafah.
Během 8. a 9. století byl Bagdád na vrcholu rozkvětu. Vláda Calipha Mahdiho přinesla městu pozici hlavního obchodního centra mezi západem a východem. Díky působivým stavbám a velkolepým zahradám měl Bagdád pověst nejkrásnějšího a nejbohatšího města na světě. Ve 13. století, když město přepadli Mongolové, však byla zničena řada staveb i důležitý zavlažovací kanál. Když se stal Bagdád v roce 1534 součástí Otomanské říše, upadl do zapomenutí a stovky let byl opomíjen. Zlepšení přišlo na konci 19. století, kdy tu byly postaveny školy a nemocnice. Teprve na konci sedmdesátých let 20. století však vědci objevili mnoho zapomenutých artefaktů dávné minulosti.
Dnešní město možná není tak působivé jako starý Bagdád, ale i tak návštěvníkům nabízí velké množství památek. Rozkládá se na obou březích řeky Tigris. Na východě je tvořen čtvrtí Rusafah, na západě čtvrtí Karkh. Obě poloviny spojuje jedenáct mostů. Srdcem Bagdádu je náměstí Tahrir na levém břehu řeky, odkud vycházejí hlavní ulice.
Co do počtu muzeí už Bagdád není tak významný jako dříve. Mnoho expozic totiž vzalo za své během války v Zálivu. Přesto mohou turisté navštívit řadu půvabných muzeí. Ve čtvrti Karkh se například nachází Irácké muzeum. S téměř třiceti galeriemi je největším muzeem v oblasti. Fascinujícím předmětem je křišťál starý deset tisíc let. Na povrchu má dvanáct hlubokých rýh, což znamená, že jde o jeden z prvních kalendářů. Jsou tu také ukázky sumerské architektury staré tisíce let. Některé z vystavených předmětů však jsou reprodukce, originály se nacházejí v zahraničních muzeích, například v Louvre v Paříži či v Britském muzeu v Londýně. Bagdádské muzeum zobrazuje tradiční život ve starém Bagdádu. Muzeum lidového dědictví se pyšní sbírkou původních bagdádských domů a také ukázkami tradičních řemesel, mezi které patří například tkaní koberců nebo výroba předmětů ze dřeva a kovu.
Mezi další pamětihodnosti patří škola Mustansiriyah. Byla postavena ve 13. století během vlády Mustansira Billaha a trvalo jí jen několik let, než se stala proslulou univerzitou. Ve stejném období a architektonickém stylu byl postaven palác Abbasid. Z jeho oken je milý pohled na řeku Tigris. Budova Khan Murjan pochází ze 14. století, kdy začala sloužil jako zájezdní hostinec pro obchodní cestující a univerzitní studenty. Její ústřední sál je vysoký přes třináct metrů. Nejzajímavějšími částmi stavby jsou cihlové arkády a dělená okna. Dnes je kompletně zrekonstruovaná budova kouzelnou restaurací.
Bagdád je samozřejmě plný krásných mešit. Mezi nejvýznamnější nejen v Bagdádu, ale v celém islámském světě, patří mešita Al-Khadhimain. Její zlacené kopule a minarety se tyčí vysoko nad nádvořím. Mešita stojí na místě původních dvou svatyní a pochází ze začátku 16. století. Ještě starší je mešita Marjan, původně škola Murjaniya z roku 1357. Na začátku 20. století byla tato známá univerzita zničena, a proto ji dělníci přestavěli na muslimský svatostánek.

Basra
Druhé největší město Iráku a důležitý námořní přístav se pyšní dlouhou historií. Basru (Al-Basrah) založil v roce 637 Caliph Omar, protože potřeboval vojenskou základnu. Během 16. století se Basra stala důležitým výchozím bodem pro arabské lodě při cestách na Dálný východ. Vzhledem k poloze bylo toto místo centrem mnoha bitev. V roce 162 odvrátil paša Caliph Ali útok Peršanů, čímž nastolil období míru a stability. V této době se Basra stala významným centrem myslitelů a básníků, ale toto období bohužel trvalo jen velmi krátce.
Moderní Basra se skládá ze tří hlavních oblastí – Asharu, starého obchodního centra s honosnými domy, přístavního Margilu a moderních čtvrtí Basry. Mezi nejlákavější místa patří Muzeum námořní plavby, Muzeum Basry se sumerskými, babylónskými a dalšími předměty a Muzeum umučených během perské agrese, které je dokladem ztrát v íránsko-irácké válce. Bazar ve čtvrti Ashar je plný starých budov v úzkých uličkách a nádherných dřevěných průčelí ve stylu staré arabské architektury. Zahrnuje také Zlatý bazar, na němž se prodávají nádherné zlaté šperky, ale zatím není mezi lidmi moc známý.

Mosul
Třetí největší město země bylo významným obchodním centrem díky strategické poloze na trase karavan mezi Indií, Persií a Středomořím. Během invaze Mongolů ve 13. století z Mosulu nezbyl na kameni kámen, ale za vlády Otomanské říše ho stavbaři od základů obnovili. Mosul býval hradebním městem, zbytky hradeb jsou dodnes zachovány u hradu Bash Tapia na západním břehu řeky. V Mosulu jsou také nejvíce ze všech iráckých měst patrné známky křesťanství, což dokládá několik zajímavých chrámů – například Latinský chrám. Katolický chrám Al-Tahira byl postaven v roce 300 jako klášter, chrámem se stal až v roce 1600, kdy byly přistavěny další jeho části.
Mosulské muzeum obsahuje mnoho zajímavých nálezů z nedalekých starověkých měst, například z Ninive. Mosulský dům je nádherná stará budova na ústředním nádvoří. Pyšní se velkolepým průčelím z mosulského mramoru. Zajímavou stavbou je rovněž Mešita Nebiho Yunuse. Obrovská mešita Nuriddine z roku 1172 je známá zakřiveným minaretem, jehož výška je úctyhodných 52 metrů.

Rozloha: 438 317 km2
Počet obyvatel: 20 milionů
Hlavní město: Bagdád (4 miliony obyvatel)
Úřední řeč: arabština
Náboženství: islám
Měna: Dinár (ID) = 20 dirhamů = 1000 filů

  •  
  •  
  •  
  •  
  •