Zelená kuchyně

31.8.2014  |  Zdraví

Člověk je původem vegetarián (dlouhé střevo, tělo si neumí samo vyrábět vitamíny). Doposud bylo objeveno 1 200 000 živočichů, 400 000 rostlin, 100 000 hub, lišejníků a mikroorganismů.

Dědičnost, složení DNA, mutace, hibridizace

Variabilita (proměnlivost) je základní vlastností všech živočichů. Část rozdílů mezi jedinci (i stejného druhu či odrůdy) je nedědičná (rozdíly v půdě, osvětlení, vliv konkurence okolních rostlin, škůdců aj.), část je dědičná. Dědičné vlastnosti jsou zde odjakživa. Jsou výsledkem dlouhodobého hromadění malých i větších odchylek v dědičné hmotě – molekulách deoxirobonukleové kyseliny (DNK; DNA), která v sobě drží veškeré informace podle kterých se řídí život jedince (rostliny). Základní jednotkou této informace zhmotnělé v kousku molekuly DNK je vloha – Gen. Geny jsou uspořádány v Chromozómech, uložených v jádrech buněk. ty obsahují mnoho 1000genů, které se při rozmnožování kombinují a rekombinují z buněk samčích a samičích. Souboru genů říkáme Genotyp, jehož vyjádřením v určitém prostředí růstu je Fenotyp. Na fenotypech z rodičů stejného druhu se projevuje proměnlivost znaků povolená příslušným genem či souborem genů. Jinak je tomu při použití předem vybraných samčích a samičích rostlin stejného znaku.

I dědičně podmíněná variabilita má svou další proměnlivost. U některých jedinců se zvolna změní jedna či více vlastností(např. výskyt květů s jinou barvou, než jakou měla výchozí populace). Tato změna je Mutace. Ty vznikají buďto přirozenou cestou či následkem náhlého šoku (ozáření, chemické látky).
Počet chromozómů je pro každý druh příznačný a stálý. Některé příbuzné druhy vznikly zdvojením či zmnohonásobením základního počtu chromozómů. Tyto změny jsou Genové mutace a organismy s vyšším počtem chromozómů jsou Polyploidy.
Mutace jsou jevy náhodné, jakési „omyly“ při reprodukci DNK v chromozómech. Mnohé jsou nepříznivé a vedou k oslabení či zániku.
Četnost výskytu mutaci je Mutabilita.

Jsou i změny vzniklé křížením příbuzensky různě vzdálených organismů. Při křížení ( Hybridizaci ) se mění vlastnosti, selekce vyloučí nevhodné a podpoří vhodné.
Podstatou Hybridní zdatnosti či Heterózy je, že děti překonají rodiče (nejen u lidí). Životnost a výnosnost kříženců bývá někdy značně vyšší než u rodičů. Zdá se, že heterózní efekt způsobuje už samo střetnutí dvou různých genů či doplnění rodičovských genů, vedoucí k vyšší výkonosti. potomstvo nemusí být vždy výkonější, ale např. i rezistentní či odolnější ke škůdcům, chorobám, prostředí atd.

Dusičňany a rakovina

Rozmnožovací orgány – plody, semena, květy, poupata.
Růst rostlin je mimojiné závislý na dusíku. Rostliny jej v sobě hromadí v podobě dusičňanů.
Jejich nadbytek způsobuje:
1) U kojenců – methemoglobinémii, způsobenou změnou krevního barviva (hemoglobinu)
2) Tvorbu rakovinových mitrozaminů, vzniklých po reakci dusičňanů s aminy
dusičňany – reakce v těle – dusitany + aminy — nitrozaminy
Tvorbě nitrozaminů zabraňují vit.C, E, kyselina citronová. K zabránění tvorby nitrozaminů stačí poměr vit.C k dusitanům 2:1, přičemž dospělý člověk přijme za den asi 275mg dusičňanů.

Obsah dusičňanů a vit.C v zelenině ( mg/kg zeleniny)

ZELENINA Vit.C DUSIČŇANY
kukuřice cukrová 66 27
hrách 224 27
rajčata 224 31
cibule 70 76
celer, bulvy 85 19 – 114
pastinák 136 35 – 112
paprika zeleninová 1615 56 – 110
melouny 85 – 220 37 – 202
okurky 59 95 – 158
kapusta růžičková 787 100 – 510
fazole 84 181
česnek 92 214
květák 383 247(soukromníci1137)
pór 184 290
mrkev 49 300 – 900
zelí 329 200 – 1020
kapusta 344 370(soukr.1200)
petrželová nať 1713 110(v zahraničí3400)
reveň 108 450(v zahr. 3419)
petržel, kořenová zel. 340 470 – 1189
tykev 105 740
špenát 512 790
červená řepa 114 825(zahr. 3000)
baklažán 73 831
ředkvička 226 1080
kedlubny 448 1646
salát 80 1726

Ovlivnění příjmu dusičňanů:

Kuchyňské zpracování ovoce a zeleniny

Suché plodiny je třeba skladovat ve stavu anabiozy (úplného klidu), šťavnaté ve stavu hypobiozy (zpomaleného života) – optimální je rychlé zchlazení na 4°C a uložení v 0°C.
Nejlepší konzervační metodou je zavařování(většinou jde však o pasterizaci – sterilizace nedosáhneme v zavařovacím hrnci, je třeba použít speciální zařízení – autoklavu).
Při nižší teplotě je třeba působit tepelně delší dobu – na úkor výživných látek.

OVOCNÉ VÍNO
Vinné kvasinky rodu Saccharomyces vyrobí z cukru asi 1/2 tohoto množství alkoholu.
Vylisuj z ovoce šťávu a mošt nech kvasit v 15 – 20°C po dobu 6 – 8týdnů (až prokvasí všechen cukr a usadí se kaly). Pak víno stoč.

MLÉČNÉ KYSÁNÍ
U zeleniny(Zelí, okurky). Zalij ji slaným nálevem a zatěž, aby byla stále potopena v teplotě nad 20°C proběhne proces do týdne, v chladu asi za měsíc.

PROSOLENÍ
Jemně nakrájenou zeleninu(třený česnek)či zelené koření(např. kopr) promíchej asi s 20% soli, ulož v suchu.

PROSLAZOVÁNÍ
Cukr a 30 – 40% vody(marmelády, džemy),
Kandování – postupné namáčení nakrájeného ovoce do stále hustších cukerných roztoků, ař cukrem nasycená sušina představuje až 70% výrobku

OCET
Zelenina a houby, nutno ještě pasterizovat do 100°C

ALKOHOL
60% alkohol a 5% cukru(např. višně)

SUŠENÍ
– zvolna v teple, prouděním vzduchu
– nejprve v 50 – 60°C, pak v 80°C a nakonec opět nižší teplota
– vonné zeleniny a koření na slunci či do 55°C
Usušenou zeleninu skladuj v suchu(sklenice se zábrusnou zátkou). Před použitím namoč zeleninu na několik hodin do studené vody, ovoce do vlažné.
Sušíme celer, cibule, mrkev, petržel, pastinák, pór, jablka, hrušky, švestky, meruňky, hrozny

KUCHYŇSKÉ ZPRACOVÁNÍ
Vaření, dušení, smažení, pečení

BLANŠÍROVÁNÍ – krátká tepelná úprava(spaření, provaření) před dalším zpracováním
ROZVAŘOVÁNÍ – co nejrychleji v co nejvyšších teplotách(např. horkou párou)
PASÍROVÁNÍ – protlačování za studena(měkké ovoce, jahody, maliny) či za tepla( rozvařená zelenina, hrušky). Protože každý styk s kovem ohrožuje chuť výsledku, musí být i pasírování co nejrychlejší a v absolutně čistém zařízení.
KOMPOTOVÁNÍ – naložení kusového(krájeného)ovoce do cukrového nálevu
KLEVEL(ovocná rozvářka) – hustší kompot, naložení předem rozvařeného ovoce zahuštěného cukrem.Ovocné pomazánky či kompot(po zředění).
DŽEM – s kousky ovoce
MARMELÁDA – tmavší a tužší bez kousků ovoce. vaří se z protlaků a cukru odpařováním vody.
ROSOL – ze šťávy ovoce nakrájeného na kousky i se slupkou. Vaří se po částech v dávkách 1 – 2l vody v plochých nádobách do odpaření asi 1/3 obsahu vody. Kdoule, hroznové víno, nezralá jablka, rybíz.
POVIDLA – z rotvařeného ovoce vař pomalým varem až do tuhé konzistence
OVOCNÉ PASTY – vař jako povidla do husta, pak suš v tenké vrstvě v troubě na plechu vyloženým mastným papírem. Pasta je třeba zvolna prohřívat a sušit z obou stran(energetická konzerva).
OVOCNÉ SÝRY – ovocný protlak či výluh vař do takové hmoty, aby se neroztékal, přidej cukr, popř. koření(skořice, vanilka, hřebíček) či sekané mandle a ořechy, a vše krátce dovař, rosol nalej do formiček, vymaštěných a vysypaných cukrem, nech tuhnout několik dní. ulož do chladu a sucha.
Nejčastěji kdoule či černý rybíz.

Jak zbírat léčivé rostliny

NADZEMNÍ ČÁSTI – počátek rozvití květů(tvorba plodů)

KVĚTY – na počátku rozkvětu(asi 1/2květu je již plně rozvito), nejlépe za sucha v poledne, květy nesmíme pomačkat a zapařit, sušíme ve stínu v tenké vrstvě

LISTY – v plném vývoji(před květem či v květu), listy dvouletých rostlin zbírej 1 rok před květem, suš zvolna v tenké vrstvě

NAŤ(stonek, list a zpravidle i květ) – obvykle na počátku květu, jednoleté se slabě vyvinutým kořenovým systémem či rostliny se silným kořenem zbírej i s kořenem

KOŘEN . na podzim pro obsah zásobních látek rostliny( za suchého počasí v době před mrazíky)
– na počátku rozkvětu pro obsah silic a hořčin
Pro usnadnění hledání lze:
jednoleté – před počátkem květu
dvouleté – konec 1. vegetačního období

PLODY, SEMENA – za chladného a suchého počasí můžeš zbírat celý den,
jasné dny – zrána hned po zaschnutí rosy či navečer před spadnutím rosy
Zbírej celá plodenství(suš na šňůrách), semena z vyschlých plodenství vysip

KŮRA – na jaře při nalévání pupenů a rašení listů či na podzim při jejich opadávání, zbírej za vlhkého počasí nebo po dešti
Zbírat lze i počátkem léta – malý účinek.
Pouze z mladých větví, neskladuj v ruličkách navzájem do sebe zapadajících, dej pozor na zbytečný styk s kovy(znehodnocení), nařízlou kůru naklep tupým předmětem a sloupni

CIBULE – ihned po vegetačním období(nať žloutne a usychá)

PUPENY – časně zjara, jsou nalité, ale nevyrašily

!!! Rostliny nezbírej do igelitu, nemačkej je a nenechávej ve větších vrstvách. Nezbírej u silnic, průmyslových oblastí, blízko měst atd. Suš co nejrychleji, ale nepřekroč optimální teplotu. Rostliny, které rostli ve stínu nech na slunci pouze zaschnout a pak je přenes do stínu. Jedovaté a aromatické rostliny suš odděleně od ostatních!!!

JAK MÁ CO PO SUŠENÍ VYPADAT

KVĚTY – tvrdé a lámavé, při lehkém dotyku se jednotlivé části rozpadají, zabarvení je stejné jako původní, pouze trochu tmavší, sléz zmodrá a čekanka zbělí

LIST – zkroucený, chrastí, lehce drobitelný, zbarvení většinou beze změn, má-li list na spodku ochlupení, je tvrdé a křehké

NAŤ – listy a květy se drolí a lámou, stonky se lámou při slabém ohnutí

KOŘENY – silně svrasklé, slabé se při ohnutí lámou, silné se deformují obtížněji či prasknou

SACHARIDY

– ústrojné látky z příbuzenstva cukrů, obsahují nejvíce E (složení molekul C, H, O), váže se v nich podstatná část E získané fotosyntézou. Jsou zdrojem uhlíkových materiálů pro ostatní ústrojné látky rostlin. Předcházejí vzniku tuků, bílkovit aj.

Sacharidy

a) jednoduché cukry
b) složené cukry

a) hlavně Pentóza a Hexóza.
Z pentóz je důležitá Ribóza, obsažená hlavně v buněčném jádře.
Z hexóz Glukóza (hroznový cukr) a Fruktóza (ovocný cukr).
Kondenzací 2 či více molekul jednoduchých cukrů vznikají cukry složenéDisacharidy či Polysacharidy.

b) Nejznámějším disacharidem je Sacharóza (třtinový či řepný cukr).
Polysacharidy – Škrob a Celulóza.

Vznik škrobu:
Srážením molekul glukózy
1) disacharid Maltóza
2) další kondenzací molekul maltózy vzniká polysacharid škrob (obsažen v bramborách či obilovinách)

Vznik celulózy:
Srážením molekul glukózy
1) disacharid Celibióza
2) polysacharid celulóza
Celulóza je hlavní složkou buněčných blan. Čistá se vyskytuje jen u mladých rostlin (později se přidružují hemicelulóza a lignin). Molekuly celulózy jsou nitkově spojené v počtu asi 60ti molekul do útvarů zvaných Micely. Ty se dál spojují ve Fibrely, jež tvoří v buněčné bláně prostorovou mřížku, značné mechanické pevnosti a chemické stálosti. Člověk není schopen celulózu strávit, zatímco býložravci ano, a to díky tomu, že jejich žaludek vylučuje enzym celuláza. Přesto však má i u člověka významnou roli v zažívání díky tomu, že napomáhá posouvání potravy dlouhým zažívacím traktem.

BÍLKOVINY

– v rostliných buňkách, některých plodech a semenech. Molekula obsahuje C, H, O, N, někdy i P a S.
Hrách, kapusta, česnek(5%) a sója(40%) mohou uhradit dodávku bílkovin na den(100g).
Základní složkou bílkovin jsou Aminokyseliny, kterých rostliny produkují 20 typů.
Molekula bílkovin je tvořena i z několika stovek molekul aminokyselin.
Proteiny – jednoduché bílkoviny, jsou pouze v aminokyselinách
Proteidy – složené bílkoviny, k aminokyselinám se připojí nebílkovinné složky ( např. nukleové kyseliny či chlorofyly)
Enzymy(fermenty) – zvláštní typ bílkovin, již při nepatrné koncentraci urychlují biochemické reakce v rostlinách. Fungují jako biologické katalyzátory jinak pomalejších pochodů. Reakcí, kterou katalyzují však zůstávají nezměněny. Uplatňují se jen při určitých rozkladných reakcích (např. enzym sacharáza rozkládá s vodou na jednodušší látky pouze sacharózu, celuláza celulózu, skupiny oxidoredukčních enzymů katalyzují dýchání, kvasení atd.).

VITAMÍNY

– i při nízkých koncentracích podněcují a regulují růst a vnitřní biochemismus v buňkách rostlin. Mnohé jsou potřebné i pro životní procesy člověka (např. vit. A pro růst).

A – nebyl z rostliny izolován
Jeho nejblíže předcházející látkou jsou Karoteny (zelené listy, kořen mrkve), které se po přenosu do jater živočichů štěpí na vit.A účinkem enzymu karotinázy

B1 – thiamin, aneurin
Pro nervovou rovnováhu, proti zánětlivým procesům.
V hojné míře v pletivech zeleniny a ovoce.

B2 – riboflavin, laktoflavin
Podporuje růst, brzdí tvorbu zánětů, vliv na dobrý stav pokožky i vlasů.
V nepatrném množství je hojně rozšířen v tělech rostlin a živočichů.

B6 – pyrodoxin
Důležitý pro rozvoj kojenců a dětí, nutný při užívání antibiotik a u žen užívajících hormonální antikoncepci, proti únavě, slabosti či předráždění organismu.
V kvasnicích, zelenině, obilních klíčcích, vlašských a lískových oříšcích.

PP – niacin, kyselina nikotinová
Vliv na psychický stav a celkovou nervovou soustavu.
V obilných zrnech, listové zelenině ( hlavně špenát, mrkev, rajčata, hrách ).

B5 – kyselina panthotenová
Ovlivňuje celkový metabolismus.
V červené řepě, chřestu, květáku a vřadě hlavně čerstvých zelenin.

– kyselina askorbová
Vit. C nedokáží vyrábět z vyšších obratlovců pouze morčata, opice a lidé.
Ovlivňuje látkovou přeměnu, odolnost vůči infekcím, krvácivosti tkání, potlačuje únavu.
Zvýšený příjem pro kuřáky, diabetiky, ženy s perorální antikoncepcí, staré a pro ty, kdož jsou vystaveni stresu.
V zelených organismech, podzemních hlízách, kořenech a plodech většiny pěstovaných rostlin (nejvíce v zelí, česneku, zelené paprice, černém rybízu, jahodách, petrželové nati, šípcích).

D – v přírodě je v podobě provitamínů, které se v organismu teprve mění vlivem slunečního záření. Jeho hlavní látkou je uhlovodík steran (např. D2 vzniká ozářením ergosteronu – původně izolován z námelu – dnes se vyrábí ozářením ergosteronu kvasničného).
Pro regulaci metabolismu, Ca a P zabraňuje měknutí kostí.
V játrech tresek.

E – tokoferol
V člověku má roli antioxidantu ( látka chránící před oxidací řady významných sloučenin, hlavně tuků), zpomaluje stárnutí, ovlivňuje mozkovou činnost, prospívá plodu v těhotenství, ovlivňuje plodnost.
V obilních klíčcích, brokolici, rajčatech, řeřiše seté, růžičkové kapustě, chřestu, hlávkovém salátu, hovězích játrech.

K – fylochinon
Nedostatek způsobuje poruchy ve sráženlivosti krve.
V zelených zrnéčkách (chloroplastech) rostliných buněk, kde probíhá fotosyntéza.

Potřeba vitamínů v lidském těle v různém věku:

KATEGORIE VĚK VITAMÍNY ( mg/den )
A B1 B2 B6 C D E
Kojenci do 0,5
0,5 – 1
0,3 0,4
0,5
0,5
0,6
0,3
0,4
35 0,01 6
7
Děti 2 – 3
3 – 6
0,35
0,4
0,6
0,8
0,7
1
0,6
0,8
40 0,01 8
9
Chlapci 9 – 12
12 – 15
15 – 18
0,6
0,75
0,8
1,2
1,4
1,6
1,4
1,7
1,9
1,5
1,8
2
45 0,0025 11
12
12
Děvčata 9 – 12
12 – 15
15 – 18
0,55
0,64
0,75
1,1
1,3
1,3
1,3
1,5
1,5
1,5
1,8
2
45 0,0025 11
12
12
Muži 18 – 35
35 – 50
nad 50
0,8 1,5
1,4
1,3
1,8
1,7
1,5
2 45 0,0025 11
Ženy 18 – 35
35 – 50
nad 50
0,75 1,2
1,1
1
1,4
1,3
1,2
2 45 0,0025 11

Obsah vitamínů v ovoci a zelenině (v mg%; karoten v mezinárodních jednotkách):

A B1 B2 PP C
angrešt 290 0,04 0,03 0,2 33
broskve 880 0,02 0,05 0,9 8
celer 0,05 0,04 0,4 4
cibule 50 0,03 0,04 0,2 9
citrony 0,06 0,1 40
červená řepa 20 0,02 0,05 0,4 10
česnek 20 0,02 0,03 0,8 18
fazolové lusky 400 0,08 0,12 0,5 17
hrozny 80 0,06 0,04 0,2 4
hrušky 20 0,02 0,04 0,1 4
jablka 60 0,04 0,03 0,2 7
jahody 200 0,03 0,07 0,3 60
jeřabiny 120 0,04 0,02 0,2 45
křen 0,06 0,07 0,6 200
kukuřice 350 0,15 0,09 1,7 14
květák 90 0,11 0,1 0,6 55
lilek 30 0,04 0,05 0,6 5
meruňky 2 790 0,03 0,05 0,8 7
mrkev 8 000 0,06 0,06 0,5 6
okurky 0,03 0,04 0,2 8
paprika 290 0,04 0,05 0,9 120
pomeranče 190 0,08 0,03 0,2 52
rajčata 3 410 0,06 0,04 0,5 30
reveň 30 0,01 0,1 9
rybíz červený 120 0,04 36
rybíz černý 100 0,04 0,06 110
švestky 130 0,06 0,04 0,5 4
třešně 620 0,05 0,06 0,4 8
tykev 4 950 0,05 0,12 0,5 12
vlašské ořechy 30 0,48 0,13 1,2 3
zelí 100 0,07 0,05 0,3 22

TUKY

Běžná, ale u většiny kulturních rostlin málo zastoupená látka. Jedná se o estery mastných kyselin a trojsytného alkoholu glycerolu, ústrojné látky z C, H a O.
Tekuté tuky(oleje) jsou ve větším množství v semenech řepky olejné, slunečnice, máku, podzemnice olejné aj.
Při vysokém obsahu E fungují oleje jako zásoba pro dýchající semena či klíčící rostliny.
Za přístupu O, H2O, Q, mikrobů a enzymů se tuky rozkládají – žluknou – což je důvod toho, že se potrava kazí.

MINERÁLNÍ LÁTKY

Dostávají se kořeny do pletiv rostlin z půdy.
Rostlina jich obsahuje nemnoho (1-2%). Maximum jich je v ořechách a šípcích.

Obsah minerálních látek v potravinách ( v mg%):

Na K Ca P Fe
brambory 19 440 11 60 0,8
hrách 118 880 100 397 5,6
jablka 15 125 10 10 0,2
chléb 370 160 25 200 1,5
mléko 50 160 125 90 0,1
sýr 600 90 až 1200 až 700 0,5
maso 70 330 8 200 3

Pro faunu i flóru mají význam i STOPOVÉ PRVKY (Zn, As, Pb, Cu, Mn). Ve větším množství jsou však jedem, způsobujícím poruchy látkové výměny a růstu.

Další méně významné látky látky dodávající potravinám chuť:

ALKALOIDY

Dusíkaté organické látky rozpustné ve vodě, jedovaté, v malém množství léčivé či povzbuzující
– tein, kofein, teobromín(kakao), morfin aj.
Rostliny: čeleď mákovitých(mák, vlaštovičník), lilkovitých(rulík, blín, durman), liliovitých(ocún, kýchavice), pryskyřníkovitých(oměj)aj. – náprstník, námel atd.
Jsou jedovaté. V řípadě otravy podávej silný neslazený čaj, živočišné uhlí, křeče břicha tlum horkými obklady, slabosti srdce kávou.

GLYKOSIDY

Vznikají sloučením cukrů s aromatickými látkami
– amgdalín(hořké mandle), semena meruňek aj. peckovin
Rostliny:
1) Srdeční(jedovaté) – náprstník, konvalinka, hlaváček, oleandr
2) Arbutin – medvědice, brusinka (dezinfekce močových cest, zánětlivá onemocnění)
3) Antrachinnové – krušina, reveň (projímadla)
4) Flavonoidy – pohanka, jerlín (vit P, zvýšená odolnost cévních stěn)
– hloh, bez, lípa, třezalka ( proti infekcím, zvyšují účinek vit.C)

SILICE (ÉTERICKÉ OLEJE)

– cibule, česnek, brukvovité rostliny(např. křen), listy petržele, celeru, póru, pažitky a v plodech a semenech (kmín, anýz, pepř, kůra skořicovníku, poupata hřebíčku).
Rostliny:
Podporují chuť k jídlu, žlučopudné, protidýmavé, protikřečové, dezinfekce trávicího traktu(použití jako koření) – kmín, fenykl, tymián, máta, anýz, hřebíček, zázvor
Močopudné, dezinfekce močových cest – plody jalovce, kořen petržele a libečku
Dezinfekce dýchacích cest, usnadňují odkašlávání(inhalace, nosní kapky, kloktadla) – máta, fenykl, tymián, mateřídouška, kosodřevina
Uklidnění – kozlík, levandule, meduňka, chmel
Nálev proti zánětům(obklady, koupele, kloktání) – heřmánek, šalvěj, tymián
Zevně – mentol

TŘÍSLOVINY

Rostliny:
Dub, borůvka, ostružiník, řepík, nátržník, rdesno hadí kořen
Srážejí bílkoviny, alkaloidy, těžké kovy, svíravé a antibakteriální, snižují dráždivost a bolestivost při zánětech, omezují vyměšování sliznic, zastavují drobná krvácení, urychlují obnovu poškozených tkání
Vnitřně – na průjem, otravy alkaloidy vyjma morfia, pijme čaj, otravy těžkými kovy
Zevně – při nadměrném pocení, hemeroidy, popáleniny, kloktadlo – záněty ústní dutiny

SAPONINY

Rostliny:
Divizna, lékořice, prvosenka, mydlice, bříza, jehlice, průtržník
Vykašlávání hlenů, na trávení, projímavé, močopudné, antimikrobiální(ve větším množství rozkládají červené krvinky).

HOŘČINY

Rostliny:
Povzbuzují činnost trávicího ústrojí a žláz s vnitřním vyměšováním( do aperitivů a likérů)

FOTONCIDY

Rostliny:
Antibiotické účinky na bakterie, viry a plísně(tytéž účinky mají i silice a třísloviny).
Česnek, řepík, třezalka.

  •  
  •  
  •  
  •  
  •