Surinam – Surinamská republika

31.8.2014  |  Cestování

Koncem 15. století objevili pobřeží Španělé, v polovině 17. století bylo dobyto Brity. Poté byla kolonie postoupena Nizozemí. Během napoleonských válek území přechodně obsadili Britové, na přelomu 19. a 20. století bylo nizozemskou kolonií, pak se stalo autonomní součástí Nizozemského království. V roce 1975 byla vyhlášena nezávislá republika.

KDY A JAK

Surinam je opomíjenou zemí s krásnými plážemi, nezkaženou přírodou i příjemným počasím. Nejlepší dobou pro návštěvu této jihoamerické země je suché období mezi únorem a dubnem nebo mezi srpnem a prosincem. Pobyt mezi březnem a červnem je navíc lákavý i tím, že se na mořském břehu v rezervaci Galibi na severovýchodě země páří mořské želvy.
Do Surinamu se dá přiletět přímou linkou například z Amsterodamu nebo z Londýna. Let na mezinárodní letiště Johan Pengel, které je od Paramariba vzdálené takřka 50 kilometrů, trvá zhruba deset hodin. Z Nizozemí a Německa plují do hlavních surinamských přístavů dálkové námořní lodi. Trajekty spojují Surinam i s okolními zeměmi, například s Guayanou, odkud je také možné přijet po silnici.

NEMOCNICE, SLUŽBY

Zdravotnická péče včetně rychlé pomoci není příliš dostupná a často na katastrofální úrovni. Většina nemocničních zařízení poskytuje své služby pod širým nebem. Soukromé nemocniční pokoje s klimatizací najdete pouze zřídka a jsou neskutečně drahé. Jediná veřejná pohotovost funguje v Paramaribu, ale je bez neurochirurgů a další specialisté nemusí být vždy po ruce. Mimo Paramaribo zdravotnická zařízení v podstatě neexistují. U všech lékařů bez rozdílu se většinou platí v hotovosti, záloha je dokonce vybírána i před neodkladnými zákroky. Nutné je tedy dobré cestovní pojištění, ale počítejte s tím, že případná lékařská péče bude uhrazena až po návratu do vlasti.
Upozorňujeme na to, abyste doma nezapomněli sluneční brýle s UV filtrem, opalovací krémy, klobouky a na žhavém slunci se příliš neodhalovali. Bezpečným nápojem je pouze kupovaná balená voda s neporušeným uzávěrem, kterou můžete koupit ve většině hotelů, restaurací či obchodů se smíšeným zbožím.
Surinam je cenově přijatelný, ač by cestovatelé z ČR očekávali poněkud nižší ceny. Skromný turista vystačí s 10 USD denně, náročný s 60 USD denně. Běžně se dá platit dolary, protože směna peněz v bankách často naráží na zdlouhavé byrokratické papírování. Kreditní karty jsou akceptovány pouze v lepších hotelech a restauracích.
Především Paramaribo má mnoho moderních hotelů s klimatizací, ale předběžná rezervace je v nich nezbytná kvůli omezenému počtu lůžek. Ve městě funguje i několik malých penziónů a hostelů, podrobné informace podá turistický úřad v Paramaribu. Stejně je tomu i v případě kempování, jenž je kupodivu možné na několika oficiálních místech ve vnitrozemí Surinamu. Mimo Paramaribo jsou hotely spíše vzácností, a proto se cestovatelům doporučuje vybavit se vlastním lůžkem.
Stravování je nejjednodušší v Paramaribu a Niew-Nickeri, v nichž jsou tisíce restaurací. Díky národnostnímu mixu je kuchyně plná regionálních vlivů, například indonéských, kreolských, čínských, indických, evropských i amerických. Výborné jsou především indonéské restaurace, v nichž vám nabídnou skutečně skvělá jídla v nejvyšší kvalitě. Pije se dovážené i místní pivo, lahůdkou je kokosový likér. Mimo uvedená dvě města je ale stravování velmi komplikované, protože restaurace ani bary ve zbytku země prakticky neexistují. Obvyklé spropitné je tu deset procent. Elektrické napětí je většinou 220 V, 50 HZ.

DOPRAVA, ČAS

Pokud chcete v Surinamu řídit automobil, potřebujete mezinárodní řidičský průkaz. Půjčovny jsou především v Paramaribu, v ostatních městech jen řídce u větších hotelů. Jezdí se vlevo, na silnicích se však objevuje pestrá směsice vozů s řízením na obou stranách. Většina silnic je v katastrofálním stavu, často s obrovskými výmoly, především v době dešťů. Ani Paramaribo se nepyšní lepšími silnicemi. Neexistují chodníky, takže podél silnice neustále kráčí chodci, motocyklisté i cyklisté. Rizikem je častá nadměrná rychlost, nepředvídatelné dopravní zvyky a automobily bez základní bezpečnostní výbavy. Pouliční osvětlení neexistuje. Cestovatelům se doporučuje používat vozy s bezpečnostními pásy a vyvarovat se řízení motocyklu.
Vnitrozemské silnice jsou sjízdné jen v době sucha, během dešťů bývají zavřené. Vedou přes členitý, řídce osídlený deštný prales. Hlavní dopravní tepna země, východozápadní dálnice, je s pevným povrchem. Vede ale zemědělskými oblastmi, proto jsou na ní běžné farmářské stroje a zvířata.
Dalším způsobem dopravy jsou autobusy, které vyjíždějí z metropole do řady míst země. Jsou velmi levné, ale o kvalitě cestování se příliš mluvit nedá. Železniční doprava neexistuje. Taxi najdete na každém rohu, cenu je třeba sjednat předem, protože řidiči nepoužívají taxametry. Čas je minus čtyři hodiny.

NEBEZPEČÍ

Drobná kriminalita kvete ve všech částech země, největší koncentrace zločinu je samozřejmě v Paramaribu, kde navíc usnadňuje kriminálníkům život nedostatečná policejní autorita a také slabá role státu. V okrajových částech města často dochází i k vážným trestným činům včetně ozbrojených loupeží a vražd. Cizinci jsou často oběťmi zločinu. Není mnoho dokladů o tom, že by k loupežím docházelo poblíž velkých hotelů, a proto se turistům doporučuje neopouštět jejich stín a vzdálené výlety pořádat pouze s místními cestovními kancelářemi, které dokonale znají zdejší bezpečnostní situaci. Ke kapesním krádežím dochází především v obchodních a nákupních čtvrtích Paramariba. Je proto hazardem nosit cennosti a ukazovat veřejně peníze. Cizí měnu je vhodné vyměnit v hotelu, bance nebo oficiální směnárně. Při směně na ulici se vystavujete možnosti okradení a podvedení.
Krádeže vozidel a jejich vykrádání nejsou v Surinamu příliš časté, ale stávají se. Proto nikdy nenechávejte věci v autě bez dozoru a při jízdě zavírejte okna a zamykejte dveře. Nebezpečné oblasti, ve kterých kvete tvrdý zločin, jsou ve městech Albina a Moengo a podél dálnice mezi Paramaribem a Albinou.

OSOBNÍ ZKUŠENOSTI

ZAJÍMAVÁ MÍSTA

PARAMARIBO
V roce 1613 dva Holanďané, Dirck Cleaszoon van Sanen a Nicolaas Balistel, založili poblíž indiánské vesnice Paramaribo malou obchodní společnost. Základní kámen pro současné Paramaribo, hlavní město země, byl položen.
Většina cestovatelů začíná své putování na Onafhankelijkheindsplein (náměstí Nezávislosti), které se nachází ve starém centru města nedaleko řeky Surinam. Nejnápadnější stavbou tady je prezidentský palác. Bílá budova byla postavena v první polovině 18. století, ale řada částí byla připojena v pozdějších letech. Budova paláce a soukromá zahrada je pro turisty přístupná pouze v Den Nezávislosti – 25. listopadu.
Většina budov v Paramaribu je postavena ze dřeva. Na Onafhankelijkheidsplein můžete vidět i některé budovy z cihel, například Ministerstvo financí z roku 1836, červená stavba s bílou věží. Cihly bývaly používány jako zatížení lodí, které sem připlouvaly z Evropy v časech, kdy byl Surinam holandskou kolonií. Před Ministerstvem financí stojí krásná socha nejznámějšího politika, ministerského předsedy z šedesátých let Johana Adolfa Pengela.
Mezi ulicí Grote Combeweg a řekou Surinam je Palmentuin, zahrada palem. V 19.století byla součástí zahrady prezidentského paláce. Na počátku 20. století ji však úřady zpřístupnily pro veřejnost. Z Palmentia můžete vidět část soukromé zahrady prezidenta. Vaše další kroky by mohly vést na Kleine Combeweg. V místech mezi touto ulicí a řekou stojí monumentální stavby, z nichž nejznámější je pevnost Zeelandia stará více než 350 let. Postavili ji francouzští kolonisté, zdokonalili ji angličtí vojáci a později začali využívat Holanďané. Až v roce 1667 získala současné jméno. Na začátku 20. století byla pevnost využívána jako muzeum. V letech 1981 až 1992 se do ní však opět vrátila armádou, nyní by se měla opět stát muzeem.
Nedaleko pevnosti je bulvár Waterkant. Stavby, které tu uvidíte, byly postaveny po městských požárech v letech 1821 a 1832. Původně to bývaly domy obchodníků. Mezi další významné stavby patří bílá cihlová budova Waaggebouw či zbytky staré policejní stanice. Byla zničena v roce 1980, když armáda přepadla vládu. Jen o několik set metrů dál je centrální obchod města, obrovský bílý komplex. Najdete v něm velké množství různého zboží. Vzhledem k rozdílným původům obyvatel Surinamu možná pochopíte africké vlivy vedle indiánských. Nezapomeňte navštívit druhé patro této obchodní haly.
Na nedaleké ulici Dr. Sophie Redmondstraat stojí nejvyšší budova Surinamu – osmipatrová Hakrinbank. Sousední Steenbakkerijstraat je jedna z největších nákupních tříd v Paramaribu, které zdatně sekunduje třída Domineestraat. Na nejbližším levém rohu ulice je obchodní dům Kersten. Naproti Kerstenu je supermarket a na jeho vrcholku hotel Krasnapolsky. Právě tady odbočte doprava na Spanhoek s modrou budovou obchodního domu Fernades. Vysoký dům po pravé straně je sídlo telekomunikační společnosti TeleSur. Před ní stojí fontána a malá věž se zvonkohrou. Po krátké přestávce v některém z příjemných hospůdek zamiřte na Kerkplein (Chrámové náměstí), v jehož středu stojí Renomovaný kostel z roku 1837. Stavba se skládá z osmi stěn, přesně jako původní kostel, který byl zničen během městského požáru v roce 1821. Za zmínku stojí i další z církevních staveb a zároveň možná největší dřevěná stavba v celé latinské Americe – žlutá katedrála sv. Petruse. Byla postavena v posledních dvou desetiletích 18. století. V roce 1979 hrozilo její zřícení, a proto byla pro veřejnost uzavřena a zrekonstruována. Dnes opět slouží svým účelům.

WITAGRON
Půvabné městečko, z něhož se podnikají krásné výlety do národního parku Brownsberg. Tato věčně zelená plocha obsahuje rozsáhlou část tropických deštných pralesů, které se rozkládají kolem jedné z největších světových nadrží – WJ van Blommestein Meer, asi tak hodinu a půl cesty autem od Paramariba. Je možné zúčastnit se organizované výpravy, která také zahrnuje krátkou procházku po planině Mazaroni, odtud je nádherný výhled na nádrž. Vydat se můžete i na delší pěší túru – příkrý sestup do kaňonu s malými, ale velice zajímavými vodopády.

Rozloha: 163 273 km2
Počet obyvatel: 400 000
Hlavní město: Paramaribo (250 tisíc obyvatel)
Úřední řeč: holandština
Náboženství: křesťanství
Měna: Surinamský gulden (SRG) = 100 centů

  •  
  •  
  •  
  •  
  •