Švýcarsko – Švýcarská konfederace

31.8.2014  |  Cestování

Starověkými obyvateli dnešního Švýcarska byly kmeny Rétů a keltských Helvétů, kteří také dali Švýcarsku jméno Helvetia. Tyto kmeny si záhy porobila Římská říše, po jejímž rozkladu se na území Švýcarska usadily některé germánské kmeny, kromě Bavorů také Alamani a Burgundi.

Přibližně v 6. století se země stala součástí Francké říše, které patřila ještě ve 12. století, kdy se v centrálním Švýcarsku usídlil rod Habsburků. Původním obyvatelům se však nadvláda Habsburků příliš nelíbila, a tak se většina švýcarských kantonů (Schwyz, Unterwalden, Uri a další) spojila do tzv. Věčného spolku, který měl jediný cíl – vytlačit rod Habsburků ze Švýcarska. V následujících staletích se Švýcarsko začalo rozrůstat, terčem expanze byla především severní Itálie. Třicetiletou válku přečkala země bez dramatických šrámů. Po Vestfálském míru, který Třicetiletou válku formálně ukončil, byla nezávislost dnešního Švýcarska potvrzena.
V Napoleonských válkách však zemi dobyli francouzští vojáci, kteří na území Švýcarska vyhlásili Helvétskou republiku pod správou Francie. Po definitivní porážce Napoleonských vojsk získalo Švýcarsko zpět ztracenou suverenitu a v roce 1815 byla navíc vyhlášena věčná neutralita. Neutrální bylo Švýcarsko i během obou světových válek. Především ve druhém válečném konfliktu se proto stalo častým cílem německých emigrantů. Dnes patří mezi nejrozvinutější státy světa.

PODNEBÍ

Klimatické podmínky: Ve Švýcarsku vládne mírné kontinentální klima. Byť je Švýcarsko velmi malou zemí na mapě světa, má různé klimatické regiony podle toho, zda se jedná o nízko položené vnitrozemí nebo vysoké Alpy. Pro alpské stráně jsou typické výrazné a rychlé změny počasí a je tady samozřejmě více chladno než v nížinách. Nejtepleji je ve Švýcarsku v létě, konkrétně v měsících červnu, červenci a srpnu, kdy se průměrné teploty vyšplhají až ke 26 °C. V tomto období je rovněž nejvyšší počet slunečných hodin (kolem 8 denně), ale také se setkáte s nejvyšším počtem srážek. Nejtvrdší mrazy trápí Švýcary v lednu, únoru a prosinci, kdy teploty klesají až k – 5 °C, v Alpách ještě níže. Aktuální počasí včetně předpovědi pro nejbližší dny najdete na adrese www.meteoschweiz.ch.
Nejlepší doba návštěvy: Švýcarsko je rozmanitá země, a tak ji můžete navštívit v jakékoliv roční době. Záleží vlastně jen na tom, co od návštěvy očekáváte. Pokud míříte za poznáváním země nebo turistikou v Alpách, doporučujeme léto, tedy měsíce od června do září. Musíte ale počítat se značně vyššími cenami než mimo sezónu. Ani v letních měsících a relativně teplém a suchém počasí není vhodné podceňovat sílu alpských velikánů. Proto je rozumné vybavit se nepromokavým oblečením a kvalitní obuví.
Chcete-li se vyhnout návalům turistů a problémům s ubytováním, přijeďte do země v rozmezí dubna a května nebo září a října. Nenarazíte na davy turistů a vychutnáte si kouzelné přeměny švýcarské přírody, ale samozřejmě na úkor teplého počasí. A pokud míříte za dokonalými sjezdovkami a běžeckými tratěmi, pak vězte, že lyžařská sezóna začíná na konci listopadu a končí v polovině dubna. Ubytování v zimních střediscích je dobré rezervovat předem.

VSTUPNÍ PODMÍNKY

Doklady: Nutný je cestovní pas platný ještě alespoň 6 měsíců po vstupu do země. Motoristé potřebují doklady k vozidlu, technický průkaz, zelenou kartu a označení CZ na vnějšku vozu. Nutný je národní řidičský průkaz (s překladem do němčiny) nebo mezinárodní řidičský průkaz. V případě cesty cizím vozem potřebujete notářsky ověřený souhlas právoplatného majitele. Cyklisté musí mít pro provoz jízdního kola ve Švýcarsku uzavřenou se Švýcarským sdružením silničních dopravních úřadů zákonnou pojistku o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem jízdního kola. Tuto pojistku lze uzavřít na každé poště, případně u prodejců sportovních potřeb ve Švýcarsku zakoupením a vylepením příslušné etikety na kole (v roce 2001 stála 4 CHF na rok).
Vízová povinnost: Není zavedena pro běžné turistické cesty do 90 dnů. Podmínkou pro povolení vstupu do Švýcarska je také dostatečné finanční vybavení pro cestu a pobyt. Jeho výše není zákonem stanovena a záleží na délce a účelu deklarovaného pobytu (obvykle se u individuálních turistů za přiměřenou částku pro dospělou osobu uvádí 120 – 150 CHF na den, u mladistvých poměrně méně).
Celní předpisy: Bezcelně je povoleno dovézt potraviny, nealkoholické nápoje a další zboží potřebné pro cestu a pobyt v cizině (oblečení, foto a videopřístroje, sportovní vybavení, dopravní prostředky apod.). U alkoholických nápojů (platí pouze pro cestující od 17 let) je povoleno dovézt 2 litry lihoviny do 15 stupňů, 1 litr lihoviny nad 15 stupňů, 200 cigaret nebo 50 ks cigár či 250 g tabáku. Dále lze dovézt dárky v ceně do 100 CHF (cestující do 17 let do 50 CHF) s výjimkou alkoholických a tabákových výrobků nad uvedené množství. I za průvoz nadměrného množství potravin včetně konzerv a masových výrobků švýcarské celnice vyměřují vysoké pokuty a zboží zabavují. Dovoz čistého lihu je zakázán.
Bez povolení švýcarských úřadů je zakázán jakýkoliv dovoz střelných zbraní, střeliva, radarového zařízení včetně zařízení na identifikaci radarů bez ohledu na to, zda jsou ve vozidle pevně zabudována, pod sankcí zabavení věci, vysokých pokut (až 600 CHF) a případného zákazu dalšího vstupu do Švýcarska.

NEBEZPEČÍ

Bezpečnostní situace: Švýcarsko je velmi bezpečnou zemí, žádná zvláštní rizika neexistují. Pozor je třeba dávat především na místech, kde se soustřeďuje velký počet osob, například na letištích, kde vás i přes velmi dobrou pověst Švýcarska s klidem okradou.
Při provozování horské turistiky je třeba počítat s náhlým zhoršením povětrnostních podmínek. Bezpodmínečně nutná je kvalitní výstroj a výzbroj. Doporučujeme nepřeceňovat vlastní schopnosti či možnosti, nepodceňovat neznalost terénu! Jednoznačně se doporučuje uzavřít cestovní pojištění pro případ nemoci, úrazu či smrtelné nehody.
Drogová kriminalita: Nedovolená výroba, dovoz, držení omamných a psychotropních látek a jedů jsou trestné. Za trestné činy spojené s těmito látkami hrozí trest odnětí svobody až na 20 let, peněžitý trest, zabavení věci a rovněž trest zákazu pobytu ve Švýcarsku.

DOPRAVA DO ZEMĚ

Letecká doprava: Letecky lze do Švýcarska přicestovat pravidelnými přímými linkami mezi Prahou a Curychem, které zajišťuje mimo jiné švýcarská letecká společnost CrossAir (www.crossair.com) Linky létají denně. Letouny z České republiky přistávají na mezinárodním letišti v Curychu, na další čtyři mezinárodní letiště se dostanete s přestupem.
Letiště Curych (www.zurich-airport.com) je důležitou dopravní křižovatkou Evropy. Leží 11 kilometrů od města, do něhož se dostanete přibližně za 20 minut. Vlaky jezdí ze stanice pod terminálem B každých 15 minut. Cestovat lze také denními a nočními autobusy. Cestující do Curychu si mohou zakoupit tzv. Fly-Rail Luggage ticket, který zajišťuje, že jejich zavazadla budou přepravena přímo na železniční stanici. Turisté se na letišti mohou rovnou zapojit i do Švýcarského dopravního systému (Swiss Travel Systém), o němž podrobně píšeme v kapitole Doprava v zemi. Z curyšského letiště se do města pochopitelně dostanete i taxíky, které stojí před terminálem. Vybavení letiště je standardní, najdete tu banky, směnárny, autopůjčovny, bar, restauraci, duty-free shopy a další.
Další mezinárodní letiště se nachází v Ženevě (www.gva.ch). Leží 5 kilometrů severozápadně od města, do něhož se dostanete pravidelnou železniční linkou. Cestovat lze také autobusem číslo 10, doba jízdy je přibližně 10 minut. Samozřejmě lze cestovat také vozy taxi. Vybavení letiště je standardní. Mezinárodní letiště Bern (www.flughafenbern.ch) leží asi 9 kilometrů od města. Cestovat do centra lze autobusy i taxíky. Vybavení letiště je standardní. Mezinárodní letiště Basilej (www.euroairport.ch) je 12 kilometrů od města. Cestovat do centra města lze autobusy i vozy taxi. Vybavení letiště je standardní. Posledním z pětice mezinárodních letišť je Lugano.
Železniční doprava: Mezinárodní vlaky přijíždějí do Švýcarska z většiny evropských zemí, mimo jiné z Německa, Itálie, Španělska, zemí Beneluxu a samozřejmě i z České republiky. Pokud pojedete s přestupem do Curychu, povede vaše cesta přes rakouský Linec či německý Mnichov. Do Bernu se jede přes německý Štrasburk, do Basileje a Ženevy buď přes Štrasburk nebo Norimberk a Mainz. Cesta trvá včetně přestupů od 12 do 17 hodin. Jedná se v naprosté většině o mezinárodní rychlíky. Jízda je tedy pohodlná, rychlá a samozřejmě patřičně drahá. Výrazných slev mohou využít cestující do 26 let. Součástí vlaků jsou zpravidla také jídelní a lůžkové vozy. Je lepší si jízdenku rezervovat předem. Do dalších měst Švýcarska se lze pak dopravit místními spoji, hlavním železničním uzlem je Curych. Více informací najdete na stránkách Švýcarské federální dráhy (www.sbb.ch).
Autobusová doprava: Cestovat autobusem lze na pravidelné lince do Curychu po trase Brno – Praha – Plzeň – Rozvadov/Waidhaus (Německo) – Lindau/Hörbranz (Rakousko) – Höchst/St. Margareten (Švýcarsko) – St. Gallen – Curych. Cestu dlouhou o něco více než 700 kilometrů by měl autobus zvládnout za necelých 11 hodin. Při nákupu zpáteční jízdenky je obvykle poskytována sleva. Do dalších švýcarských měst je možné cestovat právě z Curychu, odkud vyjíždí většina dálkových spojů do dalších měst.
Automobilová doprava: Řidiči osobních automobilů potřebují ke vstupu na území Švýcarska kromě platného cestovního pasu také doklady k vozidlu, technický průkaz, zelenou kartu a označení CZ na vnějšku vozu. Nutný je národní řidičský průkaz (s překladem do němčiny) nebo mezinárodní řidičský průkaz. V případě cesty cizím vozem potřebujete notářsky ověřený souhlas právoplatného majitele. Cestování do Švýcarska po vlastní ose je velmi oblíbené, a to kvůli nevelké vzdáleností a také faktu, že Švýcarsko je včleněné do sítě evropských dálnic a rychlostních komunikací a cesta rychle ubíhá. Počítejte s tím, že na švýcarských dálnicích je třeba mít platnou dálniční známku Autobahnvignette, kterou si můžete koupit na hraničním přechodu, u čerpacích stanic nebo na poštách. Dálniční známka stojí přibližně 45 CHF a platí 14 měsíců.
Nejrychlejší cesta do Švýcarska vede přes Německo, kde se za použití dálnic neplatí. Trasa je následující: hraniční přechod v Rozvadově – Norimberk – Stuttgart – Curych. Cesta z Prahy do Curychu je dlouhá necelých 700 kilometrů a neměla by trvat déle než 7 hodin. Přejezd německo-švýcarských hranic se zpravidla obejde bez zdržení, je plynulý.
Říční doprava: Vyžít lze pravidelné spojení po řece Rýn z Amsterodamu do Basileje.

DOPRAVA V ZEMI

Swiss Travel System: Byť je Švýcarsko rozlohou nevelké, funguje tu hustá vnitrostátní letecká doprava (zejména mezi Curychem a Ženevou). Linky provozuje společnost CrossAir (www.crossair.com). Kromě mezinárodních letišť, které uvádíme v sekci Doprava do země, jsou využívána také malá regionální letiště. Ta jsou většinou přizpůsobena jen na přistávání středních a malých osobních letadel. Jedná se hlavně o tato letiště: Sion (www.sionairport.ch), St. Moritz (www.engadin-airport.ch), Grenchen (www.airport-grenchen.ch) a St. Gallen (www.flughafen-altenrhein.ch).
Základním průkazem pro cestování po Švýcarsku je Swiss Pass. Po zvolenou a zaplacenou dobu 4, 8, 15, 21 dní nebo 1 měsíc je možné neomezeně využívat celý dopravní systém, tedy cestovat vlakem, autobusem nebo lodí. Cestující navíc získá zdarma dopravu ve 36 městech a četné slevy na mnoha horských železnicích a lanovkách.
Swiss Flexi Pass držitelům umožňuje, aby si v jednom měsíci zvolili 3 až 9 dnů, během nichž budou jezdit se stejnými výhodami jako v případě Swiss Passu. Pokud vás bude cestovat více, získáte další slevy. Swiss Transfer Ticket je ideální pro turisty, kteří do Švýcarska přijíždějí na krátkodobý pobyt na jednom místě (služební cesta, lyžařská dovolená). Tento průkaz totiž umožňuje bezplatný transfer od švýcarské hranice nebo z letiště do místa pobytu a zpět. Swiss Card poskytuje držitelům stejné výhody jako Swiss Transfer Ticket, ale umožňuje používat ostatní způsoby dopravy a mnoho horských lanovek s poloviční slevou. Rodinám s dětmi je určena rodinná jízdenka (STS-Familienkarte). Děti do 16 let díky ní cestují bezplatně. Bližší informace o Švýcarském dopravním systému i o všech slevách získáte na stránkách Švýcarské federální dráhy (www.sbb.ch).
Železniční doprava: Je zapojena do Švýcarského dopravního systému. Železniční doprava se těší velkému zájmu cestujících, údajně se podílí na přepravě osob v zemi 50 procenty. Vlaky jsou rychlé, čisté, pohodlné a jezdí přesně. Přibližně polovinu tratí spravuje stát, zbývající část drží v rukou soukromé firmy. Vlaky jezdí mezi velkými městy i do vzdálených regionů země. Navíc je možné nasednout do romantických úzkokolejek. Na území Švýcarska jezdí i slavné vlaky, které křižují nádherné oblasti plné panoramatických výhledů. Jedním z takových spojů je i světoznámý Ledovcový expres, údajně nejpomalejší rychlík na světě. Jeho pozoruhodná trasa spojuje dvě nejznámější alpská střediska Zermat a Svatý Mořic a vede před 291 mostů a 91 tunelů. Z oken je úžasná vyhlídka.
Časový interval spojů mezi velkými městy je půl hodiny, maximálně hodina. Švýcarská vláda podporuje ekologický způsob dopravy po železnici, a tak i zdejší společnosti nabízejí výrazné slevy při zakoupení časových jízdenek. Nutno dodat, že velká část Švýcarů tuto možnost využívá. Švýcarské federální dráhy (www.sbb.ch) poskytují celou řadu slev, a to začleněných do Švýcarského dopravního systému i vztahujících se pouze na železnici. Slevy mohou získat mladí i staří cestující, pravidelní cestující, příležitostní cestující a podobně. Více informací se dozvíte přímo na stránkách železnice.
Autobusová doprava: Švýcarské autobusy jsou přesné úplně stejně jako pověstné švýcarské hodinky. V zemi funguje kvalitní autobusová síť, která čítá dálkové trasy mezi velkoměsty i lokální tratě. Mezi vesničkami a po horských úbočích jezdí tzv. postal busy – romantické žluté poštovní autobusy. Jejich zastávku najdete před každou poštou a železniční stanicí. Jízdenky se kupují přímo u řidiče. Autobusy jsou zapojené do Švýcarského dopravního systému.
Lodní doprava: Je součástí Švýcarského dopravního systému. Rychlé, čisté a pohodlné lodě plují především po velkých švýcarských jezerech, tedy třeba po Ženevském jezeře nebo jezeře Vierwaldstättersee, po němž se pohybují kolesové parníky. Příjemnou okružní plavbu je možné zažít i ve městě Lucern.
Automobilová doprava: Řidiči osobních automobilů potřebují na území Švýcarska kromě platného cestovního pasu také doklady k vozidlu, technický průkaz, zelenou kartu a označení CZ na vnějšku vozu. Potřebný je národní řidičský průkaz (s překladem do němčiny) nebo mezinárodní řidičský průkaz. V případě cesty cizím vozidlem potřebujete i notářsky ověřený souhlas právoplatného majitele. Pokud si chcete vůz půjčit ve Švýcarsku, můžete zamířit do četných autopůjčoven, které se většinou nacházejí na letištích a v centrech měst. Služby tady nabízejí mezinárodní i domácí půjčovny. Pronájem vozidla můžete vyřídit i prostřednictvím internetu, například u těchto autopůjčoven: Business Car (www.business-car.ch), Happy Rent (www.happyrent.ch) a Aloc Cars (www.loccars.ch).
Ve Švýcarsku se jezdí vpravo. V zemi je kvalitní silniční a dálniční síť. Při použití dálnic je nutné zakoupit na hraničním přechodu, u čerpací stanice nebo na poště dálniční známku, tzv. Autobahnvignette, která stojí přibližně 45 CHF. Dálniční nálepka platí 14 měsíců, vždy od 1. prosince do 31. ledna přespříštího roku. Nejvyšší povolená rychlost je v obci 50 km/h, mimo obec 80 km/h, na rychlostních komunikacích 100 km/h a na dálnicích 120 km/h. Tolerované množství alkoholu v krvi je 0,5 promile. Za jízdy je zakázáno telefonovat. Děti do 7 let musí být v motorových vozidlech přepravovány ve speciálních sedačkách vzadu, děti od 7 do 12 let musí sedět připoutané na sedadlech vzadu a děti starší 12 let mohou sedět připoutané i na sedadle vpředu. Motocyklista musí mít helmu. Doporučujeme dopravní předpisy respektovat, protože policie je nekompromisní a pokuty vysoké.
Ve Švýcarsku je velké množství automobilů. Důsledkem jsou poměrně časté dopravní zácpy, které jsou typické pro trasu Curych – Bern a pro Gotthardský tunel, který měří 17 kilometrů. Ve větších městech je prakticky nemožné zaparkovat poblíž centra. Rozumnější je nechat vůz na parkovišti a dále pokračovat hromadou dopravou. Čerpacích stanic je dostatek. Zaplatit lze i platebními kartami a fungují tu i benzínky s tzv. peněžními bankovními automaty. Přijímají bankovky v hodnotě 10 a 20 CHF a natankovat můžete kdykoliv. Pomoc motoristům v nouzi poskytuje Švýcarský automotoklub – Automobile Club de Suisse (www.acs.ch). Na stránkách automotoklubu rovněž získáte podrobné informace o automobilové dopravě v zemi. Silniční služba je k dispozici nonstop na telefonu 0844 81 1001, silniční informace získáte nonstop na čísle 031-312 15 15.
Letecká doprava: Byť je Švýcarsko rozlohou nevelké, funguje tu hustá vnitrostátní letecká doprava (zejména mezi Curychem a Ženevou). Linky provozuje národní společnost SwissAir (www.swissair.cz) i společnost CrossAir (www.crossair.com). Kromě mezinárodních letišť, které uvádíme v sekci Doprava do země, jsou využívána také malá regionální letiště. Ta jsou většinou přizpůsobena jen na přistávání středních a malých osobních letadel. Jedná se hlavně o tato letiště: Sion (www.sionairport.ch), St. Moritz (www.engadin-airport.ch), Grenchen (www.airport-grenchen.ch) a St. Gallen (www.flughafen-altenrhein.ch).
Městská doprava: Je zapojena do Švýcarského dopravního systému. Většina měst má hustou a dobře fungující městskou dopravu, kterou zajišťují zpravidla autobusy a tramvaje. Jízdenky lze koupit v prodejních automatech, které najdete na každé autobusové a tramvajové zastávce, stačí mít pár drobných. Přímo ve vozech se jízdenky neprodávají. V případě revize jízdenek vás bez platné jízdenky čeká vysoká pokuta.

ZDRAVOTNICTVÍ

Charakteristika zdravotnictví: Švýcarské zdravotnictví je jedno z nejlepších na celém světě. Lékaři jsou zkušení a prakticky bezchybní, nemocnice a kliniky disponují moderními přístroji. Tomu však odpovídají ceny, které jsou velmi vysoké. Mezi Českou republikou a Švýcarskem není uzavřená dohoda o poskytování bezplatné léčebné péče, proto se za každý zákrok musí zaplatit, a to zpravidla v hotovosti. V případě ohrožení života švýcarská zdravotnická zařízení sice poskytnou českým turistům ošetření na dluh, ale později nekompromisně požadují jeho uhrazení (mezi Českou republikou a Švýcarskem navíc existuje pro vymáhání dluhů dohoda o uznání a výkonu soudních rozhodnutí). Proto doporučujeme kvalitní cestovní pojištění, které byste neměli podceňovat především v situaci, kdy jedete do Švýcarska lyžovat. Ani při běžné návštěvě Švýcarska byste ho však neměli postrádat.
Léky a lékárny: Lékárny se ve Švýcarsku označují Apoteke. Jsou široce dostupné a koupíte v nich všechny běžné léky. Personál je kvalifikovaný, nebývá problém domluvit se anglicky. Cenová hladina léků ve vysoká, proto je vhodné přivézt dostatečné množství potřebných léků s sebou. Švýcarské lékárny jsou většinou otevřené ve všední dny od 8 do 17 nebo 18 hodin. Ve většině lékáren je vylepena nebo vyvěšena adresa nejbližší lékárny otevřené déle nebo dokonce nonstop. Adresu lékárny s pohotovostní službou obvykle získáte i prostým dotazem v hotelu, na policii nebo na telefonním čísle záchranné služby.
Další rady: Pro turisty z České republiky není při cestách do Švýcarska předepsané povinné očkování. Voda z kohoutků je zpravidla pitná. Mimo obydlené oblasti si tento fakt raději ověřte nebo pijte vodu balenou, která je široce dostupná. Kupované mléko je pasterizované, jídlo bezpečné. Občas se u některých turistů vyskytne tzv. cestovní průjem, které však za pomocí běžných léků zpravidla brzy odezní. Ve Švýcarsku se vzácně, ale přece vyskytuje vzteklina. Při poranění neznámým zvířetem je proto vhodné zamířit k lékaři. V letních měsících hrozí nebezpečí klíšťové encefalitidy, vhodné je tedy pro toulky přírodou patřičné očkování. Pří cestách do švýcarských Alp doporučujeme nepřeceňovat síly a vybavit se patřičným oblečením a obuví a být připraveni na rychlé změny počasí. Zároveň bychom neměli zapomínat na kvalitní ochranné krémy a sluneční brýle s UV filtrem.

MĚNA A CENOVÝ KOŠ

Charakteristika: Měnovou jednotkou Švýcarska je 1 švýcarský frank (CHF), který se dále dělí se 100 centimů. Bankovky jsou v oběhu v nominálních hodnotách 1 000, 500, 200, 100, 50, 20 a 10 CHF. Mince jsou v nominálních hodnotách 5, 2 a 1 CHF a 50 20, 10 a 5 centimů. Dovoz i vývoz jakékoliv měny je bez omezení. Podrobnosti získáte na stránkách Švýcarské národní banky (www.snb.ch).
Směna valut: Peníze lze vyměnit v bankách a směnárnách, ale zamířit můžete také do hotelů nebo malých úřadoven v hlavních železničních stanicích. Vyměnit lze také cestovní šeky a na přepážkách bank je možné uskutečnit výběr hotovosti, tzv. cash advance. V některých místech lze hotovost vyměnit také prostřednictvím směnárenských automatů. Směnárny jsou otevřené od pondělí do pátku od 8.30 do 16.30 hodin, v sobotu je zavřeno. Venkovské směnárny často dodržují polední pauzu, někdy trvá i dvě hodiny od 12 do 14 hodin. Směnárny na letištích a na hlavních nádražích jsou naopak otevřené nonstop. Otevírací hodiny bank jsou většinou stejné. Mezi přední švýcarské banky patří Anker Bank (www.ankerbank.ch), BEC (www.bec.ch) a Credit Suisse (www.credit-suisse.ch).
Cestovní šeky, platební karty: Používání platebních karet je ve Švýcarsku široce rozšířené. Využít je můžete prakticky všude – v obchodech, restauracích, hotelech, čerpacích stanicích nebo při placení vstupného do muzeí. Cestovní šeky lze vyměnit v bankách nebo směnárnách. Cestovními šeky v domácí měně zaplatíte i v řadě hotelů a restaurací. Doporučujeme dovézt cestovní šeky přímo ve švýcarských francích a vyhnout se tak poplatkům při dvojí směně. Švýcarské banky často nabízejí při směně cestovních šeků lepší kurz než při směně hotovosti. Uplatnit lze také eurošeky s garanční kartou.
Refundace DPH: Daň z přidané hodnoty činí ve Švýcarsku 6,5 procenta a je obsažena v ceně zboží. Zahraniční návštěvníci mají právo na refundaci DPH, pokud nakoupili zboží za více než 500 CHF. Nesmí však zapomenout požádat o formulář Tax-free-Shopping. Obchody, které refundaci DPH podporují, poznáte podle typické loga – čtverce s šedomodrým okrajem, v němž je napsáno TAX FREEE SHOPPING.

UBYTOVÁNÍ

Charakteristika ubytování: Švýcarsko má dostatek ubytovacích kapacit, celková kapacita je více než čtvrt milionu lůžek. Nabízí se přitom široká škála možností, takže můžete přenocovat v luxusním hotelu zapojeném do mezinárodních řetězců nebo v rodinném hotelu pod horami, který provozuje jedna rodina už několik set let. K dispozici máte i hostely, motely, penziony, prázdninové chaty, farmy nebo kempy. Vše je, jak už to u Švýcarů bývá, velice kvalitní, ale rovněž bohužel dosti drahé, alespoň pro běžného turistu z České republiky. Během letních měsíců a lyžařské sezóny je lepší si ubytování rezervovat předem.
Hotely: Představují hlavní ubytovací sílu Švýcarska, vždyť v zemi je přibližně 6.200 hotelů, motelů nebo lázeňských zařízení. Švýcarské hotely jsou kvalitní a poskytují nejlepší služby. Cenová hladina je ale vysoká. Přibližně 40 procent všech hotelů je sdruženo ve Švýcarské hotelové asociaci (Schweizer Hotelier Verein), která sídlí na adrese Monbijoustrasse 130, 3001 Bern, tel: 031/370 4111, fax: 031/370 4444. Asociace rozděluje hotely do pěti kategorií klasickým hvězdičkovým systémem od jedné do pěti hvězdiček. Není třeba dodávat, že jedna hvězdička značí jednoduché ubytování, pět hvězdiček největší mezinárodní luxus. Narazíte-li na zařízení bez hvězdiček, žádnou paniku. Ne všechny hotely totiž patří mezi členy asociace. Nečlenům proto neplyne povinnost být ohvězdičkovaní. Vzhledem k náporu turistů, které Švýcarsko zažívá v létě i zimě, je rozhodně rozumnější rezervovat pobyt předem. Přijatelný hotel můžete vyhledat například na adrese www.hotels4you.ch či www.swisshotelsearch.com.
Penziony: S tímto ubytovacím zařízením se setkáte především v horských oblastech. Najít je však můžete i v nížinách. Penziony většinou nabízejí skromné, ale velmi příjemné ubytování. V ceně je obvykle snídaně, na požádání je možné dostat i večeři nebo kompletní stravování. Seznam penzionů získáte v regionálních turistických úřadech.
Ubytování v soukromí: Nápisy Zimmer frei nejsou jen českou záležitostí. Stejně se označuje i ubytování v soukromí ve Švýcarsku. Cedule mohou znít také Chambres á louer nebo Affitasi camere. Jedná se o poměrně levný způsob ubytování, samozřejmě na místní poměry. Adresy takových subjektů obdržíte v místních turistických kancelářích.
Prázdninové a horské chaty: Ubytování v přírodě je ve Švýcarsku velmi oblíbené, a to nejen mezi místními. Tuto formu ubytování vyhledává i stále více zahraničních turistů. Můžete si pronajmout pokoj v chatě nebo si rovnou najmout celou chatu nebo dům. Tuto možnost nabízí mnoho místních i zahraničních cestovních kanceláří a touroperátorů. Nabídky vám poskytnou i místní turistické úřady. Švýcarský alpský klub Alpen-Club SAC provozuje asi 160 horských chat v nejkrásnějších místech Alp. Slouží nejen k ubytování, ale také jako výborné výchozí body při turistice nebo horolezectví. Bližší informace získáte na adrese klubu: Schweizer Alpen-Club SAC, Zentralsekretariat, Monbijoustrasse 61, CH-3000 Bern 23, tel: 031/370 18 18.
Hostely: Ubytování v hostelech patří mezi zahraničními turisty k nejoblíbenější formě ubytování, a to kvůli podstatně nižším cenám než v místních hotelech. Mládežnické ubytovny (Jugendherbergen) jsou otevřeny všem hostům, kteří vlastní platný JH průkaz. V případě, že je hostel plný, mají přednost lidé do 25 let. Hostely jsou především ve velkých městech. Více informací obdržíte od Švýcarské asociace mládežnického ubytování (Schweizer Jugendherbergen), Schaffhauserstrasse 14, CH-8042 Zürich, tel. 01/360 14 14, fax 01/360 14 60. Využít můžete i internetovou adresu www.youthhostel.ch.
Kempy: Ve Švýcarsku je přes 500 kempů, z nichž 90 má celoroční provoz. Ostatní bývají otevřené od dubna nebo května do září. Švýcarské kempy jsou skvěle vybavené, často v nich lze odstavit i karavany. Na kempinkové karty CCI lze obdržet zajímavé slevy. Více informací získáte na stránkách Švýcarské kempinkové a karavaningové asociace (www.swisscamps.ch). Volné kempování je možné jen se souhlasem majitele pozemku nebo příslušného úřadu. Další informace o kempinku v zemi je možné najít na www.camping.ch.

STRAVOVÁNÍ

Charakteristika kuchyně: Švýcarská kuchyně je velmi chutná, i když o ní zlí jazykové tvrdí, že vůbec není původní. Prý je do posledního receptu opsaná z francouzských, německých a italských kuchařek. Samozřejmě tomu tak není, byť švýcarská kuchyně nezapře, že se recepty z okolních zemí hodně inspirovala. Každá švýcarská oblast má vlastní speciality. Například ve francouzské části země si můžete pochutnat na skvělých pokrmech raclette (jídla s tekutým rozpuštěným sýrem) nebo fondue, kdy se namáčí chléb do výtečného horkého sýra (ve Švýcarsku obvykle ementál nebo vacherin) doplněného o bílé víno, trochu mouky a česnek. Velmi chutné je i klasické fondue, kdy jsou kousky masa pokládány do vřícího oleje a konzumovány s rozličnými omáčkami a chlebem. Pro německou část Švýcarska jsou zase charakteristické párky, pečeně a rösti, tedy nakrájené smažené brambory. A na dohled od Itálie se připravují tradiční italské pokrmy.
Oblíbeným jídlem Švýcarů je viande sechée, dušené hovězí nebo vepřové maso z okolí Valais a Grisons, kde se tato pochutina nazývá Bündnerfleisch. Maso je nakrájené na tenké plátky a podává se s nakládanými cibulkami a okurkami. Papet vaudoir je lahodné jídlo připravované z pórku a brambor. Typickou ženevskou specialitou je pieds de porc (tedy něco jako vepřové nohy). Oblíbené jsou také ryby, které většinou pocházejí z místních jezer nebo jsou dovážené z Francie. Obvyklými přílohami jsou brambory a různé druhy chleba.
Švýcaři si rádi pochutnávají také na koláčích a sladkém pečivu. Leckerli, basilejská specialita, je medový koláč s cukrovou polevou. Oblíbený je také Gugelhopf, piškotové pečivo s dutým středem, něco jako naše koblihy, když do nich cukráři zapomenou dát marmeládu. Když jsme u sladkostí, nesmíme vynechat ani světově proslulou švýcarskou čokoládu. Nejlepší je úplně čerstvá, ale vynikající je také jako poleva nebo náplň do různých dortíků.
Nápoje: Místní obyvatelé jsou právem hrdí na švýcarské víno, jehož se vyrábí velké množství druhů. Tajemství švýcarských vín prý patří k těm nejlépe chráněným v celé zemi. Populárním pitím jsou i drinky vyráběné z ovoce – mezi nejlepší patří Kirsch, Marc, Pflümli a Williams. Hojně se konzumuje pivo, a to jak místní ležáky, tak dovážené značky. Počítejte ale s tím, že veškerý alkohol (pivo i ostré pití) je ve Švýcarsku velmi drahý. Turisté proto většinou popíjejí nealkoholické nápoje, kterým kraluje káva, čaj a voda. Také se hojně pijí limonády a ovocné džusy.
Možnosti stravování: Možností stravování je ve Švýcarsku velmi mnoho, od restaurací přes samoobslužné restaurace, bary, bistra a kavárny až po provozovny rychlého občerstvení, tzv. fast-foody. Ve velkých městech je možné zavítat i do čínských a indických restaurací nebo třeba do pravé řecké taverny. Jídlo je drahé. Pokud se budete chtít stravovat levněji, nezbývá než zamířit do supermarketů.

OBCHODY A SLUŽBY

Obchody: Švýcarsko je nákupním rájem, protože se tu nachází hustá síť obchodů. Nabízejí prakticky jakékoliv zboží. Procházky velkými městy spojené s nakupováním jsou radostí, protože zamířit je možné do známých obchodních domů, malých obchůdků v historických centrech i do gigantických supermarketů na okrajích měst. Větší města mají většinou několik nákupních tříd, v nichž se tísní jeden obchod se značkovým zbožím vedle druhého. Otevírací doba je ve všední dny od 8 do 12 hodin a od 13.30 do 18.30 hodin, v sobotu pak od 8 do 12 hodin a od 13.30 do 16 hodin. Obchody s potravinami zpravidla otevírají dříve, okolo sedmé hodiny. Velké obchodní domy mají otevřeno od 8 do 20 hodin. Ve velkých městech najdete obchody otevřené dlouho do noci, například do 22 hodin. Mnohé jsou otevřené nonstop.
Pošty: Místní pošty jsou rychlé a kvalitní. Posílat lze zásilky, balíky, telegramy, faxy a někdy také e-maily. Na poštách samozřejmě pořídíte také poštovní známky nebo si odtud můžete zatelefonovat. Otevřeno je většinou ve všední dny od 7.30 do 12 hodin a od 13.30 do 18 hodin, v sobotu pak od 7.30 do 11 hodin. Bližší informace získáte na stránkách švýcarské pošty (www.post.ch).
Telefony: Předvolba Švýcarska je 0041. Telefonovat lze z pošt, hotelů a veřejných automatů. Z každého veřejného telefonního automatu lze volat běžným způsobem do zahraničí, a tedy i do České republiky. Přibližně o polovinu levnější je telefonování mezi 21 a 8 hodinou. Pro telefonování z veřejných telefonních automatů je zapotřebí pořídit si tzv. taxcard. Tyto karty koupíte na poštách, železničních stanicích nebo novinových stáncích. Stojí 5, 10, 20, 50 a 100 CHF. Jak karty používat, to se dozvíte přímo v telefonních budkách. Telefonování z hotelů je dražší než z veřejných telefonních automatů, protože hotely si připočítávají i další poplatky. Telefonní seznam najdete na adrese http://tel.search.ch. Vhod vám určitě přijdou i některé automatické telefonní informace na území Švýcarska: stav silnic 163, počasí 162, informace o lavinách 187, turistické informace včetně údajů o stavu sjezdovek 120.
Suvenýry: Pestré nákupní možnosti ve Švýcarsku naznačují, že výběr suvenýrů nebude právě krátký ani jednoduchý. Na památku si můžete koupit výšivky, čokoládu, sýr, švýcarské armádní nože a luxusní hodiny a hodinky. K mání jsou i elegantní zlatnické výrobky a drahé šaty a látky.
Elektřina: 220 voltů, 50 Hz. S holícími strojky a jinými elektrickými přístroji nebudete mít ve většině případů problémy. Přesto doporučujeme vzít s sebou tzv. síťový adaptér, protože zástrčky se nehodí do švýcarských zásuvek.

AKTIVITY

Kultura: Často se říká, že Švýcarsko nemá vlastní historii ani kulturní dědictví. Pravdou je, že Švýcarsko skutečně není napěchované památkami jako mnohé okolní země, ale že by tu nebyla cítit osobitost kultury a tradice, to se rozhodně říci nedá. Každé větší město se chlubí vlastním symfonickým orchestrem, operou, divadlem i řadou skvělých umělců. V malých vesnicích zase fungují jedinečné ochotnické spolky, které spojuje láska k divadlu. Nehrají se přitom jen švýcarská díla, ale také díla zahraniční i cizojazyčná. Potěšit se můžete jazzem, bluesem nebo klasickou hudbou. Mezi nejznámější jazzové akce patří Montreux Jazz Festival, na který se sjíždějí milovníci jazzu z celého světa.
Ve Švýcarsku se rovněž nachází na 700 muzeí, které dokumentují historii, umění i život ve starodávném i současném Švýcarsku. Nejnavštěvovanějším místem je Švýcarské dopravní muzeum, jemuž šlape na paty hrad Chillon na Ženevském jezeře. Vyhledávané je i Národní muzeum (www.landesmuseum.ch) a Muzeum dinosaurů (www.sauriermuseum.ch). Průvodce švýcarskými muzei a galeriemi se nachází na adrese www.museums.ch.
Zapomenout nesmíme ani na početné chrámy, kláštery a knihovny, jejichž přehled naleznete na adrese www.switch.ch/libraries. Poněkud jiný kulturní zážitek skýtá návštěva botanické zahrady v Ženevě a vyhlášená zoo v Basileji. Právě basilejská zoologická zahrada se ve světě velmi proslavila, protože se jí podařilo zachránit četné vzácné druhy zvířat. A pokud patříte mezi ctitele švýcarských sýrů, můžete navštívit několik sýráren. Nejnavštěvovanější sýrárna se nachází v obci Affoltern v Emmentálu.
Svátky a dny pracovního klidu: 1. leden, 2. leden, Velikonoční svátky, 1. srpen, 25. a 26. prosinec. Během těchto svátků jsou úřady i banky zavřené, některé obchody mají otevřeno, podobně jako například muzea.
Festivaly: Každý rok hostí Švýcarsko stovky hudebních festivalů, které jsou přehlídkou všech hudebních žánrů od rocku a reggae až po klasickou hudbu. Mezinárodní hudební festivaly v Lucernu a Gstaadu trvají několik týdnů a patří k nejdůležitějším událostem v kulturním kalendáři. Jazzové festivaly v Montreux, Bernu a Willisau jsou těmi nejznámějšími. Na mnoha dalších se představují nejrůznější kapely. – rockové, metalové, country i soubory vojenské hudby. A samozřejmě dochází i na neodmyslitelné jódlování. Milovníci filmu mohou zavítat na Filmový festival v Locarnu, který se koná pod širým nebem a patří k nepopulárnějším v Evropě.
Zábava: Ve velkých městech se můžete bavit na sto způsobů. Pokud vás to táhne do divadla, kina, varieté, restaurace nebo baru, budete mít vždy z čeho vybírat. Zavítat můžete i na diskotéku, do tanečního, rockového nebo nočního klubu. Mimo velká města jsou možnosti omezenější, ale i v té nejposlednější vesničce najdete příjemný bar nebo restauraci.
Zdravotní turistika: Švýcarské lázně nejsou jen místem pro dosažení krásy těla, ukrutných diet a procedur vedoucích k hubnutí. Specializují se především na různé terapie a pomoc lidem trpícím různými chorobami. Tomu napomáhají minerální a sirné prameny, které se nacházejí na mnoha místech. Mezi nejznámější přitom patří Rheinfelden, Yverdon-les-Bains, Baden, Bad Ragaz, Bad Scuol-Tarasp-Vulpera, Vals a Leukerbad.
Pěší a vysokohorská turistika: Krásná švýcarská příroda a majestátnost alpských velikánů, to jsou hlavní důvody toho, proč do Švýcarska každoročně přijíždějí desetitisíce turistů. Letní turistika nabízí bezpočet zážitků, vždyť v zemi se nachází na 50 tisíc kilometrů stezek, které vedou různými typy terénu, kolem památek, panenskou přírodou a na krásné panoramatické výjevy. Délka tratí je značena v čase na cedulích, cesty se rozdělují podle náročnosti. Hlavním činitelem v pěší turistice je Švýcarská federace pěší turistiky (www.swisshiking.ch), která vydává nejrůznější průvodce a mapy. Ty obdržíte zdarma nebo za poplatek v knihkupectvích a turistických kancelářích. Federace nabízí také túry se zkušenými průvodci pro větší i malé skupiny. Jedná se o jednodenní, víkendové i déletrvající túry. Pochody jsou často pořádány i dobrovolníky, a to zdarma. Stačí si jen zjistit čas a místo srazu.
Alpy jsou samozřejmě také místem vysokohorské turistiky, což ale rozhodně není procházka růžovou zahradou. Hory umí být pěkně zrádné a počasí se dokáže změnit doslova z minuty na minutu. Proto se před cestou informujte u oblastních turistických spolků nebo v horolezeckých kancelářích na rizika, která vámi zvolená cesta obnáší. Poslouchejte předpověď počasí a vždy mějte kvalitní vybavení, tedy teplé a nepromokavé oblečení a dobré turistické boty. Na velmi obtížnou túru se vydejte pouze v případě, že znáte všechna rizika a záludnosti alpské přírody a ovládáte horolezecké techniky. Rovněž není od věci najmout si zkušeného průvodce, který by měl stát kolem 400 CHF na den.
Lyžování a snowboarding: Perfektně udržované sjezdovky na bocích alpských velikánů jsou častým cílem turistů. Ve Švýcarsku najdete sjezdovky pro otrlé zastánce extrémního lyžování i mírné sjezdovky pro začátečníky. Těm úplně začínajícím pomohou instruktoři v lyžařských školách. Vybavení si přitom lze zapůjčit v každém středisku. V létě je lyžování možné na ledovcích. Specialitou švýcarských hor je také lyžování z vrtulníků (heli-skiing). Podrobnosti o lyžování ve Švýcarsku najdete na adrese www.switzerlandwinter.ch.
Cyklistika: Jízda na kole má ve Švýcarsku mnoho zastánců, vždyť se tady nachází přibližně 3500 kilometrů dobře značených tras. Kola si navíc lze na mnoha místech zapůjčit, mimo jiné prakticky v každé železniční stanici. Výhodou je, bicykl můžete s klidem vrátit na úplně jiné stanici. Pokud chcete jezdit na vlastním kole, můžete ho bez problémů provézt přes celnici a bicykl nemusí mít švýcarskou poznávací značku. Přímo v zemi můžete kola přepravovat také ve všech regionálních vlacích, ve vlacích IC a rychlících (s výjimkou spojů s označením Velo verboten – zákaz přepravy kol). V osobních vlacích jsou bicykly přepravovány ve speciálním prostoru se zařízením k zavěšení kola. Přeprava bicyklů má samozřejmě také omezení, mimo jiné musíte být na nádraží alespoň 20 minut před odjezdem vlaku a nesmíte kola přepravovat ve vlacích Eurocity ani v curyšských rychlodráhách (S-Bahn) v době hlavních dopravních špiček.
Ostatní sporty: Mezi další oblíbené sporty patří golf. Ve Švýcarsku je přibližně 30 skvělých golfových kurtů. Hra přitom není jen bezhlavým otloukáním neposlušného míčku, ale také skvělou společenskou událostí a možností vychutnat si krásu místní přírody. Více informací o golfu v zemi najdete na adrese www.ecs.net/golf/Switzerland.
Rozšířeným a oblíbeným sportem je i tenis. Součástí každého většího hotelu nebo turistického střediska jsou kurty. Vodní sporty jsou rovněž populární, a to především na místních jezerech, například na jezerech Lugano a Neuchâtel a na Ženevském jezeře. Hlavnímu zájmu se těší vodní lyžování, plachtění a kanoistika. Na Curyšském jezeře pak veslování.

ZAJÍMAVÁ MÍSTA

Basilej
Druhé největší město Švýcarska leží na obou březích řeky Rýn. Je důležitým přístavem, odkud vyplouvají lodě do mnoha zahraničních měst, zejména do Rotterdamu. Historickým jádrem města je tzv. Velká Basilej. Na náměstí Makplatz stojí radnice s pestře zdobenou fasádou. Nádvoří je ve stylu burgundské gotiky. Dále tu naleznete dům vinařského cechu v renesančním slohu a Městský dům. V blízkém okolí leží kostel sv. Petra, budova univerzity, botanická zahrada, univerzitní knihovna a blízká brána Spalentor. V jejím okolí jsou uličky, které si do dnešních dnů uchovaly svůj středověký ráz.
Dominantou Basileje je dóm z červeného pískovce. Kryje ho pestrobarevná střecha a širokému okolí vévodí dvě vysoké věže. Jedním z nejstarších patricijských domů města je Haus zum Kirschgarten. Za pozornost stojí veřejnosti přístupné barokně zařízené sály. Mezi přední muzea patří Antické muzeum a Historické muzeum, Přírodovědné a národopisné muzeum, Židovské muzeum, Farmaceutické muzeum, Sportovní muzeum a Církevní muzeum.

Bern
Hlavní město Švýcarska leží na vysokém ostrohu nad řekou Aarou. Jeho počátky se datují už do konce 12. století, proto je plný úchvatných památek. Mezi nejvýznamnější patří sídlo spolkového parlamentu – Spolkový dům na náměstí Bundesplatz. Opodál se nalézá památník letce O. Bidera, který jako první přeletěl Alpy, a památník světového poštovnictví. Na panorama Alp je odtud skutečně impozantní pohled.
Velmi cennou historickou stavbou je katedrála sv. Vincence. Za pozornost stojí zejména hlavní portál s výjevy Posledního soudu, řezané lavice, kazatelna i terasa s výhledem na řeku. Z opevnění se do dnešních dnů dochovala věž Käfigturm, brána Zytgloggeturm a Hodinová věž s orlojem. Její součástí je řada figurek, které jsou v pohybu vždy pět minut před celou hodinou. Mezi nejzajímavější ulice patří Gerechtigkeitsgasse a Kramgasse, které lemují domy s typickým loubím, uprostřed stojí zdobené kašny. Bern je městem muzeí, mezi nejznámější patří Umělecké muzeum, Švýcarské alpské a poštovní muzeum, Bernské historické muzeum a Přírodovědné muzeum. Podrobnosti o Bernu získáte na adrese www.bern.ch.
V okolí Bernu stojí za návštěvu soutěska Aareschlucht, dlouhá dobrých patnáct set metrů. Strmé srázy lemuje úzká stezka, jejíž zdolání je skutečným zážitkem. V Ballenbergu naleznete Muzeum lidové architektury v přírodě – skanzen s desítkami lidových staveb. Beatushöhle je krápníková jeskyně s pozůstatky prehistorického osídlení. Brienz zase malé turistické středisko na březích stejnojmenného jezera s vodopády a horou Brienzer Rothorn, přístupnou ozubnicovou železnicí. Jméno světoznámému švýcarskému sýru dalo údolí Emmental, v němž jsou krásné dřevěné domy s mohutnými štíty.

Curych
Největší švýcarské město leží při stejnojmenném jezeru u řeky Limmat. Na náměstí Münsterhof stojí jedna z nejvýznamnějších staveb Fraumünster, kostel z 12. století. Před kostelem je nápis vyjadřující vděk českých emigrantů po roce 1968 za pomoc a přijetí, které se jim od Švýcarska dostalo. Po straně náměstí upoutá pozornost barokní budova cechovního domu Zur Meisen se sbírkou švýcarské keramiky. Nedaleko Bürkliplatzu najdete moderní stavbu Kongresového domu. Celý komplex se dnes využívá pro kongresy, sjezdy a koncerty, jde o kulturní centrum města.
Při jezeře Curych leží park Belvoir se subtropickými rostlinami, na něj navazuje další park Rieter s muzeem Ritberg. V ulici Hirschengraben najdete konzervatoř a vedle Haus zum Rechberg, který je nejhezčí rokokovou stavbou města. Na Rämistrasse stojí kantonální nemocnice a univerzita, opodál rozlehlá budova Vysoké školy technické, kde je umístěno muzeum se sbírkou geologickou a mineralogickou.
V Neumarktu začíná další městská část s historickými památkami, v domě bývalé celnice je dnes divadlo, v jeho blízkosti městský archiv. Směrem k řece Limmat se dostanete k mohutné radnici s bohatě zdobenými interiéry. Naproti je Radniční most. Na nábřeží v části města Limmatquai stojí za pozornost několik starých cechovních domů, kostel Wasserkirche, pomník reformátora Ulricha Zwingliho a Grossmünster, další významná stavba Curychu. Zajímavostí je i botanická či zoologická zahrada, největší v zemi. Bližší informace o Curychu jsou k mání na adrese www.zuerionline.ch.

Luzern
Dnes velmi rozvinuté město, dopravní křižovatka, středisko kultury i umění bylo původně malou rybářskou osadou na břehu řeky Reuss. Nejvýznamnější a nejnavštěvovanější stavbou Luzernu je Kapličkový most, který byl v minulých dobách součástí opevnění. Na začátku 90. let bohužel vyhořel, a proto musel být za bedlivého dohledu památkářů postaven znovu. Poblíž stojí kaple sv. Petra a kostel sv. Matouše. Další krytý most Spreuerbrücke s kapličkou je vyzdoben obrazy.
Na náměstí Bahnhofplatz stojí moderní kongresový dům s výstavními a koncertními sály a galerií se sbírkou děl švýcarských malířů. Na levém břehu řeky najdou zvídaví turisté jezuitský kostel, první velkou barokní stavbu v zemi. Na pravém břehu řeky je dochovaný pás hradeb s mohutnými baštami. Na náměstí Kornmark stojí za vaši pozornost stará radnice, dům Am Rhein, dnes galerie moderního umění.
Ve starobylých uličkách je řada domů s malbami, náměstí s malebnými kašnami a kolorovanými sochami. Po ulici Löwenstrasse dojdete na náměstí Löwenplatz s kruhovou budovou, ukrývající plátno o ploše 11 000 čtverečních metrů – realistické panorama zobrazující vstup francouzské armády do Švýcarska. Nedaleko odtud je Lví památník, připomínající hrdinskou smrt švýcarské gardy francouzského krále Ludvíka XVI. Nad památníkem se rozkládá park Gletschergarten s muzeem. Další údaje o Luzernu získáte na adrese www.stadtluzern.ch.

Sion
Leží v údolí řeky Rhôny, nad nímž se klenou charakteristické vrchy s hrady Valére a Tourbillon. Dnes je město sídlem biskupa, střediskem vinařství a ovocnářství, průmyslovým centrem země. Poblíž náměstí Place de la Planta stojí biskupský palác. Mezi starší stavby patří například zbytky hradeb a Věž čarodějnic. Poblíž domu Maison Supersaxo je mariánská katedrála Notre Dame du Glarier. V její blízkosti najdete kostel sv. Théodula. V palácích Vidomat a La Majorie můžete obdivovat umělecké sbírky. Na vrchu Valére stojí opevněné sídlo kapituly, jejímž jádrem je kostel Notre Dame de Valére. Uvnitř jsou varhany z 15. století, které patří mezi jedny z nejstarších funkčních nástrojů v Evropě.

Ženeva
Jedno z nejvýznamnějších měst země na břehu stejnojmenného jezera je sídlem mnoha organizací, například Mezinárodního červeného kříže, Mezinárodní organizace práce, Evropského střediska jaderných výzkumů a dalších institucí. Město je rozděleno na dvě části. Nová Ženeva na břehu jezera je plná přepychových vil a hotelů. Stará Ženeva je zase místem, kde stojí většina památek. Obě části rozděluje dvě stě metrů dlouhý most Pont du Mont Blanc, z něhož je překrásný pohled na masiv Mont Blancu. Nejvýznamnější stavbou starého města je katedrála sv. Petra s kaplí Makabejských. V těsném sousedství najdeme také kostel Notre Dame la Neuve, který dnes slouží protestantům například z Holandska, Skotska, Itálie a Španělska. Od katedrály na západ leží budova radnice, v níž je dnes sídlo kantonální vlády. Naproti je budova Starého arsenálu s archivem.
Na břehu Ženevského jezera stojí za pozornost Anglická zahrada, kde najdeme květinové hodiny, a především Národní památník. Vedle přístavního mola tryská do výše 150 metrů fontána, symbol města. Jen několik kilometrů odtud je náměstí Národů. Blízko něj na svahu přivráceném k jezeru stojí skupina budov Palác národů (po zámku ve Versailles druhý největší areál v Evropě, který má rozlohu rovných 25 000 čtverečních metrů). Byl postaven byl ve dvacátých letech 20. století a teď je evropskou úřadovnou OSN.
Pokud jste milovníci muzeí, můžete navštívit Muzeum umění a dějin, Muzeum krásných umění, soukromé muzeum moderního umění v Petit Palais, či muzea s bohatými sbírkami zoologickými, paleontologickými, mineralogickými nebo třeba hodinářskými. Z Ženevy se dá podnikat také řada výletů, například do Lausanne. Nejnavštěvovanější památkou je katedrála P. Marie, nejkrásnější gotická stavba Švýcarska. Nedaleko leží biskupský hrad, palác de Rumine i charakteristické kašny s kolorovanými sochami. Podrobnosti o Ženevě najdete na www.geneva-online.ch.

Oficiální název: Švýcarská konfederace
Rozloha: 41 293 km2
Počet obyvatel: 7 100 000
Hlavní město: Bern – 310 000
Úřední jazyk: němčina, francouzština, italština, rétorománština
Náboženství: katolické 48 %, protestantské 44 %, ostatní 8 %
Měna: 1 švýcarský frank (CHF) = 100 centimů
Státní zřízení: federální republika
Nejvyšší hora: Dufourspitze (Monte Rosa) 4 634 m
Nejdůležitější vodstva: Rýn, největší jezero – Lac Léman (Ženevské)
Gramotnost: 99 %
Datum vytvoření: 1719
Správní členění: 23 kantonů
Členství: ESVO, OECD

  •  
  •  
  •  
  •  
  •