Komory – Komorský svaz

1.9.2014  |  Cestování

Ostrovy objevili na konci 16. století Evropané, v roku 1886 se staly francouzskou kolonií. Ve čtyřicátých letech 20. století získaly statut zámořského území Francie. Nezávislost země byla vyhlášena po referendu v roce 1974, ale Komory jsou dodnes zmítány nestabilitou a pokusy o státní převraty. Zatímco první svobodné volby v zemi proběhly až v roce 1992, v roce 1996 se konal pokus o už 17. státní převrat.

Během jedné z četných vnitrostátních bouří se osamostatnil ostrov Mayotte, který je zámořským územím Francie, ale vládá Komorských ostrovů ho stále považuje za součást státu. V roce 1997 navíc vyhlásil nezávislost další ze čtyř ostrovů Nzwani. Aby toho nebylo málo, jeho příkladu následoval v pořadí třetí ostrov Mwali. Právoplatnou součástí Komor tak zůstal jen ostrov Njazidja, na němž se nachází hlavní město Moroni. V roce 1999 však právě na ostrově Njazidja proběhl 18. státní převrat a novopečený vládce Komor slíbil oběma vzbouřeným ostrovům rozsáhlou autonomii, pokud se opět stanou součástí státu. Neklid na ostrovech pokračuje.

KDY A JAK

Komorské ostrovy mají tropické podnebí s extrémními teplotami. Pobřežní oblasti jsou velmi vlhké a občas je pustoší cyklóny. Vyšší oblasti jsou studenější, což je znát především v noci. Nejlepší dobou návštěvy jsou chladnější měsíce mezi květnem a říjnem. Říkáme chladnější, ale ve skutečnosti tu stále ještě panují dostatečná vedra pro příjemné koupání v moři. Sezóna dešťů mezi listopadem a dubnem je nejzdravější dobou na Komorách, protože vysoká vlhkost vzduchu prospívá zdraví.
Na Komorské ostrovy se létá. Nejjednodušší cesta vede přes letiště v Paříží, odkud létá jednou týdně pravidelná linka na mezinárodní letiště u hlavního města souostroví Moroni. Na ostrovy se dostanete i z mnohých afrických zemí, například z Madagaskaru, Mauritia nebo Jihoafrické republiky. Po moři vede zdlouhavá cesta z některých francouzských přístavů. Využít můžete i africké přístavy například na Madagaskaru, Réunionu, Mauritiu nebo v Keni. Hlavní přístavy na Komorách jsou na největším ostrově Njazidja a na francouzském Mayotte.

NEMOCNICE, SLUŽBY

Zdravotnictví je na Komorách na velmi nízké úrovni. V nemocnicích chybí kvalitní personál i zdravotnické vybavení. Turistům doporučujeme, aby se vybavili dostatečnou zásobou léků. Za každý lékařský výkon je nutné zaplatit v hotovosti, proto nezapomeňte na dobré pojištění.
Komorské ostrovy jsou poměrně chudé, tomu však odpovídají nízké ceny. Pokud se ubytujete v levném hotelu, stravovat se budete na tržištích a chodit budete pěšky, postačí vám kolem 20 USD denně. Pokud zamíříte do nejlepšího hotelu, jíst budete v hotelové restauraci a vozit vás budou taxíky, připravte si kolem 150 USD denně. Ostrov Mayotte je poměrně dražší, za levný pobyt zaplatíte kolem 50 USD denně. Platební karty a cestovní šeky uplatníte na Mayotte.
Na Komorách je přijatelný počet ubytovacích kapacit, ale jen některé dokáží turisty uspokojit. Jen několik hotelů v hlavním městě Moroni a na Mayotte nabízí přijatelný standard. Hotely na ostatních ostrovech jsou skromnější, často nepříliš čisté.
Restaurace a bary, jichž je na ostrovech kupodivu velké množství, nabízejí skvělá jídla. Mnoho z nich je ochuceno výtečnou kořeněnou omáčkou a podávají se s rýží. Na ulici je možné běžně dostat tradiční kuskus či na ohni připravené kozí maso. Narazit můžete také na specializované restaurace podávající fantastické dary moře. Ke každému jídlu dostanete čerstvé ovoce. Pijí se ovocné džusy, k dostání je alkohol. Jen během ramadánu na něj nenarazíte. Elektrické napětí je 220 V, 50 Hz.

DOPRAVA, ČAS

K řízení automobilu na Komorských ostrovech potřebujete náš i mezinárodní řidičský průkaz. Půjčovny vozidel jsou však vzácností, proto zřejmě nevyužijete ani jeden z průkazů. Jezdí se vpravo. Silnice jsou všeobecně v dobrém stavu, ale jsou úzké a v noci špatně osvětlené. Často se po nich procházejí zemědělská zvířata. Hromadnou dopravu na ostrovech zajišťují minibusy a taxíky, které jsou výhodnější. Najdete je na každém rohu a neutratíte tolik jako v minibusech. Jízdné však musíte sjednat předem.
Dopravu mezi jednotlivými ostrovy zajišťují pravidelní lodní linky. Turisté si mohou najmout motorový člun nebo veslici, pokud se chtějí přemístit od vesnice k vesnici. Lodní doprava je nejvýhodnější v případě ostrova Mwali (Mohéli), který nemá prakticky žádné silnice. Letecká doprava je pravidelná, malá letadla létají několikrát denně. Každý z ostrovů má vlastní letiště. Oproti našemu času je na Komorách plus dvě hodiny.

NEBEZPEČÍ

Komorské ostrovy mají problematickou vnitropolitickou situaci, o čem jasně hovoří na dvacet převratů, k nimž došlo od vyhlášení nezávislosti na Francii. Na jednotlivých ostrovech je silné separatistické hnutí. Z toho pramení největší nebezpečí pro turisty, kteří se mohou stát obětí častých nepokojů a krvavých srážek mezi demonstranty a policií. Nejčastějším místem střetů je ostrov Nzwani (Anjouan), který se snaží úplně osamostatnit.
Kriminalita je na ostrovech na přijatelné úrovni. Největším nebezpečím jsou krádeže a drobné podvody. Turisté by si měli dávat pozor na přeplněných tržištích, plážích a v parcích.

OSOBNÍ ZKUŠENOSTI

ZAJÍMAVÁ MÍSTA

Mayotte
Ostrov, jehož komorské jméno je Maore, obklopují korálové útesy o šířce jednoho kilometru. Žije tu kolem 35 tisíc obyvatel, kteří se živí především pěstováním cukrové třtiny. Najdete tu i pole s vanilkou, hřebíčkem nebo skořicí. V minulosti býval Mayotte největším producentem skořice v souostroví. Pěstují se tu i různé druhy sladké rýže. Důležitou součástí zemědělství je chov skotu. Prvními Evropany na ostrově byli portugalští námořníci, kteří sem připluli v 16. století. Roku 1595 se na ostrově usadili Angličané. Ale byli to Francouzi, kteří nejvíce ovlivnili toto území. Mayotte byl prvním ostrovem ve francouzských rukách.
Zdejší sultán Sakalava totiž roku 1841 postoupil ostrov Francouzům výměnou za roční rentu ve výši 5000 franků a kvalitní vzdělání pro své dva syny. Mayotte je dodnes správním územím Francie, i když se to komorská vláda snaží zpochybnit.
Města na ostrově jsou úplně jiná než na ostatních komorských ostrovech. Sice tu stojí hradební města s úzkými točitými uličkami mezi kamennými domy, které najdete i na jiných ostrovech. Ale většina měst je slepená z chatrčí, které jsou postaveny z proutěných latí slepených hlínou. Architektura se podobá spíše Madagaskaru než Komorám.

Moroni
Metropole Komorských ostrovů leží na západním pobřeží největšího ostrova Njazidja (Grand Comoros). Je to půvabné město, v němž sídlí nejdůležitější státní instituce. Právě na Njazidje se odehrála většina státních převratů, které se kdy na Komorských ostrovech konaly. Pokud tu zrovna neburácí demonstrace, je Moroni výborným výchozím bodem pro další cesty.
Jen pro zajímavost – Moroni je klenot Mormonů. Jednou z ústředních postav v mormonském náboženství je zvěstovatel Moroni, syn Mormona a vrchu Cumorah. V bibli Mormonů je možné najít vztah mezi těmito jmény a Komorskými ostrovy. Ve skutečnosti název Moroni pochází z původního domorodého jazyka, v němž znamená cosi jako Místo ohně. Domorodci zvolili název skutečně příhodně, vždyť většina Moroni leží kolem aktivní sopky Karthala.
Ostrov Njazidja má okolo 200 tisíc obyvatel, kteří mají převážně arabské a africké předky. O vládu nad ostrovem se odjakživa dělilo dvanáct sultánů. Ačkoliv byl každý z nich samostatný, všichni uznávali hlavního sultána, kterého nazývali sultán Thibe. Sultáni mezi sebou soupeřili o to, který z nich bude nosit tento titul. Největší spory vyvrcholily v období, kdy se tu poprvé objevili Evropané. V 19. století se navíc soupeření zvrtlo v krvavý boj o nadvládu nad městy Bambao a Itsandra. To nakonec vedlo k vytvoření francouzského protektorátu.
Njazidja je zvláštním ostrovem. Severní dvě třetiny země tvoří skalnatý povrch známý jako La Grille. Zbylou část ostrova zaujímá stále činná sopka Karthala, která dosahuje výšky 2361 metrů. Její kráter má téměř 1,5 kilometru v průměru, čímž je největším aktivním kráterem na celém světě. Od roku 1857 vybuchla více než desetkrát. Nejsilnější výbuch přišla roku 1918, ale svou sílu sopka ukázala ještě v roce 1977.

Mwali
Nejmenší ostrov Komor nazývaný také Mohéli je velmi úrodný. Má rozlehlé lesy i bohaté pastviny, které bez problémů uživí zdejších 30 tisíc obyvatel. V údolích rostou kokosové palmy, kávovníky a kakaovníky. Všechny poskytují skvělou úrodu. Tři malé ostrůvky na jihu ostrova u přístavu Nioumachoua poskytují přírodní úkryt námořním lodím v nevlídném počasí. V minulosti byl jeden z těchto ostrůvků, Shisiwa Unefu, využíván jako kolonie malomocných.

Nzwani
Půvabný ostrov neboli Anjouan má právem přezdívku Perla Indického oceánu. Je to nádherný ostrov se zalesněnými horskými úbočími a modrými řekami. Má tvar trojúhelníku a žije tady 210 tisíc obyvatel. Většina přebývá v malých osadách roztroušených po celém ostrově.
Nejvýznamnější města jsou Mutsamudu na západní straně ostrova a Domoni na druhé straně. Mutsamudu je správním střediskem a důležitým přístavem. Z Domoni zase pochází dva bývalí představitelé Komor – první prezident nezávislé republiky Ahmed Abdallah a třetí prezident Mohamed Djohar.
Zajímavá jsou i další města a vesničky, například starodávné osady Sima a Ouani, z nichž číší historie. Na ostrově je sopečný vrchol Ntigi vysoký 1575 metrů. Pokrývá ho tropické kapradí, mahagonové dřeviny a divoké orchideje.
Nzwani je také největším výrobcem vonných olejů a pěstitelem rostlin s vonnými květy, které se používají k výrobě parfémů. Nejznámější parfémy z Nzwani voní jako květy ylang-ylang, jasmín nebo pomeranč.

Rozloha: 1862 km2
Počet obyvatel: 485 000
Hlavní město: Moroni (25 000 obyvatel)
Úřední řeč: arabština, francouzština
Náboženství: islám
Měna: Komorský frank (CFR) = 100 centimů

  •  
  •  
  •  
  •  
  •