Mexiko – Spojené státy mexické

31.8.2014  |  Cestování

V době před Kolumbem na tomto území rozkvétaly indiánské kultury, například Mayové, Aztékové a Zapotékové. Od druhé poloviny 16. století do začátku 19. století patřilo Mexiko k místokrálovství Nové Španělsko. Poté došlo k vyhlášení Mexického císařství, kterému předcházela válka za nezávislost.

Po osvobození států se Mexiko stalo republikou. Během 19. století však ztratilo velkou část území ve prospěch Spojených států amerických. V šedesátých letech 19. století vyhlásil Maxmilián Habsburský císařství, které bylo ale po několika letech svrženo a znovu ustanovena republika. Poté zemi provázely mnohé převraty a občanská válka. Po 2. světové válce se země relativně stabilizovala.

KDY A JAK

Mexiko je úchvatnou zemí s monumentálními památky, krásným písčitým pobřežím a teplým mořem. Mexické podnebí je velmi rozličné v jednotlivých oblastech země. Na pobřežních nížinách po obou stranách Mexika je obvyklé horké a dusné počasí, zatímco ve vnitrozemí, ve vyšších nadmořských výškách, je podnebí suché a teplé. Horké a vlhké počasí tu panuje od května do října. Na jižním pobřeží v období mezi červencem a srpnem dosahují teploty pro Evropana nesnesitelných hodnot, což doprovází neméně nepříjemné dusno. Pokud však plánujete věnovat se vodním sportům nebo jen tak ležet na pláži, pak je toto počasí ideální. V těchto měsících je však zapotřebí počítat s velkým počtem turistů a vyššími cenami, které místní hoteliéři a obchodníci pružně upravují. Nejlepší dobou pro poznávání této pozoruhodné země se tedy dá označit období mezi říjnem a květnem, kdy tu panuje stále ještě relativně teplé a suché počasí. Vrcholem domácí turistické sezóny je období Semana Santa (týden před Velikonocemi) a Vánoce společně s novým rokem. V tomto období je těžké najít ubytování, neboť veškeré ubytovací kapacity bývají beznadějně plné. Prosinec a leden jsou nejstudenějšími měsíci roku, kdy je díky severním větrům počasí stále chladnější a teploty se někdy pohybují až okolo bodu mrazu.
Mexiko má celkem čtyři mezinárodní letiště, na které se létá z celé Ameriky i z Evropy. Cesta z Evropy s některou z mnoha významných leteckých společností trvá deset hodin. Variantou může být let z pražského Ruzyňského letiště do některého z velkých měst USA nebo Kanady a odtud pravidelnou linkou do Mexika. Cesta po moři je možná, ale kvůli své délce prakticky nepoužitelná. Po souši se dá do Mexika dostat ze sousedních USA nebo z Guatemaly, odkud vedou do Mexika dvě kvalitní silnice. Přijatelné železniční spojení vede z USA, mnohé vozy jsou klimatizované a dobře vybavené.

NEMOCNICE, SLUŽBY

Zdravotní péče je v Mexiku na dobré úrovni, ale velmi drahá. Doporučuje se uzavřít pojištění ještě před cestou do Mexika. Veškeré náklady zdravotního ošetření je však třeba zdravotnímu zařízení, případně ošetřujícímu lékaři, hradit ihned na místě buď hotově, šekem nebo kreditní kartou, přičemž následná refundace pojišťovnou je možná jen v případě, že k ošetření dojde ve smluvním zdravotnickém zařízení mezinárodní pojišťovny. Nejsou předepsaná očkování, ale doporučujeme vakcínu proti břišnímu tyfu, žloutence typu A, choleře a malárii.
Služby jsou na evropské úrovni, ale poměrně drahé. Ceny potravin jsou vysoké. Pokud jde o restaurace, cena oběda bez alkoholických nápojů vyjde na 100-150 MXP na osobu. Levnější a slušné úrovně je stravování v restauracích typu VIPS a SANBORNS, které jsou ve všech větších městech, a pak v typicky mexických „taquerias“, kde je možno dostat běžné mexické občerstvení – tacos, tortillas a tortas. Dobré, čisté a cenově přístupné jsou restaurace Charco de las Ranas s typickou mexickou stravou a rychlou obsluhou. Nedoporučuje se konzumace jídel z četných stánků na ulici vzhledem ke značnému výskytu parazitálních onemocnění. Voda je pitná jen po důkladném převaření a spíše se doporučuje pít minerální vody a limonády. Neplatí mince a bankovky vydané do roku 1992. K cenám zboží a služeb (mimo potravin, léků a tiskovin včetně knih) je připočítáváno 15 % IVA (daň z přidané hodnoty). Ceny hotelů závisí na místě a na sezóně (u moře jsou dražší). Služby jsou poskytovány na standardní mezinárodní úrovni. Elektrické napětí je 110 V, 60 HZ.

DOPRAVA, ČAS

Co se týče automobilové dopravy, potřebujete náš i mezinárodní řidičský průkaz, v půjčovně také musíte předložit úvěrovou kartu. Půjčoven je poměrně dost. Stav silniční sítě je vcelku dobrý. Na dálnici se platí poměrně vysoké poplatky, a to podle délky úseku a kvality dálnice. Například mýtné za zhruba třicetikilometrový úsek Mexiko, D.F. (hl. město) – Toluca činí 35 MXP, za dálnici Mexiko, D.F. – Acapulco se v jednom směru zaplatí cca 300 MXP. Někde se platí i za nedokončené části dálnice, po nichž se dosud jezdí obousměrně. Placené silnice jsou označeny na informačních tabulích jako CUOTA, neplacené LIBRE. V hlavním městě Mexiku je z důvodu omezení automobilového provozu zaveden systém nazývaný Hoy no circula – dnes nejezdí. To znamená, že podle koncového čísla SPZ zůstává automobil jeden den v týdnu odstavený mimo provoz. Toto opatření se vztahuje i na automobily z půjčovny a cizích SPZ. Automobily bez SPZ nejezdí v pátek.
Cestování automobilem, je vhodné především pro poznávání odlehlejších částí země, přičemž však musíte mít na paměti, že vcelku příznivé hodnocení kvality zdejších silnici nemusí platit všude a zejména v některých chudých oblastech vás může nepříjemně překvapit zdevastovaná komunikace. Doporučujeme proto cestovat, pokud je to možné, vozem s náhonem na všechna čtyři kola.
Nejběžnějším způsobem cestování po Mexiku je autobusová doprava, k čemuž přispívá hustá siť pravidelných linek. Dálkové autobusy bývají vybaveny klimatizací, jsou poměrně rychlé a pohodlné. Lokální vesnické autobusy bývají často přestárlé, poruchové, špinavé a pomalé. Jistou alternativou je cestování soukromými minibusy, která vás za rozumnou cenu dopraví prakticky kamkoli. Železniční doprava nemá v Mexiku dobrou reputaci. Bývá sice levnější než doprava autobusová, ale je podstatně méně pohodlná a v některých částech nebezpečná.
Trajekty přepravující samotné cestovatele i jejich vozy spojují mexickou pevninu s Kalifornií a karibskými ostrovy Isla Mujeres a Cozumel. Doprava letadlem je stejně jako všude jinde nejdražším způsobem cestování. Jedinou výhodou je úspora času při delších vzdálenostech. V posledních letech zavádějí velké letecké společnosti celou řadu pravidelných linek na kratší vzdálenosti. Starší lety jsou nahrazovány lety novými, které jsou však z nepochopitelných důvodů podstatně dražší! Pro Mexiko platí tři časová pásma. Ve střední, jižní a východní části je minus sedm hodin, v oblasti Nayarit, Sonora, Sinaloa a Baja California Sur je horský čas minus osm hodin, v Baja California Norte je pacifický čas minus devět hodin.

NEBEZPEČÍ

Často dochází k okradení turistů. Nedoporučuje se cestovat v noci, navštěvovat odlehlá místa, nosit při sobě cennosti nebo větší finanční obnos. Bezpečnost cestování prostředky hromadné dopravy i taxi se zhoršila. Relativně nejbezpečnější je objednání po telefonu tax de sitio, pro které jsou používány vozy Nissan růžové barvy. Vulkán Popocatepetl je oficálně uzavřen pro zvýšenou erupční činnost a časté otřesy. Mexiko je zemí s častým výskytem zemětřesení, proto by se návštěvníci Mexika měli co nejdříve po příjezdu seznámit s instrukcemi, jak se při nich chovat.

OSOBNÍ ZKUŠENOSTI

ZAJÍMAVÁ MÍSTA

Acapulco
Jedno z nejnavštěvovanějších mexických měst na tichomořském pobřeží bývalo pomyslnou vstupní branou z Nového světa do Orientu, dnes se však jedná o rychle rostoucí město s více než milionem obyvatel, hrstkou výškových hotelů, rozsáhlými obchodními centry, stovkami barů a restaurací, statisíci vozů, špinavou řekou i domy, které jsou přecpané nájemníky.
Acapulco rozhodně není ideálním místem pro zábavu, pokud nepočítáte obrovské možnosti, které návštěvníkům nabízejí početné pláže. Turistickým tahákem je přitom už od roku 1930 podívaná na mladé muže (tzv. divers), kteří se ze sebevražedné výšky téměř padesáti metrů vrhají po hlavě do uzoučké rozsedliny v moři, v níž navíc není velká hloubka. Asi vás nepřekvapí, že se tito mladí muži vždy pomodlí u malého oltáře, než se vrhnou do prázdnoty.
Na východ od Acapulca leží Monte Alban, velký komplex obřadních budov na stejnojmenné hoře. Je starý téměř tři tisíce let a archeologům dodnes motá hlavu. Velmi zvláštně postavené chrámy totiž nemají žádnou ze stran stejnou, stejně je tomu i s jednotlivými úhly. Stěny jsou navíc hustě popsané hieroglyfy, které se dodnes nepodařilo rozluštit. A jak to tak vypadá, ani v budoucnu se to nepodaří, takže záhada Monte Alban zůstane nerozluštěna.

Chihuahua
Začátek nebo konec působivé železnice Chihuahua al Pasífico. Cesta mezi Chihuahua a Los Mochis totiž nabízí jednu z nejmalebnějších přírodních scenérií v Mexiku. Železnice projíždí téměř devadesáti tunely, přes čtyřicet mostů, úzkými kaňony v Sierra Tarahumara i strmými útesy. Cesta je vizitkou dokonalé práce projektantů i samotných dělníků, která trvala celých devadesát let.
Zřejmě nejúchvatnějším místem železnice je Copper Canyon, údajně hlubší a velkolepější než proslulý arizonský Grand Canyon. Odvážnější cestovatelé neodolají možnosti sestoupit na dno kaňonu, do hloubky 2300 metrů, k čemuž potřebují průvodce. Ten se dá najmout v Creel nebo v nedalekém městečku Divisadero.

Chichen Itza
Ruiny obrovského města, které je proslulé krutostí. Důležité centrum mayské kultury, v níž se později dostali k moci Toltékové. V Chichen Itze je množství památek, které dokazují, že tu vládlo násilí a v potocích tekla krev lidských obětí. Na zdech jsou obrazy srážení hlav, lebek napíchnutých na ostré kůly a rozsekaných těl.
Dominantou Chichen Itza je Velký chrám El Castillo. Devítistupňová pyramida má na každé ze svých čtyř stran 91 schodů a je proslulá i tím, že za jarní a podzimní rovnodennosti vzniká zvláštní efekt: vytesaný had pod slunečními paprsky ožívá a plazí se dolů mezi nás, obyčejné smrtelníky. Působivá je i zdejší míčovna, která má velikost velkého fotbalového hřiště. Mezi archeology se předpokládá, že se zde bojovalo o život, neboť na postranních zdech jsou vytesané obrazy hráčů s uťatými hlavami.
Chrám bojovníků je plný toltéckých reliéfů a symbolů, jimž dominuje jaguár. Tomuto zvířeti je ostatně v Chichen Itze zasvěcen také chrám. Obří sloupy bojovníků na volném prostranství zřejmě nesly stejně jako v Tule masivní střechu.
Na dohled od impozantních památek leží starý Chichen, na první pohled prachobyčejné místo zarostlé bujnou vegetací. Při bližším ohledání však skrývá další zajímavosti, observatoř nebo pyramidu, v jejímž sousedství je mnoho hrobů. V Klášteru jeptišek jsou zachovalé skulptury, fasáda kostela je zase pokryta zvláštními ornamenty.
Východně od Chichen Itzy leží další významný cíl na poloostrově Yucatán, tentokráte ale jde o současnou záležitost. Letovisko Cancún je moderním místem s krásnými dlouhými plážemi, které je proslulé svými službami turistům.

Mexico City
Metropoli Mexika můžete milovat nebo nenávidět. Má vše, co čekáte od druhého největšího města planety. Obrovský záhadný kotel zvaný Mexico City vře a bublá v obrovském údolí, ve kterém se rozkládá. Výsledkem je znečištěné a věčně pospíchající kosmopolitní megaměsto různých zvuků, hnědavého ovzduší, zelených parků, koloniálních paláců, světově známých muzeí a neskutečně špinavých chudinských obydlí.
Za historické centrum města se dá označit náměstí Plaza de la Constitución, známé spíše jako Zócalo. Zajímavostí je, že bylo poprvé vydlážděno v roce 1520 Cortésem, a to díky kamenům z pozůstatků aztéckého města Tenochtitlán, které původně stálo na místě dnešního Mexico City. Tenochtitlán bylo vystavěno uprostřed jezera, takže řada starších budov a kostelů dnešní mexické metropole pomalu klesá díky bahnitému podloží. Přes téměř celou východní stranu náměstí Zócalo se rozkládá impozantní budova Palacio Nacional vybudovaná na základech aztéckého paláce a dříve používaná jako sídlo místokrále Nového Španělska. Dnes je sídlem úřadu prezidenta, muzea i maleb Diega Rivery, který zaznamenával mexickou historii.
Katedrála Metropolitana na severní straně náměstí byla postavena Španěly v roce 1520 na místě aztéckého Tzompantli. Jen několik kroků východně od katedrály leží Templo Mayor, důležitý aztécký chrám a muzeum vystavující vzácné artefakty historie.
Alameda, dříve jedno z aztéckých tržišť je dnes krásným zelenavým parkem. V ulicích, které se linou v jeho okolí, najdete velké honosné koloniální domy, mrakodrapy, milé kavárny, restaurace, obchody a tržiště.
Ve čtvrti La Villa de Quagaloupe leží známý kostel Panny Marie Quadalupské, nejuctívanější svatyně země. Nachází se v místě, kde se v polovině 16. století zjevila Panna Marie chudému indiánskému rolníkovi Juanu Diegovi. Poprosila ho, aby nechal co nejrychleji postavit kostel, alespoň tak praví pověst. Obyvatelé nicméně kostel uplácali z hlíny a začaly sem mířit procesí věřících z celé země. Kostel neustále stoupal na významu, proto původní nevzhlednou stavbu nahradily nové, honosnější objekty. Poslední úpravy proběhly na konci 19. století.
V útrobách kostela najdete nejen krásně zdobené stěny a oltáře, ale i řadu předmětů z ryzího stříbra. Odhaduje se, že jeho celková váha dosahuje 70 tun. Stříbro ovšem není nejcennějším kovem, je tu i plno zlata a diamantů. Vždy v polovině prosince sem míří desítky tisíc obyvatel, protože Pannu Marii považují v Mexiku za národní patronku. Náměstí před kostelem je plné slávy, tanců a modlení.
Hříchem by pak bylo nenavštívit Národní antropologické muzeum, které leží v parku Chapultepec. Zvláštní pohled je už na vnitřní nádvoří kryté mohutnou střechou, kterou drží na svém místě jediný sloup. Za zdmi se ukrývají tisíce významných exponátů z časů, kdy objevitel Kryštof Kolumbus ještě vůbec nebyl na světě. Nejobdivovanější památkou je zřejmě obětní kámen, na němž aztéčtí kněží trýznivě usmrcovali své lidské oběti. Hrůzná představa, kdy byl obětované bytosti násilně otevřen hrudník a její srdce vyrváno ven, ještě tepající odcházejícím životem, kupodivu neodradí dnešní návštěvníky, aby u kamene strávili dlouhé minuty ve fascinujícím tichu. Další zajímavostí jsou i několik tun těžké kamenné sochy či zlaté drobnosti.
Mnohé z nich pocházejí z Teotihuacánu, který leží severně od mexické metropole. Rozsáhlý komplex starobylých staveb pochází z 5. století před naším letopočtem, ale největšího věhlasu dosáhl o šest století později, kdy se stal největším městem Střední Ameriky. Sláva ale neměla dlouhého trvání protože už o pouhá tři staletí později byl Teotihuacán zničen a vypálen.
Nejznámější částí města je Ulice mrtvých, která měří úctyhodných 2,3 kilometry. Kolem ní se nalézají chrámy, svatyně a dvě pyramidy, sluneční a měsíční. Tyčí se do výšky téměř padesáti metrů. V centru města je obrovské náměstí se schodištěm, které zvědavé cestovatele přivede rovnou k chrámu opeřeného hada. Terasovitá stavba je plná soch hadů a reliéfů, které i dnes působí velmi výhružně.

Palenque
Chrámové město Mayů, původně centrum jejich rozsáhlé říše. V husté vegetaci a křiklavém křiku pestrobarevných papoušků se ukrývají mohutné rozvaliny, jejichž dominantou je Chrám Nápisů, impozantní devítistupňová pyramida, která svým půvabem směle soupeří se skvosty starého Egypta. V jejích útrobách se nachází pohřební krypta vládce Pacala, který z Palenque v 7. století vládl mocné mayské říši. Stavbu si nechal postavit za svého života, aby měl i po smrti důstojný palác. Dlouhá léta se o vládcově hrobu nevědělo, teprve v polovině 20. století si jeden z mexických archeologů povšiml velké desky v podlaze, která kryla vstup do pohřební místnosti. V těsném sousedství vládcovy rakve nalezli odborníci kostry šesti mladých lidí, asi obětí. Všude kolem byly posvátné nápisy a předměty.
Dalšími významnými stavbami Palenque jsou Chrám slunce, Chrám kříže a Chrám listového kříže. Každý z nich má vlastní svatyni s hieroglyfy, maskami a sochami. Žádná z nich ovšem není tak impozantní, jako Chrám nápisů. Jeho věhlasu nedosahují ani zbytky paláce s mnoha schodišti, místnostmi i vysokou věží.

Santa Rosalía
Původní významné město významné francouzské společnosti leží uprostřed pustiny Baja, asi 50 kilometrů východně od San Ignacio. Naleznete tu zbytky gigantických přístrojů, které byly používány k tavení mědi. Samotné místo je asi nejvíce zajímavé neobvyklou architekturou obytných domů i kostela, které byly navrženy samotným Eiffelem. Raritou kostela je, že byl původně navržen do západní Afriky, ale nakonec byl z neznámých důvodů přivezen sem. Ve městě i v jeho blízkém okolí je dodnes zřejmý vliv Francouzů, což dokumentuje i to, že místní pekárna údajně vyrábí a prodává největší bagety v Baja California.

Tula
Severně od hlavního města se nalézá centrum civilizace Toltéků, Tula. Z tohoto města vládli rovných dvě stě let celému Mexiku, ale co jsou to dvě staletí proti věčnosti. Zpustošili mnoho zdejších měst, aby byli také rozprášeni. Ve 12. století se hrdá Tula musela sklonit pod nájezdy útočníků, kteří na krásné tváři města zanechali řadu nesmazatelných jizev.
Tula je plná obrazů a soch hadů, protože hadí bůh Quetzalcoatl byl v toltécké kultuře jedním z nejdůležitějších vládců. Zvlášť zajímavá je hadí zeď, která se táhne rovných čtyřicet metrů, aby znázornila desítky hadů nad svou obětí. Z hlavní pyramidy je vidět řadu sloupů – atlantů, téměř pět metrů vysokých soch, které zpodobňují zachmuřené figury válečníků. Dříve nesly mohutnou střechu, která sídlo civilizace chránila před nepřízní počasí. Na památkách je také mnoho výjevů, které nám dnes připadají kruté. Orlové tu vytrhávají srdce nepřátelům, jaguáři se rvou o kořist. Toltékové totiž byli v první řadě válečníci, jimž lidský život nepřišel až tak vzácný. Dovedli se však i bavit, o čemž svědčí zachovalé míčovny. Ano, Toltékové byli také dobří sportovci, byť dnes není jasné, jaký sport se tu vlastně hrál. S největší pravděpodobností měl také náboženské pozadí.

Rozloha: 1 958 210 km2
Počet obyvatel: 92 milionů
Hlavní město: Mexico City (22 milionů obyvatel)
Úřední řeč: španělština
Náboženství: křesťanství
Měna: Peso (MXP) = 100 centavů

  •  
  •  
  •  
  •  
  •