Peru – Peruánská republika

31.8.2014  |  Cestování

V 10. až 16. století zde rozkvétala říše Inků, která však byla dobyta Španělskem, aby v polovině 16. století vzniklo místokrálovství Peru. Ve dvacátých letech 19. století země vyhlásila nezávislost a vytvořila konfederaci s Bolívií, vedle níž bojovala na konci 19. století proti Chile. Ve 30. letech 20. století prošla země válkou s Kolumbií a s Ekvádorem. Poté Peru zmítaly časté převraty a střídaly se zde vojenské a civilní vlády.

KDY A JAK

Peru je země s krásnou minulostí, ale horší současností. Zdejší pláže jsou proslulé bílým pískem a nádherným podmořským životem. Zimní období trvá od června do září, období dešťů nastává v prosinci a končí v dubnu. Nejlepší dobou pro návštěvu Peru tak je duben a květen.
Peru má dvě mezinárodní letiště, asi šestnáct kilometrů od Limy leží Jorge Chávez international airport, kam létají přímé linky z velkých evropských letišť. Cesta trvá 14 hodin. Variantou může být let na letiště v Miami, odkud létají do Peru časté linky. Po souši se dá do Peru dostat velmi omezeně z okolních zemí.

NEMOCNICE, SLUŽBY

Zdravotnické služby jsou na dobré úrovni, poplatky za poskytnutí těchto služeb značně vysoké. Proto doporučujeme kvalitní cestovní pojištění. Co se týče služeb, Peru je z pohledu českého turisty stále relativně drahá země. Slušný hotel v rezidenční čtvrti (v jiné je nebezpečné nocovat) stojí okolo 100 dolarů na noc. Noc v hostelu se dá pořídit za polovinu, existují i levnější hostely v ceně kolem 10 dolarů, o jejichž kvalitě však lze s úspěchem pochybovat. Nocleh pod širákem je velmi, ale velmi nebezpečný. Jídlo od pouličních prodejců je sice levné, ale nekvalitní a také nebezpečné, protože se tu vyskytuje cholera. Ovoce a zelenina se před požitím bezpodmínečně musí dezinfikovat, jinak hrozí vážné zdravotní problémy. Voda ve vodovodním řadu je běžně nepoživatelná. Pitná voda se musí kupovat ve speciálních nádržích, tzv. botellonech, o objemu deset nebo pět litrů. Doporučuje se s mírou užívat tvrdý alkohol, pomáhá to proti žaludečním nevolnostem a problémům. Elektrické napětí je 220 V, 50 HZ.

DOPRAVA, ČAS

Co se týče automobilové dopravy, potřebujete mezinárodní řidičský průkaz a pojistku uzavřenou u tuzemské pojišťovny nebo u mezinárodní pojišťovny uznávané v Peru. Půjčoven aut je v Peru dostatek včetně renomovaných mezinárodních společností. Silniční síť je poměrně dobrá, velmi příjemné spojení po dálnici funguje mezi Limou a La Oroya a Huancayo. Z La Oroya existuje kvalitní silnice do Cerro de Pasco, Huánuco, Tingo María či Pucallpa na řece Ucayali. Sesuvy půdy jsou časté během dešťů od prosince do března. Ve vnitrozemí je třeba počítat s častými výmoly. K tomu se přidružuje vysoká bezohlednost místních řidičů, někdy řídících pod vlivem alkoholu a drog, a možnost přepadení (hlavně v okamžiku zastavení nebo poruchy). Dálniční poplatky činí cca 1 USD a opravňují k cestě k nejbližšímu výběrčímu místu (50 až 80 km). Cena taxíků je smluvní. Jezdí se vpravo.
Ostatní dopravu zajišťují především autobusy, které spojují většinu měst a jsou levné. V Peru funguje také železnice. Na trase z Arequipa do Juliaca a Puna na jezeře Titicaca jezdí třikrát týdně noční vlak. Stejně často funguje spojení mezi městy Puno, Juliaca a Cuzco. Z Cuzca jezdí denní vlak do Machu Picchu, cesta trvá necelé čtyři hodiny. Rychlé a komfortní elektrické vlaky ale fungují na mnoha dalších trasách. Říční doprava je použitelná mezi městy Pucallpa a Iquitos (délka pět dnů) a mezi Iquitos a hranicemi s Brazílií a Kolumbii (tři dny). Letecká doprava funguje mezi mnoha městy, ale je velmi drahá a ne vždy splní vaše očekávání co do kvality cestování. Taxi je v Peru poměrně levné, ale řidiči nepoužívají taxametry, takže je potřeba cenu dojednat předem. MHD v Limě zajišťují autobusy a minibusy, minimální jízdné stojí půl dolaru. Čas je minus šest hodin v porovnání s časem v ČR.

NEBEZPEČÍ

Peru je země proslulá velmi vysokou pouliční kriminalitou. Pro pobyt platí obecná pravidla, jejichž dodržováním lze předejít velmi časté krádeži osobních dokladů a peněz. Nedoporučuje se provozovat individuální vysokohorskou turistiku, kdy evropští turisté často podceňují reálné klimatické podmínky. Nedoporučujeme držení či nakupování drog. Fotoaparáty a cennosti noste raději ukryté pod tričkem nebo ve fotobrašně. Neukazujte peníze. Nedávejte se do řeči s cizími lidmi. Vyhýbejte se tmavým místům, peníze měňte po menších částkách a ne na ulici. Pokud už dojde k přepadení, které se turistům stává poměrně často, dejte útočníkům, co žádají. Většinou totiž neváhají použít zbraň.

OSOBNÍ ZKUŠENOSTI

ZAJÍMAVÁ MÍSTA

AREQUIPA
Bílé město, takovou přezdívkou se pyšní Arequipa obklopená okázalými horami, ke kterým patří i sopka El Misti. Město je charakteristické množstvím krásných budov ze světlého sopečného kamene. Nejvíce fascinující náboženskou stavbou v zemi je Convento de Sanyta Catalina, která byla až donedávna domovem 450 jeptišek. Mnoho krásných městských domů, jako například Casa Ricketts, je nyní využíváno jako galerie či muzeum. Oblíbeným cílem výletů z Arequipy je Kaňon Colca, prokazatelně nejhlubší kaňon na světě.
Východně od města leží ve výšce téměř 4000 metrů jezero Titicaca, nejvýše položené splavné jezero na světě. S délkou 170 kilometrů je také největším jezerem v Jižní Americe. Vzhledem k jeho nadmořské výšce je tu neobvykle čisté ovzduší a azurově modrá voda. Z Puna, nejvýznamnějšího přístavu na jezeře, se dají podnikat zajímavé výlety na loďkách.

CUZCO
Archeologické město je nejstarší souvisle obydlené město na kontinentu a tvoří důležitou část v dopravní síti Jižní Ameriky. Většina ulic ve městě je lemována kamennými zdmi, které stavěli Inkové. Město má velkolepou sbírku koloniálního umění, což dokládá například Katedrála z konce 16. století a Chrám La Merced.
Východně od centra města se nachází zřícenina Coricancha, která byla kdysi pozlacená, a Museo de Arqueologia, jehož interiér je vyplněn zařízením z kovu a zlata, hrnčířskými a textilními předměty a najdete tu i několik mumií. Nedaleko odtud leží další čtyři zříceniny: Sacsayhuamán, Qenko, Puca Pucara a Tambo Machay. Největší renomé mezi cestovateli však má jednoznačně Machu Picchu ležící severně od Cuzca.
Machu Picchu je tajemstvím opředené město nad řekou Urumbambou. Jeho objevitelem je archeolog Hiram Bingham, který měl tu čest poprvé spatřit zarostlé sídlo Inků vysoko v Peruánských Andách. Předpokládá se, že Machu Picchu bylo postaveno někdy v 15. století, tedy v době, kdy Incká říše zažívala doby největší slávy a rozmachu. Žilo v něm několik tisíc lidí a počet žen byl desetkrát vyšší než počet mužů. Sloužilo nejen jako dokonalý úkryt, ale také jako místo uctívání Slunce. Důkazem je i Sluneční kámen, na němž se vždy při slunečním slunovratu konaly sluneční obřady. Impozantní Machu Picchu dodnes udivuje svou přesností, s jakou tu byly jednotlivé mohutné kameny kladeny na sebe. Mezery mezi díly jsou totiž nepatrné. Stejně je tomu u obyčejných domů i chrámů zasvěcených Slunci, které tvořily velkolepý komplex plný zeleně, paláců i důmyslných vodních kanálů. Ty jsou dodnes skvěle zachovány, protože Machu Picchu zůstalo španělským dobyvatelům navždy utajeno. Záhadou však zůstává, proč ho původní obyvatelstvo v poklidu opustilo a nechalo zarůst neprostupnou džunglí, aby Machu Picchu zůstalo zachováno pro příští generace.

CHAN CHAN
Kdysi hlavní město tajemné a mocné říše Chinú leží poblíž pobřežního města Trujillo. Ve své době měl Chan Chan impozantní rozměry, rozkládal se na osmnácti kilometrech čtverečních. Na této ploše stálo několik stovek staveb, postavených z cihel adobe, které původní obyvatelstvo uplácalo ze zdejší žlutavé hlíny. Díky dokonalému systému zásobování vodou tady mohly žít tisíce lidí, v obydlích, z nichž mnohé možná byly pokryty bohatě zdobenými zlatými deskami. Dnes už je samozřejmě Chan Chan bez jediné cennosti, pokud ovšem nepočítáme historickou hodnotu města, kterou nelze vyčíslit. Založení města kolem 12. století se samozřejmě neobejde bez poutavých pověstí. První říká, že Chan Chan založil stvořitel slunce a měsíce. Druhá zase tvrdí, že Chan Chan založil tajemný muž Naymlap, který přišel odkudsi od moře, aby hned po vzniku města zase odešel.
Dnes je jisté jen to, že město mělo obdélníkový tvar a jeho centrem byl chrámový hrad Čudi. V okolí byl jeden z nejbohatších okrsků města, obehnaný vysokou, asi devítimetrovou zdí. Dodnes se tu zachovalo velké množství staveb, jejichž střechy ale dávno odnesl zub času. Obzvláště vyhledávanou stavbou je Hala čtyřiadvaceti výklenků se stejným počtem sedadel. Podle odborníků jde o bývalý diskusní sál, v němž se možná rozhodovalo o osudech celé říše. Budova stále udivuje neuvěřitelnou akustikou. Mezi další zachovalé stavby patří okolní chaty, chatrče, vodní zásobníky i speciální plac, na němž se konaly náboženské obřady. Smaragdový chrám byl objeven teprve v roce 1923. Je proslulý zejména svou pyramidovou podobou a také desítkami poutavých reliéfů, které se zachovaly do současnosti. Za zmínku stojí i Chrám duhy nebo Chrám draka, oba bohatě zdobené.
V okolí Trujilla je možné vidět i další zajímavosti, například Chrám slunce a Chrám měsíce poblíž řeky Moche. Oba jsou zřejmě starší než Chan Chan, archeologové je datují do 6. století a přičítají je příslušníkům kmene Mochiků. Chrám slunce má impozantní rozměry, leží vysoko nad řekou na plošině téměř 230 krát 140 metrů. V Chrámu měsíce jsou zase krásné fresky se zbraněmi, které mají lidské rysy. Poblíž byl nalezen prastarý hřbitov a mnoho dalších staveb.

IQUITOS
Nedaleko od tohoto města se vody obrovské řeky Ucayali spojují s řekou Maranon, aby vytvořily působivou Amazonku. Tato pověstná řeka je dlouhá více než 3500 kilometrů a teče přes džungli do Atlantického oceánu. Největší řeka na světě je tak široká, že je někdy obtížné dohlédnout na opačný břeh.
Iquitos je ideálním místem, odkud se vydat na průzkum této impozantní síly přírody. Z města je několik způsobů, jak spatřit mohutný vodní tok i džungli. Můžete plout po řece do typických chatek hluboko ve vegetaci nebo můžete navštívit vesnice Yagna a Bora, které si přísně chrání své původní zvyky. Rovněž můžete prozkoumat fascinující přítoky a ostrovy Amazonky nebo rybařit v řekách a jezerech. Tady v amazonské džungli je přírodní rezervace Pacaya-Samlrla, která oplývá panenskou florou a faunou.
Město Iquitos nejvíce rozkvétalo během 19. století, což se projevilo v architektuře zdejších panství. Dnes nabízí bohatý noční život a typická jídla, která se skládají z množství ryb a exotického ovoce. Turisté by neměli vynechat Národní turistickou rezervaci Quistococha, aby si zaplavali v jezeře nebo si užívali klidu v izolovaných amazonských chatkách.

LIMA
Hlavní město Peru je přeplněné, znečištěné, hlučné a často je zde špatné počasí. Přesto jsou jeho obyvatelé přátelští a pohostinní. V Limě je mnoho příležitostí k posezení nad dobrým jídlem, stejně jako k nočnímu životu. Lima má také velký výběr muzeí. V současnosti je v plánu obnova městského koloniálního centra, takže se metropole v blízké budoucnosti možná stane lákavějším cílem cestovatelů.
Mezi hlavní památky patří Museo de Oro del Peru, které nabízí množství předmětů ze zlata, stříbra a drahých kamenů a Museo Nacional de Antropología y Arquelogía, známé výstavou Prehistorické Peru. Chrámy San Francisco a Santo Domingo poskytují vítaný odpočinek od venkovního ruchu. Většina obchodů v Limě, mezi nimiž stojí za zmínku Polvos Azules, je zaplavena množstvím řemeslnických výrobků. Je zde spousta náměstí, nádherné koloniální budovy a zoologická zahrada.

NAZCA
Téměř mystické místo, které skrývá velké tajemství a které už zamotalo hlavu mnoha badatelům. Po nehostinné pouštní ploše o rozloze 500 kilometrů čtverečních je rozmístěno několik set geometricky dokonalých čar, které tvoří známé obrazce. K vidění tu je například pavouk dlouhý asi 45 metrů. Je z rodu Ricinulei, jednoho z nejvzácnějších druhů na světě, jehož příslušníci žijí pouze v nepřístupných místech v amazonské džungli. Je význačný tím, že má jednu nohu prodlouženou s pohlavním orgánem, což je vidět pouze pod mikroskopem. V peruánské Nazce je však zaznamenána s neskutečnou přesností i tato odchylka.
Obří kolibřík udivuje přesností jednotlivých čar, která skládají fantastický obraz. Neuvěřitelně přesné spirály zase vytvářejí obraz obrovské opice, vysoké přesně sto metrů. Kondor má rozpětí křídel neskutečných 120 metrů, ještěrka měří ještě o šedesát metrů více. Ztvárněná tu jsou i další zvířata, například velryba, had, lama a dokonce i člověk se svatozáří. Nechybí tu desítky přesných čar, trojúhelníků i jiných geometrických obrazců. Nejpůsobivější pohled na umění dávných civilizací je buď z malých letadel, která startují z okolních letišť, nebo ze speciálně postavené vyhlídkové věže, odkud je výhled na tři obrazy.
Vznik mystických kreseb nelze přesně určit, podle archeologů vznikaly průběžně po dlouhá staletí. Nejstarší však vznikly zhruba kolem přelomu letopočtu, nejmladší o šest set let později. Na svědomí je mají původní obyvatelé nehostinné krajiny, kteří za pomoci holých rukou odstranili tuny horniny, aby na tmavé poušti vytvořili světlejší čáry. Učinili to tak důkladně, že obrazy z povrchu země nikdy nezmizí. První písemné zmínky o zdejší podivuhodnosti jsou datovány do 16. století, podrobně je však spatřili až piloti prvních letadel na začátku 20. století. Okamžitě vznikla řada mýtů, k čemu mohly mistrně ztvárněné obrazce sloužit. Podle některých názorů jde o největší astronomickou knihu světa, kdy jednotlivé čáry znázorňují polohu a cesty jednotlivých planet. Podle nejbláznivějších představ jde o obrovský přistávací areál pro lodě mimozemšťanů. Otazník visí i nad tím, jak mohli starověcí obyvatelé nehostinné plochy načrtnout tak dokonale přesné obrazce, když jsou viditelné jen ze vzduchu. Podle některých teorií disponovali horkovzdušnými balóny, ale to se zdá nepravděpodobné.

Rozloha: 1 285 221 km2
Počet obyvatel: 23 milionů
Hlavní město: Lima
(6 milionů obyvatel)
Úřední řeč: španělština, kečuánština, ajmarština
Náboženství: křesťanství
Měna: Sol (PEN) = 100 centavů

  •  
  •  
  •  
  •  
  •