Slovinská republika

1.9.2014  |  Cestování

Slovanská historie dnešního Slovinska se začala psát v 6. století, kdy se na území tohoto státu začali usazovat první Slované, kteří v té době osídlovali i další oblasti Balkánského poloostrova a východní a střední Evropu. Slovinští Slované však nikdy nevytvořili vlastní stát, a tak se záhy dostali do sféry vlivu Německé říše. Přibližně ve 12. století začali ve Slovinsku získávat vliv Habsburkové, kteří v následujících letech připojili Slovinsko ke své říši.

Součástí habsburského Rakouska-Uherska bylo Slovinsko až do roku 1918, kdy jednotlivé porobené státy získaly samostatnost a Slovinsko se sloučilo společně s dalšími balkánskými státy do tzv. Království SHS, od roku 1929 Jugoslávie.
V krutých časech druhé světové války bylo slovinské území rozděleno mezi Německo, Itálii a Maďarsko. Po ukončení nejkrvavějšího válečného konfliktu v dějinách lidstva bylo Slovinsko začleněno do Svazové federativní republiky Jugoslávie. Když se Jugoslávie v roce 1991 rozpadla, vyhlásilo Slovinsko samostatnost. Mladý stát měl tolik štěstí, že byl jen minimálně poznamenán následujícími občanskými válkami na Balkánu. Dnes patří mezi nejrozvinutější balkánské země.

Klimatické podmínky: Slovinsko je rozlohou poměrně malá země, ale najdete v ní několik druhů podnebí, od středozemního přes alpské až po kontinentální. Ve středním Slovinsku je obdobné podnebí jako v celé střední Evropě, má tedy rovnoměrný počet srážek po celý rok. Ve východních oblastech převládá kontinentální podnebí s horkým létem, chladnou zimou a menším počtem srážek. Vyšší oblasti Alp mají samozřejmě podnebí drsnější, kdy dlouhé zimy s dostatkem sněhu střídají středně teplá léta. Je tu rovněž mnohem více srážek. Oblast kolem Jaderského moře má typické středozemní klima, kdy léto je zde velice teplé a slunečné a zima je mírnější.
Nejteplejšími měsíci v roce jsou červenec a srpen, kdy teploty dosahují až 30 °C. Nejledověji je naopak v prosinci, lednu a únoru, kdy teploty klesají i pět stupňů pod nulu. Nejvyšší počet srážek je v říjnu a listopadu. Aktuální informace o počasí ve Slovinsku naleznete na stránkách www.rzs-hm.si.
Nejlepší doba návštěvy: Nejvhodnějším měsícem k návštěvě Slovinska je září, protože tato doba je nejpříznivější pro pěší turistiku i výšlapy do hor a není tady tolik turistů jako v hlavní sezóně. V červenci a srpnu je totiž ve Slovinsku opravdový nával návštěvníků a samozřejmě i ceny hotelů se šplhají na nejvyšší možnou hranici, obzvláště pak na pobřeží. Pokud ale míříte právě za horkým balkánským sluncem a vodními radovánkami, pak jsou červenec a srpen nejlepší dobou návštěvy. Jen si nezapomeňte rezervovat ubytování dostatečně dlouhou dobu dopředu. Období od prosince do března láká milovníky zimních radovánek. Jaro je zase nejvhodnějším časem pro poznávání místních nížin a údolí, kdy všechno nádherně kvete.

Bezpečnostní situace: Ve Slovinsku je lepší bezpečnostní situace než v sousedních státech či v České republice. Především v přímořských oblastech ale doporučujeme udržovat ostražitost, protože tu často dochází ke kapesním krádežím. Kapsářům jde především o peníze a doklady. Turisté by neměli ukazovat hotovost na veřejnosti a nenosit cennosti viditelně na těle.
Velké nebezpečí skýtají slovinské silnice, které patří k nejnebezpečnějším v Evropě. Policie sice zpřísnila kontroly a zvýšila pokuty za nedodržování dopravních předpisů, ale nehod příliš neubylo. Slovinský zákon na ochranu přírody zakazuje jízdu automobily a motocykly mimo kategorizované silnice a jiné dopravní cesty. Zakázána je rovněž jízda s horskými koly po horských stezkách. Porušení tohoto zákona je přísně trestáno.

Charakteristika ubytování: Slovinsko má dostatek ubytovacích kapacit, které stojí zejména ve velkých městech (především v Lublani) a také na pobřeží. Ubytovat se zpravidla můžete v hotelech, kempech, v soukromí, apartmánech nebo v hostelech. Kvalita všech ubytovacích zařízení i poskytovaných služeb je na vysoké úrovni.
Hotely: Po celé zemi je více než 75 000 hotelových lůžek. Hotely se standardně rozdělují do kategorií 1 až 5 hvězdiček. Pro bližší informace o možnostech ubytování po celém Slovinsku kontaktujte Hotel Association of Slovenia, Vošnjakova 5, SI-1000, Ljubljana, Slovenia, tel: (61) 130 7820, fax: (61) 133 8659, e-mail: slohotels@ntz-nta.si. K dispozici máte internetové stránky na adrese www.ntz-nta.si/slohotels.
Ubytování v soukromí: Tento druh ubytování je běžný v turisticky vyhledávaných regionech. Zajišťují ho turistické kanceláře, agentury nebo si nocleh v soukromí můžete objednat přímo. Obvykle se spí v příjemných pokojích se standardním vybavením. Někdy je možné obdržet i snídani.
Hostely: Na území Slovinska je několik hostelů, které provozuje organizace Pocitniska Zveza Slovenije (Slovene Youth Hostel Association) v Lublani. Přímo ve slovinské metropoli je velmi útulná turistická ubytovna, která je v provozu od konce června do konce srpna a najdete ji na adrese Vidovdanska 7, SI-1000, tel: (61) 321 067, fax: (61) 321 061. Další ubytovna je i v Mariboru. Internetový tip na jeden hostel: www2.arnes.si/~ssljddta1s/index.html.
Kempy: Ve Slovinsku narazíte na kemp doslova na každém kroku. Většina kempů je menší velikosti, ale všechny jsou velmi dobře vybavené. Ačkoliv kempování je v našich představách většinou spojené s přímým kontaktem s přírodou, místní kempy jsou navržené tak, aby se v nich žádný host nenudil. Většina kempů proto poskytuje mnoho příležitostí ke sportovnímu vyžití a relaxaci, a to nejen pro dospělé, ale také pro děti ve formě dětských hřišť. Táboření v oblasti Triglavského národního parku.je zakázáno a trestáno vysokými pokutami.

Kultura: Slovinci jsou kulturním národem. Značné oblibě se proto těší divadlo, opera, klasická i moderní hudba a muzea. Centrem kulturního a společenského dění je metropole Lublaň, ve které se podobně jako v pobřežních městech koná během letních měsíců mnoho festivalů po širým nebem. Kromě toho se v hlavním městě nachází řada zajímavých stánků kultury, kterým vévodí Národní galerie (www.ng-slo.si), Galerie moderního uměni (www.mg-lj.si) či Historický archiv (www.zal-lj.si). Za hudbou je možné zavítat do Slovinské filharmonie (www.filharmonija.si).
Ve Slovinsku je i mnoho zajímavých muzeí. Prezentaci Národního muzea Slovinska najdete na adrese www.narmuz-lj.si, ale vhod vám přijde rovněž adresa www2.arnes.si/~ljprirodm6. Je plná zajímavých odkazů na slovinská muzea. A pokud vás zajímá kultura ve Slovinsku v globálu, pak navštivte prezentaci slovinského ministerstva kultury (www.sigov.si/mk).
Svátky a dny pracovního klidu: 1. a 2. leden, 8. únor, Velikonoční svátky, 27. duben, 1. a 2. květen, 25. červen (Den státnosti), 15. srpen (Nanebevzetí Panny Marie), 31. říjen, 1. listopad, 25. a 26. prosinec. O státních svátcích zůstávají otevřené jen restaurace, benzinové pumpy a duty-free shopy na hranicích.
Zábava: Ve Slovinsku můžete vsadit boty na to, že se tu rozhodně nudit nebudete. Ve větších městech je velký výběr divadel, kin, kasin a nočních klubů. V hlavním městě Lublani je rovněž výborná opera a pravidelně zde vystupuje symfonický orchestr, který můžete navštívit ve Velkém sále Kulturního a Kongresového centra. Kromě toho se můžete posadit na terasu pěkné restaurace a objednat si výtečné slovinské pivo nebo něco malého k snědku.

Zdravotní turistika: Nezkažená příroda, termální prameny s teplotou 32 až 73 °C, minerální vody (Radenska), kvalifikovaní odborníci na zdraví a 15 slovinských přírodních zdravotních center, to vše by se dalo jednoduše shrnout do sloganu S přírodou ke zdraví. Pod odborným dohledem pomáhají zdejší zdravotní centra návštěvníkům k regeneraci organismu po fyzické i psychické stránce. Příležitost k odpočinku a rekreaci zde najdou zájemci všech věkových skupin, obzvlášť rádi je navštěvují celé rodiny. Vše o slovinských lázních najdete na www.terme-giz.si.
Zimní sporty: Ve Slovinsku jsou poměrně rozšířené a oblíbené zimní sporty. Aktivně se tady lyžuje déle než tři staletí. Největšího rozmachu dosáhlo lyžování v období po 2. světové válce. V roce 1934 byl postaven první skokanský můstek v Planice, kde byl v roce 1936 zaznamenán první stometrový skok. Ve Slovinsku se každoročně koná Světový pohár, závody v alpském lyžování mužů (Kranjska Gora), ženské závody v Mariboru a skoky na lyžích v Planice.
Největší a nejznámější střediska, do kterých už nacházejí cestu i čeští lyžaři, jsou Kranjska Gora, Krvavec, Bovec-Kanin, Bohinj, Maribor-Pohorje, Rogla a Bled. Slovinská lyžařská asociace pořádá zimní dobrodružné dovolené, informace získáte na internetové adrese www.pzs.si. Další informace o lyžování ve Slovinsku jsou na adrese www.slovenija-ski.net.
Rybaření: Ve Slovinsku najdete mnoho překrásných míst k rybaření, hlavně díky nezkaženým přírodním podmínkám a čisté vodě. Rybáři si tady přijdou na své. Mohou si vybrat z průzračně čistých horských řek nebo z nesmírně zajímavých krasových jezer, které jsou příležitostí nejen k rybaření, ale i k setkání s nedotčenou přírodou. Nejlepší a nejvíce chráněné regiony spravuje Lublaňský institut pro výzkum rybolovu, který pečuje mimo jiné o regiony Soca (Isonzo), Sáva Bohinjka, Radovna, Krka a řeka Unec. V těchto místech jsou všechny druhy rozmanitých ryb přísně chráněné. Rybářské povolení vydávají některé hotely a místní agentury. Na pobřeží je rybolov zakázán. Podrobnosti o rybaření ve Slovinsku hledejte na www2.arnes.si/~ljzavodrib6.
Vodní sporty: Stále populárnějším sportem je jízda na kajaku, na kanoi a na raftu. Zdejší řeky Soca, Sáva, Kolpa, Krka a Idrijca jsou k těmto sportům jako stvořené a jízda na nich je velkým zážitkem. Ve Slovinsku zjistíte, že to, čemu u nás doma říkáme rychlá řeka, je vlastně jen velmi pomalý potok. Vodácké vybavení si můžete bez potíží půjčit v různých turistických střediscích po celé zemi. Rovněž není žádný problém účastnit se společného výletu na raftu. V přímořských oblastech je častým sportem plachtění, ve všech přístavech je možné pronajmout si loďku.
Ostatní sporty: Slovinsko se pomalu, ale jistě stává oblíbenou destinací golfistů. Nachází se zde kolem deseti golfových klubů, které se pyšní skvělým trávníkem. Bližší informace o slovinském golfu získáte na adrese www.golfzveza-slovenije.si. Slovinsko je také domovem vybraných druhů čistokrevných koní. Známé je město Lipica, odkud pocházejí známí lipicáni, kteří jsou na celém světě velmi vzácní. Turisté si mohou prohlédnout zdejší farmy a dokonce se i projet na koních. Mezi divácky velice populární sporty pak patří košíková a kopaná.

ZAJÍMAVÁ MÍSTA

Bled
Vzkvétající turistické a lázeňské městečko u stejnojmenného jezera na severu Slovinska, které se čím dál více dostává do povědomí cestovatelů. Už na začátku 20. století se tu setkávala smetánka tehdejšího Rakouska-Uherska a na tuto tradici hodlá Bled co nejdříve navázat. Proto se tu pořádají významné golfové turnaje, takže se do Bledu opět vrací celebrity z celého světa. Městečko je však zajímavé i pro cestovatele, které sem netáhne vůně peněz, ale úchvatná příroda a také atmosféra v ulicích. Pro ně je Bled sympatický především kvůli svému věčně modrému jezeru s ostrovem, na němž stojí barokní kostel Panny Marie. Pohledy z tohoto místa seženete v celém Slovinsku a obyvatelé jsou na tuto památku také oprávněně hrdí. Vše o Bledu a jeho okolí najdete na adrese www.bled.si.
Jihovýchodně od Bledu leží město Kranj, jehož největší sláva nastala v dobách Římské říše, kdy bylo centrem zdejší porobené země. Ve středověku pak byl Kranj významným obchodním centrem, v němž se uzavíraly nejdůležitější obchody té doby. Dnes působí sice poněkud ospale, ale přesto stojí za návštěvu.

Koper
Kouzelné historické město plné mystické atmosféry a krásných historických památek. Proto není příliš vyhledávané turisty, kteří chtějí jen tak lenošit na dlouhých mořských pláží, těch je v Koperu poskrovnu. Zato historie města stojí rozhodně za poznání. Původně byl Koper ryze ostrovním městem, obyvatelé jej spojili s pevninou až v 19. století. Do té doby obstarávaly dopravu malé rybářské bárky a přívozy. Během staletí se v Koperu vystřídaly mnohé národy, krátce tu pobývali Řekové, po nich přišli Římané, Slované a Byzantinci. Nejdéle však ostrovní zástavba patřila Benátské republice, a to až do konce 18. století. Několik let ho poté držela napoleonská vojska, aby pak nadlouho padlo do rukou Rakouska. Mezi světovými válkami patřilo Itálii. Právě Italové, ať už v časech Benátské republiky nebo italského státu, se na dnešní podobě Koperu podepsali nejvíce.
Historickým centrem města je náměstí poblíž ulice Kidričeva, vzdálené pouhých pět minut od přístavu. Dominuje mu mohutná věž u kostela sv. Nazarija ze 16. století. Právě tady je pohřben patron Koperu sv. Nazarij. Městská věž je vysoká téměř 40 metrů a v nejvyšších místech je vyhlídková plocha s úchvatným panoramatem. Jen pozor, přecitlivělým duším by se tu mohlo udělat velmi nevolno! Celou jednu část náměstí zabírá palác prétorů ze 14. století. Reliéfům na fasádě vévodí hrdý lev, znak Benátské republiky. Ulice Čevljarska za palácem je jedním z nejrušnějším míst Koperu. Znaveným nohám cestovatelů přinesou velkou úlevu příjemné restaurace a bary, nákupním maniakům zase vyrazí dech množství obchodů. Mezi zajímavé stavby v okolí patří palác Belgramoni-Tacco ze 16. století na náměstí Muzejski trg. Dnes tu najdete především muzeum s historickými a uměleckými sbírkami. Významný je také gotický kostel sv. Jakuba ze 14. století.
Několik kilometrů za Koperem se nachází vyhlášené letovisko Ankaran, kam jezdí především majetnější obyvatelé města. Právě tady však cestovatelé najdou skvostnou úlevu po dlouhé a vyčerpávající cestě. Jižně od Koperu pak mohou navštívit Piran, možná nejmalebnější městečko Istrie. Založili ho už v 5. století utečenci z Terstu, kteří tu hledali spásu před nájezdy krutých Hunů. Dnes sem pořádají nájezdy spíše turisté, kteří sem jezdí obdivovat například Tartiniho náměstí se sochou tohoto slavného houslisty, kostel sv. Petra z 18. století nebo nenápadný dům na stejnojmenném náměstí. Při troše pozornosti lze na jeho fasádě najít nápis, který je možné přeložit jako Ať si mluví. Dům dal postavit bohatý kupec pro svou nádhernou milenku a nápis má vyjadřovat její odpověď na klevety, drby a pomluvy, které se o ní v té době nesly městem.

Lublaň
Metropole Slovinska se rozkládá na obou březích řeky Lublanice nedaleko jejího soutoku se řekou Sávou. Nad nejstarší historií se vznáší mrak otazníků, Lublaň se však může pyšnit alespoň poutavou pověstí kolem svého založení. Původně byla totiž krajina kolem Lublaně jedním velkým močálem. Jáson, který utíkal se svými vojáky před králem Ajetem, v nich navždy uvízl a musel tu založit první osadu, dnešní Lublaň.
Podle archeologický nálezů však město založili Římané v 1. století před naším letopočtem. Přibližně o pět staletí později obsadili rozkvétající Lublaň Hunové, údajně nejbližší vojáci nejznámějšího hunského vojevůdce Attily. Jeho muže později vystřídali Maďaři. Ve válečné historii města mají své jméno i čeští žoldáci, protože na konci 13. století se Lublaně zmocnil český král Přemysl Otakar II. Přes všechny válečné šrámy metropole nad řekou Lublanicí vzkvétala a byla významným centrem kultury i obchodu. V 18. století tu dokonce vznikly jedny z prvních manufaktur. Nadvládu habsburského mocnářství přerušili na kratičký čas francouzští vojáci, ale Lublaň se brzy vrátila zpět do rukou Habsburků. Na samém konci 19. století město postihlo silné zemětřesení, ale už za pár let se Lublaň opět skvěla v plné kráse. Po rozpadu Jugoslávie se Lublaň stala hlavním městem Slovinska.
Největším lákadlem Lublaně je samozřejmě její historická část plná krásných renesančních, barokních a secesních domů, v jejichž sklepních částech je spousta příjemných barů, hospůdek i restaurací. Centrem této části města je Prešernovo náměstí s půvabným františkánským kostelem a domy, které navrhl slavný architekt Jože Plečnik. Jeho díla mimochodem můžete obdivovat i na Pražském hradě. Významné jsou také lublaňské mosty, tzv. Trojmostí. Nedaleko nich je Dračí most ze začátku 20. století s četnými ornamenty v podobě draka. Naproti Trojmostí je zlatem zdobená katedrála sv. Mikuláše a obdivovaná Tržnice, kterou navrhl také Jože Plečnik.
Dominantou Lublaně je Lublaňský hrad na vysokém kopci. Netřeba dodávat, že je odtud impozantní pohled na celé město i široké okolí. Přímo pod pevností se nalézá úchvatné náměstí Francouzské revoluce, které bylo kdysi plné křižáků. Z jejich rukou pochází zdejší klášter a kostel sv. Uršuly, v nichž se dnes pořádají významné kulturní akce. Za poznáním je možné zamířit i do četných muzeí. Uklidnění po náročné pouti městem pak nabízí zelený park Tivoli. Internetový průvodce Lublaní se nachází na adrese www.ljubljana.si.)
Nedaleko od Lublaně se nacházejí dvě známé jeskyně, Postojná a Škocjanská. Známější z nich, Postojná (www.postojnska-jama.si), je otevřená v sezóně od rána do večera a skýtá úchvatný pohled do nitra země. Objevené chodby měří kolem dvaceti kilometrů, což ji řadí mezi nejdelší jeskyně v Evropě.

Rogaška Slatina
Největší a nejstarší lázeňské město Slovinska se zázračnými léčivými prameny. V krásném prostředí lázeňských budov se rok co rok léčí ze svých neduhů i bolestivých nemocí a zranění stovky lázeňských hostů. Rogaška Slatina leží uprostřed lesů na úpatí hor, jejichž rozeklané vrcholky můžete vidět i z venkovních kaváren v centru města.
Legenda praví, že na magnesium bohaté slatinské prameny byly objeveny okřídleným koněm Pegasem poté, co mu bozi poradili vyvarovat se jedné z nedalekých fontán a pít raději někde jinde, právě v Rogašce Slatině. Těžko říci, zda se tato legenda zakládá na pravdě. Blahodárné léčivé účinky zdejších pramenů však každopádně znali už staří Římané. Následovala doba útlumu a lázně nebyly dlouho zaneseny do mapy. Až když sem začali jezdit důležití lidé ze Štýrska, stoupla Rogaška Slatina na významu. Později byly léčivé účinky pramenů podrobeny vědeckému výzkumu, ve všech zdejších novinách se navíc objevily zprávy, že výrazně pomohly při léčbě nemocného vicekrále Chorvatska. Tyto zvěsti se rychle rozšířily do Vídně a do Rogašky Slatiny začali mířit bohatí obchodníci i vážení měšťané. Zájem o lázně neutichl dodnes.

  •  
  •  
  •  
  •  
  •